Postavena, zabavena, vzkříšena. Schejbalova vila v Chocni je plná příběhů

25. listopad 2023

V zahradě si sedí jako těžký dort. Tak architekt David Vávra charakterizoval známou choceňskou vilu. V poklidu si naštěstí sedí dál, jen její okolí se tak trochu proměnilo…

Vila čp. 644 v Pardubické ulici kdysi stála v krásné zahradě, v sousedství areálu parní pily továrníka Františka Schejbala. I dnes je okolo ní živo. Za vilou se nachází nákupní centrum a parkoviště, což s výraznou architekturou domu působí velmi kontrastně. Dodnes si ale Schejbalova vila zachovala svou majestátnost. S tím záměrem ostatně také vznikla. 

Vila vyniká souměrným průčelím, má hladký plášť, který na několika místech zdobí plastické kruhové terče. Plány tohoto domu začaly vznikat v roce 1920 v ateliéru benešovského a pražského architekta Antonína Plíhala. O návrh svého nového domu ho požádal továrník František Schejbal mladší (1890–1976).

Vstupní hala Schejbalovy vily

Stavba vyrostla do konce roku 1922. „Vila má zajímavý architektonický výraz, který s sebou nese odkaz klasicismu a symetrií navazuje na obraz antické vily nebo předměstského domu italské renesance," vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. „Ale přitom, protože je z raných dvacátých let, objevují se na fasádě štukové rozety s motivy, které odkazují na tvarosloví kubismu.“

Podnikatel a milovník krásných věcí

František Schejbal mladší navázal na rodovou tradici dřevozpracujícího podnikání svého otce. Ten v polovině devadesátých let devatenáctého století poblíž železnice zakoupil pozemky a postavil na nich pilu. Schopného syna Franciho nechal vystudovat německou obchodní akademii. František Schejbal mladší potom v jazykové a obchodní praxi pokračoval u zahraničních firem, a to v anglickém Manchesteru a francouzském Lyonu.

Vstupní hala Schejbalovy vily na archivním snímku z období první republiky

Po vypuknutí první světové války musel narukovat a po návratu z fronty v roce 1918 sice uvažoval o své službě v diplomatických službách Československa, ale rozhodl se pokračovat v rodinném podnikání. A dařilo se mu. Získal nové zahraniční partnery a obchod vzkvétal. František Schejbal ml. si nechává vybudovat reprezentativní vilu v areálu svého podniku a zahraniční styky využívá i k nákupům uměleckých děl a artefaktů, kterými dům rád zdobí.

„Vnitřek domu se koncentruje okolo vzdušné obdélné dvorany. Stěny kdysi pokrývaly látkové tapety. Dřevěné schodiště se vine do patra s visutou galerií a hostinskými pokoji. Parketové podlahy haly i ostatních místností s působivými geometrickými vzory pocházely z produkce Schejbalovy továrny,“ přibližuje Pavel Panoch.

Spolumajitel vily Jan Ropek a historik umění Pavel Panoch na balkoně vily při pohledu směrem do někdejší zahrady

František Schejbal ml. totiž zaměřil svůj podnik na výrobu parket a obchod skutečně vzkvétal. Kromě toho se ale také zajímal o veřejný život, angažoval se na poli sociálním i kulturním a stal se choceňským starostou. Podle vzpomínek pamětníků lidem v těžkých dobách druhé světové války často pomáhal.

„V roce 1950 byl František Schejbal zatčen jako osoba ohrožující tehdejší režim a internován do tábora nucených prací v Pardubicích, kde měl strávit dva roky,“ vysvětluje spolumajitel Schejbalovy vily Jan Ropek. „Záhy byl sice propuštěný, ale vila mu už mezitím byla zabavena, manželka se s dětmi musela vystěhovat. V domě se usídlil Svaz pionýrů. V lednu 1952 byl František Schejbal znovu zatčen a odsouzen ke čtyřem letům vězení. Schejbalova vila byla potom využívána jako mateřská škola a jesle."

Ochoz horního patra vily

V současné době ve vile funguje kavárna a prostory přízemí majitelé pronajímají ke společenským účelům. V prvním patře se nachází projekční kancelář. Na revitalizaci domu se ideově podílel architekt David Vávra. Za jakých okolností a proč tuto vilu současní majitelé zakoupili? A jakým způsobem se jí snaží navrátit její prvorepublikový duch a oživit autenticitu? Poslechněte si v audiu.

Spustit audio

Související