Darren Taylor

25. 11. 2023

Slabá vláda Afrického národního kongresu způsobila kolaps služeb v zemi.

JOHANNESBURG – Podle nového reportu Laboratoře růstu na Harvardově univerzitě se v Jihoafrické republice po desetiletí špatného vládnutí Afrického národního kongresu (ANC) v podstatě zhroutily státní služby, což uvrhlo miliony lidí do chudoby a zoufalství a v blízké budoucnosti možná připravilo půdu pro rozsáhlé sociální nepokoje.

Report „Růst prostřednictvím začleňování v Jihoafrické republice“ se snaží vysvětlit, proč jihoafrická ekonomika trvale selhává v růstu oproti svým sousedům, což má „strašlivé sociální důsledky“.

Podle říjnové zprávy Mezinárodního měnového fondu World Economic Outlook vzroste jihoafrická ekonomika v roce 2023 z hlediska HDP pouze o 0,9 %. Etiopie, Pobřeží slonoviny a Rwanda zaznamenaly růst přesahující 6 %; keňská ekonomika letos zatím vzrostla o 5 %.

Dokonce i ekonomiky v regionech, které jsou z hlediska výrobních kapacit mnohem méně rozvinuté, jako je západní Afrika, zaznamenaly vyšší růst HDP.

Report je výsledkem dvouletého intenzivního výzkumu skupiny ekonomů pod vedením zakladatele Laboratoře růstu a mezinárodního rozvojového ekonoma Ricarda Hausmanna ve spolupráci s jihoafrickou vládou, místními ekonomy, nevládními organizacemi, akademiky, podnikatelskými sdruženími a skupinami občanské společnosti.

Uvádí: „Základní schopnosti pro dosažení udržitelného růstu využitím všech schopností svých lidí, společností, aktiv a know-how zůstávají nedostatečně využity.“

„Tři desetiletí po skončení apartheidu je ekonomika definována stagnací a vyloučením a současné strategie v praxi nevedou k začlenění a posílení práv.“

Report ukazuje, že Jihoafrická republika zdaleka nedosáhla svých cílů v oblasti inkluze, posílení postavení a transformace a že k tomu bude zapotřebí nových strategií a nástrojů.

V reportu se uvádí: „Dvě hlavní skupiny problémů podkopávají inkluzivní růst v Duhovém národě (označení období post-apartheid v Jihoafrické republice, pozn překladatele): kolabující státní možnosti a územní vyloučení.“

„Územní vyloučení“ se týká skutečnosti, že miliony černochů zůstávají uzavřeny v chudinských městských čtvrtích, které vznikly v důsledku apartheidu, daleko od pracovních míst a pracovních příležitostí.

Zpráva uvádí, že mise ANC, jejímž cílem bylo zapojit více černých Jihoafričanů do ekonomiky, zejména prostřednictvím politiky afirmativních opatření a posílení postavení černé ekonomiky (BEE), selhala. Z velké části proto, že ji podkopala stranická politika „nasazování kádrů“.

ANC využívá kádrové obsazování vrcholných pozic ve státní správě a státních podnicích k odměňování svých loajalistů, místo aby tyto pozice obsazovala odborníky z oboru.

Jihoafričtí ekonomové a opoziční strany tvrdí, že tato praxe zničila polostátní podniky v zemi, včetně národního poskytovatele elektřiny Eskom a dopravního podniku Transnet.

Většina z nich je nyní zmítána korupcí a bankrotem a jejich provoz je stále více závislý na mnohamilionových státních podporách.

Dlouhé a vysilující výpadky proudu jsou běžné, železniční doprava téměř stojí. Přístavy fungují na poloviční kapacitu, což stojí ekonomiku miliardy dolarů na ztrátách z vývozu.

Report naznačuje, že namísto pomoci většímu počtu černochů vymanit se z chudoby a vytvořit větší černošskou střední třídu slouží politika ANC pouze k obohacení malé černošské elity, což dále prohlubuje nerovnost v nejnerovnější společnosti na světě.

ANC se pod vedením prvního černošského prezidenta Jihoafrické republiky Nelsona Mandely dostal k moci v roce 1994 po desetiletích vlády apartheidu bílé menšiny. Byla to doba naděje a příslibů, uvádí Hausmannův report, ale tuto pozitivní atmosféru vystřídal strach a zoufalství.

