Zatímco detaily posledního rozloučení s Karlem Schwarzenbergem u nás nabírají čím dál jasnějších kontur, o podobě smutečních obřadů v Rakousku jasno není. Český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler pro server Lidovky.cz objasnil, proč bylo při zařizování pohřbu zapotřebí jeho služeb. A zavzpomínal i na osobní vztah ke knížeti.
Lidovky.cz: Jakou roli hrálo české velvyslanectví v Rakousku při organizaci Schwarzenbergova pohřbu? Naší hlavní rolí bylo především zprostředkovat komunikaci mezi rodinou a příslušnými místy v České republice: ministerstvem zahraničí, Kanceláří prezidenta republiky a dalšími složkami státu. Šlo o výměnu a navázání kontaktů, protože jak se ukázalo, čeští představitelé předtím přímý kontakt na rodinu zesnulého neměli, byť jsme všichni byli v kontaktu se zesnulým.
Jiří Šitler, český velvyslanec v Rakousku.
Jinak naše ambasáda, obdobně jako ostatní česká velvyslanectví v Evropě, vystavila kondolenční knihu. Máme také vyvěšenou černou vlajku.
Lidovky.cz: V čem se liší pohled Rakušanů na Karla Schwarzenberga? Zde nikdo nepochybuje o jeho češství. Nikdo nezpochybňuje, že šlo o člověka, který byl úzce spjat s Prahou, s Českem. A že v těch zásadních věcech, které Rakušané vnímali jako mezinárodní témata, například atomová energie nebo témata restituční, stál na české straně.
Například v politice vůči Rusku vystupoval Karel Schwarzenberg z pozice člověka, který velmi dobře zná historii i z pohledu českého, respektive znal pohled těch, kteří žili za někdejší železnou oponou. Jeho pohled na Ruskou federaci a na samotného ruského prezidenta Vladimira Putina byl proto o poznání kritičtější, než bývalo v Rakousku zvykem.
Loučení s Karlem Schwarzenbergem
Od 6. do 8. prosince bude rakev se zesnulým vystavena v řádovém kostele maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem (Praha, Malá Strana).
9. prosince ve 12.00 začne v katedrále svatého Víta na Pražském hradě poslední rozloučení. Pohřeb se státními poctami je určený veřejnosti, kapacita katedrály však bude omezena (přímý přenos odvysílá Česká televize). Mši při posledním rozloučení má sloužit pražský arcibiskup Jan Graubner, kázat kněz Tomáš Halík. Podle něho si Schwarzenberg přál, aby při pohřbu zazněl v gregoriánské podobě hymnus Dies irae (latinsky „Den hněvu“) a aby na konci obřadu zaznělo Narodil se Kristus Pán, jeho oblíbená koleda.
10. prosince se přepokládá uložení těla na místo posledního odpočinku do hrobky Schwarzenbergů u zámku Orlík u obce Orlík nad Vltavou. Stalo by se tak v den jeho nedožitých 86. narozenin. Historik Václav Grubhoffer v České televizi uvedl, že dle schwarzenberské tradice budou kočár s rakví provázet tzv. granátníci z rodové gardy.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
