Letos již po šesté se ve dnech 9. a 10. listopadu na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT uskutečnilo finále Energetické olympiády, kterou pořádá společnost Energetická gramotnost. Soutěž zaznamenala rekordní zájem mezi studenty, do školního kola se přihlásilo 541 týmů, tedy přes 1 500 studentů. Do dvoudenního finále v Praze se probojovalo 74 studentů a studentek středních škol a gymnázií rozdělených do 25 týmů.
Studenti museli během dne vypracovat projekt na jedno ze šesti témat, které organizátoři považují za velké výzvy současné energetiky. „Soutěžící simulují práci na projektech v reálném prostředí. I tam je výhodou, když vědí, kde hledat informace, nebojí se ptát zkušenějších i umělé inteligence. Umí ale informace kriticky zhodnotit a pracovat s nimi dál. Dobrým nápadem to ale jen začíná. Když nesedí ekonomika, žádný investor by do projektu neinvestoval. A v neposlední řadě musí pak projekt kreativně prezentovat,” říká zakladatelka projektu Adéla Holasová.
Finále rozhodovaly setiny bodů
Zvítězil tým studentů Simona Klingy, Tomáše Čermáka a Vojty Dvořáka, kteří soutěžili pod hlavičkou Gymnázia Brno-Bystrc. Studenti u odborné poroty zabodovali unikátním nápadem na pěstování řas na záchyt CO2 a následné přeměně zpět na elektrickou energii. K vítězství přispěla také perfektní prezentace a praktická ukázka členům poroty.
O druhém a třetím místě rozhodovala jen jedna setina a ta nakonec skočila ve prospěch týmu z PORG gymnázia ve složení Benjamin Hudec, Ádám Sátor a Václav Verner, kteří zpracovali koncept transformace bioplynových stanic na výrobny vodíku a uskladnění přebytků energie do bioplynu.
David Orlík, Jonáš Tomešek a Martin Obšil z Wichterlova gymnázia, Ostrava-Poruba, kteří se účastnili i v loňském roce a skončili druzí, se tak letos museli spokojit s třetím místem. Tým přišel letos s nápadem na řešení zpracování odpadů pyrolýzou na vodík a bioplyn, které by výrazně pomohlo s akumulací přebytků energie. Tento nápad jim vynesl letos těsné třetí místo.
V rámci finálového kola proběhl dopoledne přednáškový blok, který zahájil prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Se svými přednáškami pak následovaly jednotlivé partnerské firmy. „Zároveň tito odborníci byli během dne k dispozici studentům jako rádci a mentoři. Je to zajímavá zkušenost, setkávat se s aktivními studenty a vnímat jejich pohled na problematiku.” dodává Holasová.
Generálním partnerem projektu je společnost ČEPS. Odbornými garanty jsou Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, ŠKO-ENERGO, ČEZ, a. s., GasNet, s.r.o., E.ON, Sev.en Česká energie, Energetický regulační úřad, Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava a Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Mediálními partnery – Československý časopis pro fyziku, Ámos vision a Oenergetice.cz.
Sedmý ročník Energetické olympiády se uskuteční v roce 2024, školní kolo proběhne 18. října 2024 a finále 7. – 8. listopadu 2024.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.– 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/