Plán naráží na problémy, které mu někteří kritici přisuzovali od samotného začátku – financování provozu.

„Počítáme i s příjmy ze vstupného. Podobně jako například zoologické zahrady také nebudeme schopni pokrýt veškeré náklady jen z dotací,“ vysvětlila Karin Martínková, mluvčí Slezské univerzity v Opavě (SLU).

Právě SLU projekt Eden nedaleko Karviné chystá. „Vhodnost tohoto modelu a způsob provedení musí posoudit nadřízené složky,“ doplnila Martínková.

A právě zde je problém, s nímž se několikastupňové schvalování jednotlivých projektů potýká. Zástupci schvalovacích orgánů, v tomto případě ministerstva životního prostředí, se pro jistotu obrátili na Evropskou komisi, aby další postup konzultovali.

„Eden je kombinací vzdělávací a návštěvnické části, kde se vybírají peníze za vstupné. Ve zkratce se dá říct, že jde o to dopředu vyjednat výjimky, podle kterých by šlo financovat provoz projektu ze vstupného a z dalších dotací, a posoudit míru veřejné podpory,“ doplnil Libor Chlebiš, který má projekt Eden na Slezské univerzitě na starosti.

Černá kostka v Ostravě změnila podobu i využití. Podívejte se jako první

To potvrzuje i mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. „Ani po neformální konzultaci s týmem Evropské komise, zástupci Evropské investiční banky a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsme nenašli v otázkách veřejné podpory právní jistotu. Abychom předešli případným budoucím komplikacím, rozhodli jsme se zahájit s Evropskou komisí formální komunikaci pro nalezení vhodného řešení veřejné podpory u tohoto strategického projektu,“ přiblížila ministerská mluvčí.

Další projekt SLU – karvinské Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií CEPIS – už je o poznání dále. Vedle požehnání Regionální stálé konference už získal i potvrzení ze strany ministerstva životního prostředí.

„Vyhlásili jsme výběrové řízení na dodavatele, s karvinským magistrátem jsme domluveni na prodeji pozemků, běží už i jednotlivé výukové programy, které se budou v centru vyučovat,“ přiblížil Chlebiš. „Příští rok bychom chtěli mít vypracovaný konkrétní projekt, stavět bychom chtěli začít v druhé polovině roku 2025, aby bylo vše do roku 2027 hotovo.“

Ve stejném roce by měl být hotov i projekt Eden, stejně jako další projekty zařazené do financování z Fondu spravedlivé transformace. Což jejich stavitele dostává pod časový tlak.

Blíže ke Karviné a menší skleníky. Projekt EDEN se překvapivě mění

Na projekt Eden navíc vůbec nemusí vyjít peníze. Přesně podle pořekadla „kdo dřív přijde...“.

„V současnosti máme devět miliard, které se vyčerpají těmi projekty, jež už tady jsou. Máme ale schváleno, že můžeme využít dalších deset procent, jež můžeme použít na další projekty, buď CirkArenu (výzkumně-vývojové centrum – pozn. red.), nebo Eden,“ přiblížil pozadí financování strategických projektů kraje náměstek hejtmana Jakub Unucka.

„Na jeden z nich peníze nevyjdou. Ale pořád je tady ještě šance. Každý operační program měl možnost takzvaného přezávazkování. To znamená, že pokaždé se něco nepodaří, některé projekty neprojdou, proto se jich chystá více, než na co jsou peníze. Proto bude mezi CirkArenou a Edenem jakýsi běžecký souboj. Ale byla by to škoda, snad budou peníze na oba tyto projekty,“ doplnil rajský náměstek.

Původní plánovaná podoba areálu EDEN u Karviné:

CirkArena, plným názvem CirkArena – Circular Economy R&D Centre, je společný projekt VŠB–TU Ostrava a společností Be partner a Smolo, zaměřený na vznik centra pro cirkulární ekonomiku a odpady. Celkově už Výběrová komise řídícího orgánu Operačního programu Spravedlivá transformace schválila šest z původních třinácti projektů podaných v Moravskoslezském kraji.

Další čtyři, CirkArena, Eden, projekt rekvalifikací Trautom – Kompetence pro 21. století a CVE (Centrum veřejných energetiků) ještě na schválení čekají, u dalších tří je jasné, že si na tyto peníze zatím nesáhnou.

„Celkem existuje třináct projektů, z nichž tři nebyly podány,“ přiblížil celkovou podobu krajských plánů Fondu spravedlivé transformace Jakub Unucka a hned je vyhmenoval: „Education District Dolní oblasti Vítkovic, MUSEum+ ve stejném areálu a Podolupark v areálu bývalého dolu 9. květen jsou nyní v podstatě mimo hru.“

Například projekt Podolupark měl zpracovávat plasty a vyrábět vodík. Vše ale skončí zřejmě jen fotovoltaickou elektrárnou.