Praha - Petr Svoboda, syn hudebního skladatele Karla Svobody, k nedožitým 85. narozeninám svého otce připravil výpravnou obrazovou monografii. Objemná publikace pod názvem Žít – Karel Svoboda dorazila na pulty knihkupectví tento týden. Obsahuje desítky fotografií, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. Kariéra tvůrce hitů jako Lady Carneval, Yvetta, Láska bláznivá nebo Stín katedrál skončila 28. ledna 2007, když spáchal sebevraždu.
Petr Svoboda natočil s využitím velkého množství archivních záběrů také film Šťastná léta, který byl dárkem k nedožitým osmdesátinám skladatele. "Monografie je něco, co logicky vyplynulo z toho filmu. Knížka plošně zobrazuje tátův život od protektorátu až po další tisíciletí," řekl ČTK Petr Svoboda, který je autorem textu v publikaci. "Snažil jsem se shromáždit tátovy zápisky a poznámky, které třeba dokreslí jeho osobnost. Udělal jsem všechno, co bylo v mých silách, aby to udělalo radost nejen mně a mým dětem, ale i fanouškům," dodal.
Na knize spolupracoval s širším týmem, ve kterém byl například knižní redaktor nebo grafik. "Důležité pro mě bylo si najít odstup. Dělat dokument pro mě bylo hodně přirozené, protože jsem především filmař. U knihy to bylo o tom najít nějaký hlas vyprávění, kterým k tátovi přistoupím. Ve chvíli, kdy jsem ho našel, už se to psalo samo," uvedl Petr Svoboda.
Na otce vzpomíná jako na někoho, kdo neměl s nikým z okolí problém. Přátelil se s tak rozdílnými lidmi, jakými byli herec Pavel Landovský, písničkář Jaroslav Hutka i hvězdy československé populární hudby. "On více rozdával, než bral, a myslím, že je to cítit i z jeho muziky," prohlásil Petr Svoboda.
Obrazová monografie představuje Karla Svobodu jako člověka oddaného své práci, který zároveň nezkazil žádnou zábavu. Poodhaluje mnoho zajímavostí o jeho životě, dětství, cestě na vrchol, o šťastném rodinném zázemí i smutném konci. Vypráví o složitém vzniku jeho nahrávacího studia i rekonstrukci vily v Jevanech, kde si vybudoval tvůrčí prostor, o večírcích, které končily až nad ránem, o problémech tvorby na dvou stranách železné opony, i o posedlosti skládáním hudby. Kniha přibližuje osobnost Karla Svobody i ve vzpomínkách jeho blízkých spolupracovníků a přátel.
Na Karla Svobodu se nedávno vzpomínalo v souvislosti s výročím vzniku pohádky Tři oříšky pro Popelku, pro kterou napsal píseň Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš nazpívanou Karlem Gottem. "Pro tátu sehrála Popelka strašně důležitou roli, protože hodně pomohla jako vizitka v začátcích jeho práce v německém showbusinessu," podotkl Petr Svoboda. Německou verzi písně má v repertoáru například operní zpěvačka Kriemhild Maria Siegelová.
Karel Svoboda patřil mezi umělce, kteří utvářeli podobu české populární hudby. Psát písničky začal počátkem 60. let, kdy hrál v kapele Mefisto, jeho první velký hit ale ovládl rádia teprve v roce 1968, kdy Gott nazpíval Lady Carneval. Svoboda za prodej svých desek obdržel mnoho ocenění. Diamantovou desku Supraphonu získal za deset milionů prodaných nosičů. Jeho úspěšným hudebním dílem je i původní český muzikál Dracula, který měl premiéru 13. října 1995 v Praze. V roce 2018 v den nedožitých osmdesátin odhalili jeho hvězdu na Chodníku slávy ve foyer Hudebního divadla Karlín v Praze.
