Do exkluzivní kolekce zařadily obrazy, kresby, grafiky, fotografie, sochy, porcelán, keramiku, nábytek, knihy, dekorativní předměty, šperky, lustry, dokonce i textil. Početný soubor různorodých prací je rozdělen do sedmi obsáhlých celků označených vlastními názvy – Mytologie a literatura, Náboženství, Květy impresionismu apod.
Střet generací a boj beze zbraní
První dva sály jsou zaplněny klasickými obrazy významných malířů, jejichž květinová zátiší bývají až kýčovitě zdobná. Nachází se zde mnoho slavných jmen – Monet, Renoir, Manet, Cézanne, Gauguin, Redon, Bazille...
S nimi kontrastuje tvorba podstatně mladších umělců, jako jsou např. Georgia O’Keeffe, Alexander Calder, Kehinde Wiley, Max Ernst, Aj Wej-wej. Střet generací dokazuje, že květiny jsou nestárnoucí múzou, s níž se dá stále pracovat. Návštěvník dojde k poznání, že moderní pojetí se dotklo třeba i zátiší s vázou.
Někteří umělci jdou ještě dál. Například Éric Lafforgue navštívil Novou Guineu, kde se nechal inspirovat květinovými ozdobami na hlavách domorodců.
Kurátoři instalace Cyrille Sciama a Valérie Reisová se nezaměřili výhradně na práce oslavující půvab květin. Stejnou pozornost expozice věnuje květinám jako symbolu boje beze zbraní. Práce tohoto typu jsou soustředěny v části nazvané Politika.
Flower Power
|
Exceluje v ní kanadská autorka Kapwani Kiwanda. Svoje květiny z papíru nazývá Rostliny vzpoury a vrací se jimi k postavení černochů v koloniálních dobách.
Mediální umělec Walida Raada připomíná koláží, na níž je hlava někdejšího francouzského prezidenta Mitterranda přilepena na stonky rostlin, občanskou válku v Libanonu v letech 1975–1990. Fotograf Marc Ribaud zase zvěčnil v roce 1967 během pařížské manifestace studentů proti válce ve Vietnamu dívku s bílou chryzantémou.
Nástroj zla
Květiny mohou být i nástrojem zla, jak je vidět na velkém sugestivním plátně Růže Heliogabala. Holandský malíř Lawrence Alma-Tadema na něm v roce 1888 ztvárnil výjev ze života římského císaře Heliogabala, který nechal své hosty zadusit pod nánosem lístků růží.
Kurátoři se také snažili nacházet mezi díly nejrůznější paralely, z některých se jim podařilo sestavit příběh. Například vedle obrazu Růže Heliogabala vystavili vzácné vydání Baudelairovy básnické sbírky Květy zla s ilustracemi Augusta Rodina.
Au sein de l'#ExpoFlowerPower, les fleurs trouvent aussi leurs symboliques à travers la #photographie.
Ce portrait, immortalisé par Éric Lafforgue, représente un jeune garçon Karo (Éthiopie) qui utilise les fleurs pour célébrer la fin des récoltes à l’occasion d’une cérémonie. https://t.co/tdxCoMtiLS
A také olej Květy zla, k jehož namalování Georgese Rouaulta inspiroval právě Baudelaire. Rouaultovo dílo je ozvláštněno prvky, které lze vnímat jako religiózní. Český návštěvník si tento postřeh může spojit s vlivem moravského nakladatele Josefa Floriana, s nímž si Rouault valnou část svého života dopisoval a s nímž sdílel mnohé názory.
Další česká stopa se nachází ve vedlejším sále s označením XX. století. Zde vzbuzuje pozornost abstraktní obraz Františka Kupky z roku 1923 s názvem Román o růži č. 1. Ve své tvorbě využíval Kupka květiny specifickým způsobem, sám sebe například zvěčnil mezi růžemi. Na plátně Román o růži č. 1. rozvinul k zobrazení života rostlin od rozkvětu k odumření kubistické a futuristické principy.
František Kupka: Román o růži č. 1. (1923)
Autoři výstavy hledali květinové motivy napříč uměleckými obory a směry. Propojení květin s divadlem našli mimo jiné v obraze Ernesta Héberta, Shakespearovu Ofélii namaloval s liliemi ve vlasech. Kvítky ozdobil svoji mramorovou Ofélii také Fratelli Pugi.
Kolekce sérigrafií Andyho Warhola s motivem květin inspirovala módní návrháře – Yves Saint-Laurent a Dick Holthaus podle ní vytvořili modely dámských šatů. Početně jsou zastoupena díla vztahující se k bájím a mýtům. Obraz Smrt Hyacinty namaloval Jean Broc na téma Ovidiových Metamorfóz.
Výstava je velkou přehlídkou mistrovských děl, barev a kreativity. V únoru příštího roku by se expozice měla přesunout do Mnichova, kde bude navíc obohacena o další díla impresionistů.
