Tento článek je součástí Special reportu: Dekarbonizace české ekonomiky 2023
Pracovní trh se pod vlivem dekarbonizace mění. Místa v emisně těžkém průmyslu budou ubývat a přelévat se do oborů, které moderní ekonomika potřebuje. Vzdělávací systém musí na změnu reagovat tak, aby dodal mladým i dospělým lidem potřebné dovednosti.
Snižování emisí skleníkových plynů dopadne na všechny oblasti evropské ekonomiky, včetně trhu práce. Ten se bude muset vypořádat s přechodem lidí z emisně náročných odvětví do těch ekologičtějších.
„Výzkum ILO ukazuje, že nízkouhlíková ekonomika účinně využívající zdroje by mohla zaměstnat více lidí a být přinejmenším stejně produktivní jako vysoce emisní a zdrojově náročná ekonomika,“ prohlásila Claire Harasty, ředitelka kanceláře Mezinárodní organizace práce pro střední a východní Evropu, při panelové diskusi v rámci konference Dekarbonizace české ekonomiky 2023.
Studie ILO poukazuje na to, že odchod od výroby fosilní energie směrem k obnovitelným zdrojům by mohl v EU a zemích G7 do konce dekády vytvořit 5,1 milionu pracovních míst. Zhruba 1,1 milionu míst zanikne. Podle dat organizace by ale 90 procent zasažených pracovníků mělo být schopno najít si novou práci. Zbývajících 10 procent bude muset projít rekvalifikací.
Nejvíce pracovních míst se bude rozvíjet v oborech, jako je stavebnictví, výroba a sektor udržitelných zdrojů energie. Data se dají vztáhnout i na ČR.
„Česká republika čelí výrazné strukturální změně ekonomiky,“ upozornila Harasty. Klíčové je podle ní prohlubování dovedností a v některých případech také jejich proměna, aby byli lidé vybaveni takovými znalostmi a schopnostmi, které pracovní trh bude potřebovat.
„Stát musí rozvíjet aktivní politiku pracovního trhu, která by měla zajistit propojení pracovníků s dostupnými pracovními místy,“ dodala Harasty.
Proměna pracovního trhu podle studií organizace zasáhne především muže, kteří pracují v emisně náročném průmyslu. Do budoucna pak bude výzvou přilákat do práce více žen.
Česko musí snížit počet vzdělávacích oborů
Stát si výzvu, před kterou stojí, uvědomuje. Alespoň to vyplývá z vyjádření Jiřího Nantla (ODS), náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy.
„Abychom byli připraveni na dvojí výzvu – digitální a zelenou – budeme potřebovat změny opravdu udělat, a to relativně rychle. Odpovědnost státu a ministerstva je nastavit dobře strukturu, ve které si lidé hledají příležitosti,“ uvedl Nantl.
Náměstek také upozornil, že sekundární vzdělávání v ČR dnes trpí nepřehlednou strukturou, která nepřeje inovacím. V zemi existuje zhruba 280 oborů, z nichž si studenti musejí vybrat. Mnozí z nich ale své volby posléze litují, nemají motivaci pokračovat a obor pak opouští, aby zkusili studovat jinde. To pak studium prodlužuje i prodražuje. Systém je proto podle Nantla zapotřebí zpřehlednit, což má přinést inovovaná oborová soustava středních škol, na které se nyní pracuje.
Dalším klíčem ke změně je nový rámcový vzdělávací program základního vzdělávání. Ten by se měl v budoucnu více zaměřit na jazykové, matematické a digitální dovednosti.
Děti a mladiství však nejsou jedinou částí společnosti, která se musí vybavit moderními znalostmi. Náměstek podotkl, že česká veřejná debata se nevěnuje vzdělávání a prohlubování dovedností dospělých. „Vzdělávání dětí ve školách je jen část problému. Změny dopadnou výrazně na lidi mezi 45 a 55 lety,“ varoval Nantl.
To potvrzuje i Harasty, podle které řada lidí očekává, že když dokončí vysokou školu a získají diplom, tak tím jejich vzdělávání končí. Ve skutečnosti je však sbírání dovedností celoživotní proces a velké firmy by měli svým zaměstnancům se vzděláváním pomáhat.
Změna už probíhá
Podle Jaroslava Koutského, rektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, jsou změny na trhu práce kontinuální a odehrávají se již delší dobu. Týká se to především regionů, které se opíraly o těžbu uhlí. „Přicházejí nová témata, jako digitalizace, umělá inteligence a další, ale území v zásadě prochází změnou už posledních 40 let,“ vysvětlil rektor Koutský.
Těžba uhlí v 80. či 90. letech podle něj zaměstnávala ve městech desítky tisíc lidí, nyní jsou to už jen jednotky tisíc.
Roli univerzit vidí Koutský především v poskytování univerzálního vzdělání. „Studijní programy by neměly být bezprostředně napojeny na to, co se děje za oknem, protože zítra se bude dít něco jiného. Musíme naučit lidi přemýšlet,“ uvedl Koutský s tím, že univerzity se někdy dostávají pod tlak kvůli tomu, že se nechtějí inovovat.
Ústecká univerzita je přitom zapojena i do projektů zaměřených právě na prohlubování a změnu dovedností, a to v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má do českých uhelných regionů přinést miliardy korun právě na proměnu a odklon od těžkého průmyslu.
Jak ale při debatě varoval Martin Mata, ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje, obce v regionu mnohdy nemají kapacitu se do podobných projektů hlásit a administrovat je – souvisí to mimo jiné s tím, že menší obce si nemohou pracovníky zodpovědné za projektovou přípravu dovolit adekvátně zaplatit.
Umělá inteligence je příležitost
Kromě dekarbonizace se musí české vzdělávání srovnat i s další výzvou, kterou představuje digitální transformace a s ní spojený rozvoj umělé inteligence. Bohdan Wojnar, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, je přesvědčený o tom, že v umělé inteligenci tkví příležitosti.
„Je ČR připravena na proměnu trhu? To závisí na celé řadě velmi proměnlivých faktorů, mezi které patří nejen ochota veřejného sektoru a firem investovat do technologií, ale i ochota těch, kterých se to přímo týká, tedy zaměstnanců a sociálních partnerů,“ vyhodnotil situaci Wojnar.
Stát by se podle něj měl v oblasti vzdělávání a posilování dovedností zaměřit také na to, aby dotahoval myšlenky a iniciativy do konce a následně je propojoval. K tomu nyní občas nedochází, upozornil Wojnar.
V oblasti digitalizace a automatizace ale ČR v popředí rozhodně není, což platí podle Wojnara pro privátní i veřejný sektor. Jiní experti jsou však optimističtější.
„Připravení rozhodně jsme a ukázali jsme to během krizí, jako byl covid-19 nebo energetická krize,“ podotkl Mata s tím, že firmy si uvědomují, že pokud nebudou reagovat na vývoj na trhu, tak selžou.
Záznam z debaty je k dispozici zde: