Miroslav Stuchl: Jenovéfa. Adaptace loutkové hry o životě a utrpení hraběnky Jenovéfy z Brabantu
Vedle „Doktora Fausta“ a „Dona Šajna“ patřila k nejrozšířenějším loutkovým hrám historie o Jenovéfě z Brabantu, která patrně skutečně žila kolem roku 732 po Kr. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jenovéfin osud se literárního zpracování dočkal už ve 14. století. Největšího ohlasu dosáhla Jenovéfina historie v podobě legendy, která vyšla v Paříži v roce 1638 a byla hojně překládána do cizích jazyků. V českých zemích byla opakovaně vydávána jako knížka lidového čtení. První dramatická zpracování příběhu těžce zkoušené nevinné hraběnky byla určena pro živé herce. Až následně si titul oblíbili loutkáři a vzniklo velké množství verzí hry, některé s komickou figurou Hanswursta.
U nás je známá jediná podobná verze s oblíbeným komickým Kašpárkem. Ostatní zachované české verze mají vážný charakter, s respektem se sklánějí před mravní čistotou a manželskou věrností hraběnky Jenovéfy.
Staří čeští loutkáři hrávali své kusy zpaměti, textům se učili poslechem u svých rodových předchůdců. Improvizace vedly k neustálému rozrůzňování jednotlivých podání, ještě před potřebou zachytit v rukopise text celé produkce.
Historie hraběnky Jenovéfy patřila v 19. století k nejoblíbenějším kusům českých loutkářů. Když vydal v roce 1870 své zpracování látky Josef Kajetán Tyl, začali čeští loutkáři upravovat především Tylovu verzi hry a své vlastní rodové verze opouštěli.
Rozhlasová podoba Jenovéfy vznikla zpracováním her pěti starých českých loutkářů. V textech se najde nemálo nelogičností v rozvíjení děje, naivní zkratkovitost v jednání postav, mísení rádoby vznosné mluvy s banálním jazykem. Dnes právě ony dramatické „poruchy“ spolu s celkovým starobylým koloritem vytvářejí dojem svérázné nekonvenčnosti i úsměvné libosti.
Scénáře Miroslava Stuchla se ujal režisér Josef Henke, který se adaptacím her českých loutkářů v rozhlase věnoval opakovaně. Do titulní role obsadil Taťjanu Medveckou, herečku, která v postavě křivě obviněné hraběnky Jenovéfy osvědčila mimořádný cit pro žánr a interpretační suverenitu. Reprízu vysíláme k jubileu, které tato významná divadelní, filmová a rozhlasová herečka právě slaví (Taťjana Medvecká *10. 11. 1953).
Související
-
Proměna loutky v živou bytost spouští fantazii, nadšení jsou i teenageři, říká loutkář Michal Drtina
Málokdo toho ví o loutkovém divadle tolik, co Michal Drtina. S loutkami se setkal poprvé na střední škole, občasnému hraní se věnuje podstatnou část svého života.
-
Spejbl a Hurvínek nebo legendární Kašpárci. Muzeum české loutky a cirkusu je naplněno tradicí
V Prachaticích sídlí Muzeum české loutky a cirkusu, které je jednou z poboček Národního muzea v Praze. Kurátorka sbírky Lenka Šaldová provedla redaktora Daniela Jägera.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
