Billboardy? Podle designérky vizuální smog. ‚Jde o míru,‘ oponuje šéf svazu venkovní reklamy
Ze stanice metra Jiřího z Poděbrad se stala atrakce kvůli tomu, že tam po rekonstrukci chybí reklamní plochy. Mnozí lidé volají po jejím odstranění i z jiných míst ve veřejném prostoru. „Eliminovat kvantitu, zvyšovat kvalitu a cenu by mělo jít,“ míní designérka Veronika Rút Fullerová. Podle prezidenta Svazu provozovatelů venkovní reklamy Marka Pavlase má reklama ve veřejném prostoru své místo. Debatují v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a Proti.
Pavlas přiznává, že reklam ve veřejném prostoru je příliš a bylo by vhodné některá místa kultivovat. Na druhou stranu je ale podle něj důležité stanovit přesná pravidla pro tento byznys, aby byla nějaká právní předvídatelnost.
Mají města bojovat proti takzvanému vizuálnímu smogu? V Pro a proti diskutují designérka Veronika Rút Fullerová a Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
„Dnes bohužel žijeme v takovém prostředí, že nevíme, který den se objeví nějaká nová iniciativa nebo zákon, který rapidně změní podmínky našeho podnikání. Takže souhlasím s tím, že by měla existovat jasná pravidla, rozumný kompromis, kde reklama může být a kde ne a v jaké formě,“ naznačuje prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy.
Fullerová připouští, že v legislativě v oblasti regulace reklamy je řada nejasností.
„V porevolučním vývoji se na reklamu tak nějak zapomnělo a je v tom hrozný guláš, jak v legislativě, tak v tom, co se děje v terénu. Jsou nejasné hranice, kde končí ochranné pásmo silnic první třídy a dálnic, kde začíná město, billboardy se tam pak různě motají a většina je ilegálních. To je opravdu problém,“ míní.
„Bylo by fajn udělat radikální řez a zavést jasná pravidla. Třeba, aby veškerým stavbám pro reklamu vypršelo povolení do pěti let. Udělala by se velká tlustá čára, tím by se většina problémů vyřešila a města by to mohla mnohem snáz spravovat. A byla by tam i předvídatelnost pro byznys,“ naznačuje odbornice na vizuální smog.
Nekonečný boj s nelegálními billboardy. Usnadnit odstranění reklamních ploch má nový zákon
Číst článek
„Vizuální smog je agresivní zahlcení veřejného prostoru všemi možnými vizuálními prvky, od dopravního značení po billboardy. Týká se to i provozoven. To znamená, že je tam nějaký objem hráčů přes veřejnou správu po soukromníky. Je to složitá problematika na státní i městské úrovni. Takže není možné říct, že za to mohou třeba jenom billboardy nebo jenom provozovny. Je to součinnost nedostatků na všech úrovních,“ vysvětluje.
Ekologický a zdravotní problém
Podle Pavlase je všechno o míře reklamy, kde je potřeba používat zdravý selský rozum.
„Nedávno jsem měl možnost navštívit Las Vegas a je pravda, že po třech dnech toužíte z toho prostředí ujet. Ale nikdo se nesnaží z Prahy udělat Las Vegas. Jsou to dva extrémy, na jedné straně máme Las Vegas, na druhé straně máme temný les. A my se snažíme mezi nimi najít rozumný kompromis.“
„Souhlasím, že existuje něco jako vizuální smog, ale nemyslím si, že je to až takový problém, jako tvrdí paní Fullerová, která tento problém malinko vytváří a zároveň i řeší,“ naznačuje.
Pavlas se také ohrazuje proti tvrzení, že většina billboardů je ilegálních. „Každý musí vidět, že za poslední dobu billboardů rapidně ubylo. Zmizely od dálnic, od silnic první třídy a tvrzení, že je většina ilegálních, není pravda. Drtivá většina je legálních,“ zdůrazňuje.
Fullerová v této souvislosti upozorňuje, že podle dat Policie ČR je nelegálních 50 až 60 procent billboardů. Magistrát v Praze podle ní uvádí, že 60 až 80 procent billboardů je ilegálních a že porušují pražské stavební předpisy.
Bojoval proti billboardům, tak mu přistavili jeden s jeho fotografií před dům. ‚Nátlaková akce,‘ hodnotí
Číst článek
„Veřejná správa nezvládá terén kontrolovat, takže se to často neřeší. Například studentka v Brně přišla na to, že billboard tam fungoval dlouhá léta bez povolení a nikdo si toho nevšiml a vydělával statisíce. V oboru prostě funguje šedá zóna a všichni to ví. Podle dat je toho hodně, proto to řešíme. Každý legálně fungující byznys to musí štvát, protože jim to snižuje výnosy,“ naznačuje designérka.
Vizuální smog je podle ní také závažný ekologický a zdravotní problém, podobně jako třeba světelné znečištění z billboardů nebo panelů outdoorových reklam.
„Třeba v Brně, když se testovalo vypínání veřejného osvětlení kvůli ochraně zdraví, se zjistilo, že když město vypne veřejné osvětlení, nemá to v podstatě žádný efekt, protože většinu světelného znečištění dělá reklama. Jsou na to navázané různé civilizační choroby, diabetes, obezita a také třeba likvidace hmyzu,“ upozorňuje.
„V otázce nočního světelného znečištění s paní Fullerovou souhlasím,“ reaguje Pavlas. „Nicméně tady pláče na špatném hrobě, protože za toto znečištění nemůže venkovní reklama. Drtivá většina nosičů mezi desátou hodinou večerní a šestou ranní se vypíná,“ zdůrazňuje.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu, audio je v úvodu článku. Moderuje Jan Bumba.