Abstrakt tohoto reportu udává hlavní tón: „Je bolestně jasné, že Jihoafrická republika dosahuje špatných výsledků, což prohlubuje problémy, jako je nerovnost a vyloučení.“

„Schopnost ekonomiky vytvářet pracovní místa se zpomaluje, což zhoršuje extrémní míru nezaměstnanosti a nerovnosti v Jihoafrické republice.“

„Jihoafričané jsou hluboce zklamáni společenským pokrokem a nelíbí se jim, jakým směrem se země ubírá.“

Dále pokračuje: „Navzdory svým záviděníhodným výrobním schopnostem ztrácí národní hospodářství mezinárodní konkurenceschopnost.“

„Zatímco se ekonomika potácí, Jihoafrická republika čelí zhoršujícím se sociálním ukazatelům a klesající míře spokojenosti veřejnosti se současným stavem.“

„Po 15 letech nedosáhly pokusy stimulovat ekonomiku prostřednictvím fiskální politiky a řešit vyloučení prostřednictvím sociálních grantů svých cílů.“

„Místo toho obětovali investiční rating země, čímž zvýšili náklady na kapitál pro celou ekonomiku, a to bez většího sociálního pokroku.“

Iraj Abedian, hlavní ekonom Pan-African Investment and Research Services v Johannesburgu, řekl deníku Epoch Times, že by bylo chybou, kdyby se vláda prezidenta Cyrila Ramaphosy této studii „vysmála“, jako to dělá u podobných studií.

„Laboratoř růstu je jedním z předních světových center rozvojového a ekonomického myšlení. Obsah reportu nebude pro většinu Jihoafričanů žádnou novinkou, ale můžete se vsadit, že ratingové agentury, úvěrové instituce a investoři ji budou brát smrtelně vážně.“

„Její význam spočívá v tom, že inteligentně potvrzuje to, co domácí analýzy říkají už léta: Jihoafrická republika se potápí a potíže způsobila špatná práce vlády a její neschopná politika a jen máloco jiného: ne pandemie COVID, ne bílí kapitalisté, ne globální inflace, ne vměšování Západu, ne válka na Ukrajině,“ řekl Abedian.

Hausmanna označil za „impozantního“ v oblasti globální ekonomiky a jeho report za „nesmírně důležitý“.

„Není kritikem Západu, je to nezávislý člověk, který celý život studuje, co je nejlepší pro rozvojové ekonomiky,“ řekl Abedian.

Hausmann, původem Venezuelan, je profesorem praxe ekonomického rozvoje na John F. Kennedy School of Government na Harvardově univerzitě. Je bývalým předsedou Výboru pro rozvoj Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a působil jako hlavní ekonom Meziamerické rozvojové banky.

Má předchozí zkušenosti s analýzou druhé největší a nejprůmyslovější africké ekonomiky.

V letech 2005-2008 předsedal mezinárodnímu panelu pro Iniciativu pro urychlený a sdílený růst v Jihoafrické republice (ASGISA), skupině významných ekonomů, kterou si tehdejší prezident Thabo Mbeki pozval, aby mu poradila s programem hospodářského růstu jeho vlády.

Mbeki nikdy nedostal příležitost doporučení ASGISA realizovat.

Koncem roku 2008 byl sesazen Jacobem Zumou, který poté zahájil téměř desetileté drancování státní pokladny. Během takzvané „éry uchvácení státu“ jmenoval Zuma do klíčových pozic ve vládě své kumpány a služby se rozpadly.

Po volbách do vedení ANC v roce 2018 ho nahradil Ramaphosa.

Avšak eroze státních možností a další krize, jako je nezaměstnanost, která je nyní nejvyšší na světě a dosahuje přibližně 35 %, se stále prohlubují.

Jedním z doporučení ASGISA bylo, aby jihoafrická vláda „liberalizovala a podporovala imigraci vysoce kvalifikovaných pracovníků“ a zároveň „zastavila a zvrátila emigraci vysoce kvalifikovaných bělochů“.

ASGISA rovněž uvedla, že by měla být reformována pravidla ANC pro posílení postavení černochů (BEE).

Předpisy označila za příliš normativní a příliš zaměřené na „vlastnictví“ a „kontrolu“ ekonomiky.

Jak poznamenal Hausmann a další: „Existuje mnoho neoficiálních důkazů o tom, že pravidla BEE mohou být negativním signálem jak pro mladé bílé absolventy vysokých škol, tak pro osoby ve vyšším managementu.“

„Pravidla BEE navíc zvyšují poptávku po vysoce kvalifikovaných, dříve znevýhodněných Jihoafričanech v době, když už tak čelí velmi vysoké a rostoucí poptávce.“

„V míře, v jaké se tím zpřísňuje kvalifikační omezení na vrcholu, se snižuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících, a tím se zvětšují rozdíly v příjmech a příležitostech mezi dříve znevýhodněnými osobami.“

„Podpora udržení všech vysoce kvalifikovaných Jihoafričanů a přilákání zahraničních vysoce kvalifikovaných osob bude mít zásadní význam pro omezení mzdové nerovnosti a usnadnění vytváření pracovních míst pro méně kvalifikované pracovníky, a tím i pro dosažení společného růstu.“

ASGISA varovala, že hrozí nebezpečí, že BEE upevní nerovnost, a uvedla: „Vytvoření černošské podnikatelské třídy má mnoho ekonomických, sociálních a politických výhod.“

„Ale prvky BEE, jak jsou v současné době koncipovány, tím, že vyžadují převody vlastního kapitálu, znamenají časově neomezenou daň ze stávajícího a nového kapitálu.“

Varovala, že BEE bude nutit společnosti zaměstnávat černochy, kteří nemají potřebné dovednosti pro vyšší management, a že firmy budou mít větší zájem „dodržovat pevně stanovené požadavky než inovovat strategie na podporu posílení jejich postavení“.

Namísto udržení kvalifikace bílých odborníků však ANC učinila pravý opak a přísnými předpisy o afirmativních opatřeních jim zavřela dveře k zaměstnání.

Výzkumy ukazují, že kvalifikovaní bílí Jihoafričané emigrují v takovém počtu, jaký byl zaznamenán naposledy na počátku 90. let, kdy se zdálo, že země spěje k občanské válce.

Kvalifikovaní cizinci mají v Jihoafrické republice díky legislativě také velmi ztížené uplatnění.

Hausmann ve své poslední zprávě pro Laboratoř růstu uvádí, že hlubší příčiny kolapsu v Jihoafrické republice částečně pramení z „ideologické patové situace“ ve vládě, „která brání včasnému přijetí kritických rozhodnutí, jak se opakovaně stalo v oblasti elektřiny i železnic“.

Report naznačuje, že Jihoafrická republika selhává především kvůli ideologii ANC, „která brání společnosti přispívat k uspokojování společenských potřeb, například omezováním soukromé, provinční a komunální výroby energie“.

Uvádí, že v Jihoafrické republice došlo k dramatickému nárůstu politické protekce.

„Tyto vzájemně se ovlivňující příčiny státního kolapsu společně vytvořily začarovaný kruh, v němž je stále obtížnější přilákat a udržet talenty ve státní správě, přičemž talentovaní státní úředníci jsou potřební k obnově a rekonstrukci státních kapacit.“

Report dále uvádí, že neschopnost státu, korupce a podnikatelsky nepříznivá politika vedená komunistickými a odborovými partnery ANC „odstranily mnoho konkurenčních výhod, díky nimž se Jihoafrická republika stala nejprůmyslovější ekonomikou kontinentu“.

Hausmann a jeho kolegové dospěli k závěru, že další významnou překážkou hospodářského růstu je neschopnost ANC ukončit „rigidní apartheidní územní plánování“, což se ještě zhoršilo tím, že se chudým lidem nepodařilo zajistit odpovídající bydlení.

To znamená, že černošská většina obyvatel Jihoafrické republiky zůstává „územně vyloučena“ z ekonomiky, protože žije v oblastech, které ji vylučují z pracovních příležitostí.

Rozvoji brání vysoké náklady na dopravu, které jsou ještě vyšší v důsledku toho, že vláda odmítá zrušit stále vyšší daně z pohonných hmot.

