Tomášova herecká kariéra začala náhodou. Když v roce 1976 natáčel režisér Oldřich Lipský známou komedii Marečku, podejte mi pero!, obsadil do role malého školáka chlapce, jehož mu sehnala produkce. Jenže on onemocněl. „Pokud znáte kluka, který dokáže říct tři věty a nebude se před kamerou třást, přiveďte mi ho,” poprosil svůj štáb. Rekvizitář Jan neváhal a druhý den došel do práce i se svým synovcem.
Tomáše svět filmu okouzlil. Když projevil zájem, že by se chtěl účastnit konkurzů, rodiče mu vyhověli. Od té doby se jako dětský herec nezastavil. Režiséři ho milovali. Neměl problém naučit se scénář, improvizovat, na povel ukázat emoce. Během pouhých šesti let tak natočil sedmnáct snímků.
Tomáš Holý
„Většinu záběrů zahrál na první klapku. Byl velmi pozorný a často se zajímal, jak se na scénu dívá kameraman. Jestli bude v detailu nebo celku a jak se bude stříhat,” vzpomíná režisérka Marie Poledňáková, která s ním spolupracovala na filmech Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.
Přestože byl nejoblíbenějším dětským hercem, ve svých třinácti letech se rozhodl, že ukončí kariéru. „Představa, že jednou budu neúspěšným, je nesnesitelná,” oznámil. Poté, co natočil poslední celovečerní český snímek Prázdniny pro psa, již žádnou nabídku nepřijal.
Avšak, spekuluje se, že právě tento film byl pomyslnou poslední kapkou, jež ho donutila dveře do světa fantazie pevně zavřít a zamknout. Během jeho tvorby totiž zažil traumatizující zážitek. Na vlastní oči viděl, jak jeho kamarádka Monika Kvasničková bojuje o život.
Svět rodinného filmu
„Bydleli jsme v ubytovně Rybářského svazu pod Karlštejnem, která byla hned u řeky,” vzpomíná herečka. „Jednou jsem s kluky vyrazila na splav. Když jsem byla v půlce a podívala se kolem sebe, najednou jsem dostala strach. V tu chvíli mi ujela noha a já spadla do vody. Byl tam neuvěřitelně silný proud. Nedařilo se mi vyplavat. Když už jsem přemýšlela, že se utopím, objevil se stín. Tomáš pro mě skočil a vytáhnul mě.”
Zachránil tak Monice život. O svém hrdinském činu však nikomu neřekl. Když se ho režisérka Jaroslava Vošmiková o několik minut později ptala, proč je mokrý, oznámil ji, že skočil do vody pro psa. Pravda vyšla najevo až po Tomášově tragické smrti v roce 1990 během rozhovoru Kvasničkové pro Aha! a filmovamista.cz.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.csfd.cz, www.ahaonline.cz
