Forma melodramu stále láká i dnešní tvůrce

Melodram je, jako forma uměleckého spojení hudby a slova (poezie či prózy), stále živý. Hranice tohoto odkazu naplňují a dále posouvají hudební tvůrci – skladatelé současné doby. Dokladem toho byl i listopadový koncert, kde jsme slyšeli tři melodramy, z nichž jeden byl uváděn jako česká premiéra a jeden jako premiéra světová. Večer otevřela skladba koncertního melodramu Seifertiana od Víta Clara. Jak již název napověděl, text tvořily básně Jaroslava Seiferta ve volném výběru tak, aby jejich posloupnost dějově vyjádřila průběh života do fáze svatby. Slovy “Jak je to smutné, když se někdo vdává, jak je to smutné, když se někdo žení…” uvozují začátek skladby. Autor se posléze vydává retrospektivně do radostných chvil dětství. Recitace Zbigniewa Kaliny byla precizní, klavírní trio (Petr Maceček – housle, Bledar Zajmi – violoncello a Pavel Voráček – klavír) hrálo v přesné symbióze s recitovaným textem.

Plzeňský skladatel a profesor na Západočeské univerzitě Jiří Bezděk, Ph.D. uvedl další skladbu večera Klavírní trio č. 3 “Impulzy z přírody”. Je známo, že Bezděk má blízký vztah k přírodě (je autorem řady skladeb, které byly inspirovány českou přírodou – například řekou Berounkou). Klavírní trio č. 3 tento jeho kladný vztah potvrzuje! Autor uvedl, že skladba vznikla na popud Mezinárodního Bodamského hudebního festivalu v roce 2022. Jako součást tvůrčí skupiny autorů ze Švýcarska, Holandska, Německa a USA bylo trio na tomto festivalu v premiéře uvedeno. Kompozice plně splňovala uměleckou ideu tvůrčí skupiny, která ji vyjádřila ve smyslu: “…ještě vyjadřovat emoce, ale moderními kompozičními postupy…” Skladba se skládá ze tří vět. První věta Allegro vivo působilo tektonicky vyváženě, II. Andante zase svou jemností a zvukomalebnými efekty tvořilo kontrast. Ve třetí větě Allegru autor představil posluchači výrazný rytmicko-melodický motiv jako hlavu tématu, které dále zpracovával.

V prostřední části cituje v krásné moderní harmonické stylizaci českou píseň Široký, hluboký. Vše vytvořilo pozoruhodný hudební celek. V klavírní dikci byl velmi precizní klavírista Pavel Voráček, a sice v kompozici Kateřiny Pincové Melodramatická freska. Skladba velmi dobře vyzněla také díky recitaci již zmiňovaného Zbigniewa Kaliny.

Vrchol večera tvořila světová premiéra kantáty Jiřího Bezděka Nech otevřeny dveře do zahrady, lásko má, kterou autor označuje jako Lyrická kantáta pro hlas a klavírní trio. V díle je však též silný podíl recitace. Jako text Bezděk zvolil básně plzeňské básnířky Karly Erbové (1933). Důvěrné verše, ve kterých bylo cítit přímo zosobnění autorčina milostného života, byly pro skladatele velkou inspirací. Formálně se Bezděk nechal též inspirovat barokní kantátou, a proto do hudebního zpracování zařadil významnou složku – kromě recitace také zpívané části. Umělecký dojem z díla byl vpravdě ohromující. Text, který posluchače doslova „zvedal ze židlí…“, byl strhujícím způsobem přednášen operetní pěvkyní a oceňovanou muzikálovou zpěvačkou Ditou Hořínkovou. Zpívané části jí byly autorem „ušity přímo na tělo…“. Ani klavírní trio (Petr Maceček – housle, Bledar Zajmi – violoncello a Pavel Voráček – klavír) nezůstalo interpretačnímu vkladu nic dlužno.