Už 184 let uplynulo v červnu od příjezdu prvního vlaku na české území, který tehdy zastavil na nádraží v Břeclavi. Od té doby je město silně vytížené z hlediska osobní i nákladní železniční dopravy. Mezinárodní soupravy se ze zdejší stanice rozjíždí do čtyř zásadních směrů, cestující dopravují do Německa, Rakouska, Polska i Slovenska s Maďarskem.

Místní politici však bijí na poplach, protože se domnívají, že po chystané výstavbě vysokorychlostních tratí bude nejen město, ale i celý jihovýchodní cíp Moravy od rychlého spojení po dráze „v podstatě odříznutý“.

Prvnímu vlaku z Vídně v Brně mávaly davy, slávu ale překazila nehoda

Představitelé dvou okresních měst – Břeclavi a Hodonína – proto spojili síly a společně žádají ministerstvo dopravy a Správu železnic o výstavbu terminálu pro rychlovlaky na okraji prvně jmenovaného sídla. Obávají se, že Břeclav v budoucnu svištící expresy minou, na což delším dojížděním nejen za prací doplatí právě lidé z obou měst i jejich okolí.

„V případě našich dvou správních obvodů se jedná o 120 tisíc trvale žijících obyvatel, k nimž je třeba připočíst statisíce turistů, kteří náš region navštěvují a často využívají jako vstupní bod vídeňské letiště,“ upozorňují ve společné výzvě břeclavský starosta Svatopluk Pěček (ANO) a jeho hodonínský protějšek Libor Střecha (PRO Hodonín).

Vysokorychlostní trať povede z Brna jižně do Rakvic, vlaky úsekem prosviští rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Dál ve směru na Břeclav využijí stávající koridor, který se dočká modernizace, jež umožní soupravám jet dvoustovkou. Obě části mají být hotové ve stejný čas, aktuální předpoklad je rok 2030.

Trápí je trať na Slovensko

Konkrétní plány na výstavbu rychlodráhy od Rakvic dál na jih momentálně neexistují, železničáři další krok plánují zatím jen výhledově. Uvažují nad vedením nové vysokorychlostní trati v této části podél dálnice D2 až na Slovensko, což pro Břeclav a Hodonín znamená kámen úrazu. „Dostalo se nám informací, že se zastavením vlaků v břeclavském železničním uzlu se při této variantě nepočítá,“ hřímají starostové.

Jak to pojede? Chystá se vyhledávač spojení dosud neexistujících rychlovlaků

Možná trasa podél dálnice se bude odvíjet i od postoje slovenské strany, která momentálně prověřuje potenciál vysokorychlostních tratí na celém svém území.

Pokud by se k ní přistoupilo, navrhují starostové nový terminál u Břeclavi, konkrétně na křížení D2, budoucí D55 a současné železnice. Nejprve má reálnost tohoto nápadu prověřit studie proveditelnosti. Případná výstavba je sice otázkou dlouhé řady let, starostové nicméně chtějí záležitost řešit v předstihu, dokud je na rozhodnutí ještě dost času.

Se stanicí každopádně nepočítají krajské zásady územního rozvoje ani jim podřízený územní plán města. Železničáři sice její vznik nevyloučili, podle ministerstva dopravy k ní nicméně není důvod.

Z Brna jel vlak dvoustovkou, do pěti let to nejspíš bude standard

„Terminál při aktuálních plánech není potřeba, protože vysokorychlostní expresní vlaky z Brna směr Vídeň i Bratislava i nadále zastaví ve stanici Břeclav. Z Břeclavska a Hodonínska bude tedy možné se jimi dostat přímo do všech důležitých destinací. Například z Hodonína do Prahy s přestupem v Břeclavi za méně než dvě hodiny,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Třeba cestování mezi Břeclaví a Brnem mají rychlovlaky zkrátit na zhruba 20 minut místo dosavadní půlhodiny, které dosahují mezinárodní spoje.

Nezastaví pouze Sprinter

Dnešní dálkové vlaky směřující z Brna do Bratislavy a Vídně zastavují na břeclavském nádraží. Za ním se pak při cestě na Slovensko otáčí na východ k Lanžhotu a státní hranici překonávají mezi ním a Kútami. Následnou slovenskou část trasy až k Bratislavě čeká také modernizace na dvoustovku.

O tom, zda zůstane pouze u ní, nebo se postaví ještě nová trať pro rychlost 300 kilometrů za hodinu s jiným místem překročení hranice, Slováci zatím nerozhodli. „Varianty přeshraničního úseku je třeba prodiskutovat se slovenskými kolegy. Jistě ale bude řada vlaků i nadále jezdit přes nádraží v Břeclavi,“ ujišťuje mluvčí Správy železnic Ondřej Šrámek.

Rychlovlaky jsou na jihu Moravy pod palbou kritiky, vadí trasa poblíž domů

Jasněji je alespoň v případě druhých českých sousedů. „U rakouského směru předpokládáme, že veškeré vlaky budou trvale vedeny po dnešní trase přes Břeclav. Rakouští kolegové novou samostatnou trať na svém území nepřipravují. Mezi Břeclaví a Vídní soupravy využijí stávající trať vylepšenou až na dvoustovku,“ objasňuje Šrámek.

Ministerstvo dopravy a Správa železnic shodně počítají s tím, že Břeclaví bez zastavení prosviští pouze expresní vlaky nejvyšší kategorie Sprinter určené pro dálkovou dopravu. Jejich běžná rychlost dosáhne 320 kilometrů za hodinu. Tyto soupravy mají za cíl propojit velká evropská města v co nejrychlejším čase, tím se podle plánů stanou konkurencí pro letadla.

V Česku do nich cestující nastoupí pouze na dvou místech, kromě Prahy také v Brně. V jeho případě ale nepůjde o nové hlavní nádraží, brněnské pasažéry naberou pouze na okrajovém terminálu Vídeňská.

Specialisté pomocí hydraulických lisů posouvali železniční mosty na Břeclavsku o několik metrů (23. května 2022):