Studie uvádí: „Vysoké náklady na dopravu [přímé náklady a časové náklady] vytvářejí na jihoafrickém trhu práce klín, který redukuje zaměstnanost.“

„Našli jsme … přesvědčivé důkazy o tom, že formální pracovní místa jsou omezená, protože dlouhé dojíždění z oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva ve městech a jejich okolí způsobuje vysoké náklady na dopravu a rezervační mzdy, zatímco nízká hustota osídlení brání rozvoji prosperující neformální ekonomiky.“

Aby se v Jihoafrické republice mohl začít formovat odpovídající stupeň rozvoje, zpráva doporučuje, aby ANC okamžitě ukončil svou politiku kádrového dosazování.

„Příkladem může být širší reforma státní správy, která změní jmenování úředníků, zejména na odbornější pozice, na systém založený spíše na zásluhách než na politickém vlivu,“ uvádí se v reportu.

Dodává, že by se měla zvážit také „rotace státní správy“ v celé zemi.

„Jihoafrická republika může být díky náboru talentů na národní úrovni a jejich víceletému nasazení v různých geografických oblastech schopna lépe překlenout nedostatky ve výkonnosti jednotlivých obecních samospráv v průběhu času.“

„Například zkušenosti Indie s rozvojem prestižního systému státní služby – například ústřední a státní inženýrské služby – jsou příkladem toho, jak takový systém může vypadat.“

Hausmann a jeho kolegové ekonomové vyzývají vládu, aby umožnila soukromým společnostem vyrábět elektřinu a zmírnila tak energetickou krizi v Jihoafrické republice.

ANC to blokuje, protože nechce přijít o příjmy z jedné ze svých nejdůležitějších dojných krav, kterou je národní energetická společnost Eskom.

Aby vláda zmírnila ztráty příjmů společnosti Eskom způsobené výpadky elektřiny, zvyšuje cenu elektřiny… a podle odborníků na energetiku tak nutí občany platit více peněz za méně elektřiny.

Harvardský report rovněž doporučuje, aby stát zmírnil „příliš restriktivní stavební a územní předpisy, které značně omezují rozvoj hustšího bydlení“ ve městech.

„Jihoafrická národní a provinční politika může podnítit revoluci v městských předpisech, která by umožnila, aby se centra měst ‚stavěla‘ a stala se centry bezpečného a dostupného bydlení,“ uvádí se v dokumentu.

Mluvčí ANC Mahlengi Bhengu-Motsiri řekl deníku Epoch Times, že strana zprávu Laboratoře růstu prostuduje s „otevřenou myslí“, než se k ní vyjádří.

Tento článek byl původně publikován v rámci americké edice Epoch Times

Související články

Přečtěte si také

„Naše civilizace má mnohem větší potenciál než pouze vědu.“ Karel Janeček s týmem představili „Arch 21“
„Naše civilizace má mnohem větší potenciál než pouze vědu.“ Karel Janeček s týmem představili „Arch 21“

Několik osobností společenského života představilo v neděli na pražské Kampě Arch 21 – „občanské volání“, která apeluje na „dvanáct hodnot pro dobrý život v obtížných časech“.

Knihu nezvěstného čínského advokáta namluvil herec Martin Myšička, startuje sbírka na podporu audioknihy
Knihu nezvěstného čínského advokáta namluvil herec Martin Myšička, startuje sbírka na podporu audioknihy

Herec Martin Myšička namluvil knihu renomovaného čínského právníka Kao Č'-šenga, který je již sedm let nezvěstný v důsledku perzekuce čínským komunistickým režimem.

Elektromobilita zvyšuje riziko sledování a kybernetických útoků. Trhu navíc dominuje Čína
Elektromobilita zvyšuje riziko sledování a kybernetických útoků. Trhu navíc dominuje Čína

Čínské elektromobily postupně zaplavují světový trh. S tím roste i riziko sledování a kybernetických útoků. Přispět tomu můžou i čínské nabíjecí stanice pro elektrobaterie.

Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům na instituce
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům na instituce

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes nechal předvolat do Černínského paláce ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu.

Stínoví vojáci: Na území protektorátu dokázali téměř nemožné
Stínoví vojáci: Na území protektorátu dokázali téměř nemožné

Méně známé tváře vojáků z odboje si připomínáme, abychom nezapomněli, že z okupovaného území vzešli lidé, kteří se nebáli riskovat život v boji za svobodu. Jejich činy připomíná rovněž filmový dokument Stínoví vojáci.