„Cena plynu se za poslední roky podstatně zvedla, vytápí a ohřívá vodu zhruba pro 90 procent domácností ve městě. Po loňském vyúčtování topné sezony měli někteří nedoplatky až v řádu několika desítek tisíc korun. Byli tady lidé, kteří měli nedoplatek i 70 tisíc,“ popisuje starosta Meziboří Petr Červenka (ČSSD).

„My jsme měli nedoplatek 11 tisíc, přitom dřív jsme vždycky měli přeplatek. Co vím, tahle částka patřila mezi ty mírnější. Někteří lidé opravdu dopláceli i 70 tisíc. Zajímalo by nás, jak se to vůbec počítalo. Zálohy se vloni několikrát zvyšovaly i snižovaly,“ říká jedna z místních.

„Dneska platíme v průměru o 2,5 tisíce vyšší zálohu než dříve. Co vím, někteří je mají mnohonásobně vyšší,“ poznamenala.

Je to zlodějna! Lidem přišly obří faktury za teplo, ve Slaném oblehli radnici

Ještě v roce 2021 tady lidé platili za jeden gigajoul 571 korun, vloni cena překročila 1 700 korun. „Řada obyvatel přišla s tím, že se chce od plynu odpojit,“ vysvětluje starosta s tím, že několikrát písemně kontaktoval ministerstvo průmyslu a obchodu, přesněji samotného ministra Josefa Síkelu. Žádá o pomoc s přepojením na jiný zdroj tepla.

„Od loňského roku se na vás opakovaně obracím s žádostí o pomoc v oblasti problematiky dotýkající se zajištění dodávky tepla a teplé užitkové vody do našeho města. Po šesti letech provozu nových plynových kotlů se dostáváme do situace, kdy víme, že se na zemní plyn jako zdroj primární energie nemůžeme spolehnout a musíme neprodleně začít jednat,“ stojí v dopise ministrovi z letošního června, který starosta poskytl i MF DNES.

Na odpověď radnice stále čeká. „Dali jsme i stížnost na Energetický regulační úřad na vyúčtování, ale podle jejich vyjádření bylo provedeno správně,“ doplňuje starosta.

Řešením jak z problematické situace ven, by podle Petra Červenky mohlo být přivedení zmíněného horkovodu. Jednání mezi radnicí a společností Severočeská teplárenská, která dodává teplo do více než 35 tisíc domácností v Mostě a Litvínově, už probíhají.

Budou se muset vmáčknout...

„Musí se postavit nový horkovod v délce necelých 2,5 kilometru při převýšení 500 metrů a také nová výměníková stanice,“ uvedl Petr Horák, ředitel Severočeské teplárenské.

„Do výměníkové stanice v sousedním Litvínově přivedeme teplo z Komořan. Tím se ohřeje voda, která bude cirkulovat mezi Litvínovem a Mezibořím, kde bude další výměníková stanice, která teplo rozvede do domácností,“ vysvětlil Petr Horák.

Firma, která zpracovává projekt, musela pro horkovod najít vhodnou trasu. „Na Meziboří vede jedna cesta a v poměrně skalnatém korytu vedou všechny sítě. A sem se vmáčkneme i my s horkovodem. Bude to celkem náročné na výstavbu, ale technicky je to reálné,“ zmínil Horák.

„Postavit ale v dnešní době horkovod bez státní podpory je téměř nemyslitelné. Cena je odhadována na téměř 130 milionů korun. Když si spočítáme cenu tepla a návratnost investice, dostáváme se do situace, že se nám vložená investice bez státní podpory nikdy nevrátí,“ poznamenal s tím, že firma bude žádat o dotaci z Národního plánu obnovy.

Investorem projektu tak bude Severočeská plynárenská a Meziboří se zaváže, že od ní teplo bude odebírat po určitý čas. „Díky dotaci, která by mohla činit 50 procent, se v tomto případě dostáváme k návratnosti kolem 20 let. Což je pro nás přijatelné i s ohledem na to, že je v Meziboří vidina dalšího připojování zákazníků, tím by se doba návratnosti mohla zkrátit,“ dodal ředitel.

Začít s budováním horkovodu by se podle Petra Horáka mohlo začít na podzim příštího roku. „Předpokládám, že do února bychom měli mít připravenou dokumentaci a do srpna bychom měli soutěžit dodavatele. Jakmile budeme mít vysoutěženo, můžeme začít stavět,“ poznamenal.

Desetitisícové nedoplatky za teplo jsou likvidační, zoufají si lidé v Lubech

Realizace by měla být dokončena v roce 2025. „Topná sezona 2025–2026 by už měla být zajišťována z horkovodu. To je i podmínka poskytnutí dotace, do konce roku 2025 musí být postaveno a zprovozněno,“ uvedl Petr Horák.

„Chápu snahu zastupitelů mít horkovod. Obracejí se na nás i politici z jiných měst, ale na větší vzdálenosti už vybudování horkovodu nedává smysl,“ upozorňuje Horák s tím, že plynová krize ukázala, že se nelze spoléhat pouze na jeden zdroj tepla.

„Teplárna v Komořanech kromě uhlí spaluje biomasu a připravuje se na výstavbu paroplynového cyklu a spalovny komunálního odpadu, ze kterého bude vyrábět energii. Pokud se ceny plynu budou držet poměrně vysoko, tak všechny jiné zdroje budou mít nižší cenu,“ je přesvědčen Petr Horák.

Protest před radnicí ve Slaném kvůli fakturám za teplo: