Když kuchařka bere 19 tisíc hrubého, je to výsměch, říká ředitelka školky

  15:28
Modré stužky na prsou jako výraz podpory stávce. Tak to v den celodenní výstražné stávky základních, středních i mateřských škol vypadalo na 49. mateřské škole v Plzni v Puškinově ulici. Jak říká ředitelka školky Helena Kaprasová, rodiče zde přes palubu nehodili, takže školka zůstala otevřená. A to i přesto, že se tu hodně bojí třeba toho, že od Nového roku nebude dost peněz na asistenty pedagoga.

Strach souvisí s tím, že na 82 dětí je ve školce 27 cizinců ze sedmi zemí. „Ve třídách je tak nejméně čtvrtina cizinců. Pokud máme zajistit výchovu, bez dalšího asistenta to nejde. Nyní má škola dva asistenty,“ líčí Kaprasová.

Odbory hřměly u Sněmovny. Jednejte s námi, nebo nepřestaneme, vyzvaly Fialu

Problém je, že někteří cizinci nastupují do školky bez potvrzené diagnózy Aspergerův syndrom či porucha autistického spektra, což je podmínka pro státem hrazeného asistenta. Čekací doby u odborníků, kteří diagnostiku mají na starosti, jsou přitom dlouhé.

„Okamžitě bych potřebovala asistenta. Musíme to řešit tak, že chodí vypomáhat učitelky z jiných tříd, protože v každé třídě je dítě se speciálními vzdělávacími potřebami,“ říká Kaprasová, která má v Plzni největší zkušenosti s integrací cizinců.

Dvě kuchařky na 120 obědů

Ještě před příchodem ukrajinských uprchlíků do Plzně měli totiž ve školce mnoho cizinců i z jiných zemí, zařízení má tedy s jejich začleňováním velké zkušenosti a velmi dobré výsledky.

Musí třeba řešit situaci, kdy do školky přijde dítě, které když nemá dobrou náladu, zboxuje ředitelku do břicha. Jiné dítě pocházející z ciziny je nesocializované a napadá děti. „My si s tím umíme poradit. Většinou se nám podaří s rodiči domluvit, že je v jejich zájmu, aby jim školské poradenské zařízení poradilo, jak s dítětem pracovat. Rodiče si to musí sami oběhat, ale musí bojovat s dlouhými objednacími lhůtami,“ vysvětluje.

Stávka je podle ní nutná nejen kvůli asistentům, ale i proto, aby si stát uvědomil, že školství není v pořádku, že někteří pracovníci jsou podhodnocení. „Když paní kuchařka dostává 18 nebo 19 tisíc korun hrubého měsíčně, je to výsměch, přitom mají osmihodinovou pracovní dobu,“ nastiňuje ředitelka, která má ve školce dvě kuchařky na 120 obědů.

Bojí se toho, že kvůli nízkému platu odejde kuchařka, nebo rovnou obě. I kvůli jedné z nich, která by odešla, by totiž školka musela zavřít.

Naštěstí je prý v zaměstnání zatím drží prostředí, kde se pohybují mezi dětmi, díky nimž to obě pracovnice stále baví. „Proto tu fluktuaci zatím nemám, ale kdybych měla shánět kuchařku za 19 tisíc korun hrubého, byl by to velký problém. Mladí do školek nechtějí, raději jezdí vařit do zahraničí,“ míní.

Obavu mají také neziskové organizace

Dnes nestávkovalo ani Centrum volného času Skupovka v Plzni na Borech, což je jakýsi domeček pro různé neziskové organizace. Fungovalo pro děti ze stávkujících mateřských škol třetího plzeňského městského obvodu. Ráno přivítalo deset dětí. „Přihlášeno jich bylo 13, ale kvůli nachlazení některé děti nepřišly,“ uvádí Martina Weberová z neziskové organizace Plzeňská krajská rada dětí a mládeže, která volnočasové centrum Skupovka, kde působí 13 neziskovek, vede.

I Weberová, která byla dnes oblečená v princeznovských šatech, se příštího roku obává, protože ve vládním konsolidačním balíčku se počítá s omezením peněz také pro neziskové organizace.

„My jsme na to ale zvyklí, s nedostatkem peněz bojujeme neustále, řešením je pro nás vícezdrojové financování, tedy žádosti o dotace, fundraisingové akce a další aktivity. Stávka ale pro nás řešením není, protože nejsme státní zaměstnanci,“ dodává s tím, že by si ale stát mohl vzpomenout na to, že v době covidu by to Česká republika bez neziskových organizací, kde z většiny pracují dobrovolníci bez nároku na honorář, nezvládla.