Markéta Hronová: Co se stalo roku 1212 a jaké jsou věty vedlejší? Miliardář místo státu rozjel kampaň proti biflování

Podmětná, předmětná, přísudková, odříkává herečka Simona Babčáková druhy vedlejších vět. Ve videoklipu se snaží přesvědčit veřejnost, že biflování je zbytečné. Video je součástí kampaně Měníme osnovy, která propaguje změnu výuky ve školách. Nepřišel s ní však stát, ale nadace miliardáře Martina Vohánky. O reformě vzdělávání se mluví už roky. Ministerstvo školství plánovalo změny spustit v roce 2025, nedávno je ale o dva roky odložilo. Přesto odborníci „brzkou“ kampaň vítají. 

 

Zdroj: Hospodářské noviny 3. 11. 2023

 

Ředitel vzdělávací společnosti Scio Ondřej Šteffl dlouhodobě upozorňuje na to, že největší brzdou změn ve vzdělávání jsou rodiče. Pamatují si, jak vypadala škola, do které sami chodili, a obávají se, že žákům budou chybět potřebné znalosti, pokud obsah učiva seškrtáme.

 

Toho se však podle zástupců byznysu a některých pedagogů nemusí obávat. A snaží se je teď o tom přesvědčit. „Nikdy jsem nikoho nevyhodil kvůli nedostatku znalostí. Dnes a denně řeším problémy kvůli tomu, že si lidé nenaslouchají a nespolupracují,“ říká Vohánka, zakladatel dopravní společnosti Eurowag. Byla to právě jeho Nadace Blíž k sobě, která přišla s kampaní Měníme osnovy.

 

„Původně to měl být takový hlas byznysu. Chtěli jsme dát ministerstvu vědět, že podnikatelé o změnu vzdělávacího systému stojí,“ vysvětluje ředitelka Nadace Blíž k sobě Marcela Murgašová. Až později oslovili Národní pedagogický institut, který vzdělávací reformu chystá, jestli s nimi nechce spolupracovat.

 

Kampaň zacílili na veřejnost, protože podle průzkumů je zhruba 70 procent rodičů stále spokojených s tím, jak školy dnes vypadají. „Chceme jim dát vědět, že změny jsou nutné a nemusí se jich bát,“ říká Murgašová. Většinu kampaně financují oni, připojila se i Nadace České spořitelny a nadační fond zakladatelů Avastu – Abakus.

 

Byť se kampaň jmenuje Měníme osnovy, ve školách se podle nich už 18 let neučí. Nový název Rámcové vzdělávací programy, podle nichž se výuka ve školách nyní řídí, ale skoro nikdo nezná. „Myslím, že je podstatné, že se k veřejnosti dostane důležité sdělení, a na tom, jestli dodržíme terminologickou správnost, už tolik nezáleží,“ vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu.

 

Ten už dva roky pracuje na tom, aby učitelé ve školách kladli menší důraz na předávání informací a zaměřili se na dovednosti, jako je komunikace, spolupráce či orientace ve světě digitálních technologií a médií.

 

Ještě na začátku letošního roku se počítalo s tím, že se výuka ve školách změní od září 2025. Změny ale nejdou tak rychle, jak se očekávalo. Krátce před startem kampaně ministerstvo školství začátek reformy o dva roky odložilo, aby pedagogové měli čas na kvalitní zpracování vlastních učebních plánů a dostali k tomu dostatečnou podporu od státu.

 

Přesto kampaň podle odborníků není předčasná. „Naopak, začali jsme pět minut po dvanácté,“ míní analytička vzdělávací organizace EDUin Lucie Slejšková. Když podobná změna probíhala ve Finsku, začali tam s kampaní ještě před tím, než se práce na reformě skutečně rozběhly.

 

„Připravili masivní kampaň pro veřejnost v televizi, pořádali debaty v médiích, aktivně se zapojoval ministr školství. Několik let vysvětlovali veřejnosti, co je čeká, proč a k čemu je to dobré,“ popisuje Slejšková.

 

Změnu výuky v Česku podporuje také učitel a popularizátor moderního vzdělávání Daniel Pražák, jenž si ve videoklipu ze současné kampaně i zahrál. Podle něho je dobře, že někdo chce dát široké veřejnosti vědět, jak už teď může vypadat moderní výuka ve školách. Kampaň se totiž neomezuje jen na to, že se změní oficiální předpisy, ale kdo chce, ať už jde o ředitele školy, učitele nebo samotné rodiče, může iniciovat změnu sám. „Je jenom škoda, že to nedělá stát,“ míní Pražák.

 

Ředitel Národního pedagogického institutu Jupa chce s vlastní oficiální kampaní začít až v době, kdy budou nové „osnovy“ na stole. Zaměřit se hodlá hlavně na školy a učitele. 

 

Příprava toho, jak by měla nová podoba výuky v jednotlivých předmětech vypadat, se zadrhla hned v počátcích. Jak už se ukázalo dříve, učitelé i odborníci těžce hledají shodu na tom, které učivo je zásadní a mělo by zůstat a které se škrtne. První verzi nových Rámcových vzdělávacích programů by měl pedagogický institut předložit ministerstvu školství v prosinci. 

 

Ty na rozdíl od osnov neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy si pak podle nich vytvářejí vlastní učební plány, které se na jednotlivých školách mohou lišit.

 

Do června příštího roku by školy měly dostat rovněž tři modelové příklady učebních plánů, kterými se mohou inspirovat. První model by měl být nastavený podle předmětů, druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko, a třetí by měl být zaměřen na výuku podle jednotlivých témat.