Hybridní válka je široký pojem, schovává i strategie, co jdou proti sobě, říká výzkumník. Vždy byla součástí konfliktů, míní Český elf Kartous

28. listopad 2023

Vláda spustila novou kampaň pro boj s dezinformacemi. Místo vypínání webů sází na vzdělávání lidí. Jsme v hybridní válce, nebo jde o zavádějící termín a snaze čelit lživým a manipulativním narativům neprospívá? „Hybridní válka je příliš široký pojem. Neumožňuje určit jasné priority,“ míní ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle. Bohumil Kartous ze skupiny Čeští elfové nesouhlasí. „Jakýkoliv konflikt v minulosti obsahoval i hybridní rovinu,“ připomíná.

Vymezovat se proti jakémukoli termínu, protože je nadužíván, nemůže podle Kartouse vést k tomu, že se nebude používat.

Čtěte také

„Snaha nějakým způsobem ovlivňovat myšlení nebo názory protivníka v konfliktu není nic nového. Ale co je diametrálně nové a co z toho problému dělá společensky závažný problém, je tvorba a distribuce informací v digitálním prostoru, která zesiluje účinek takovýchto kampaní,“ naznačuje.

Eberle je ale přesvědčen, že pojem hybridní válka je nefunkční koncept. Pod tuto nálepku se podle něj schovávají různé strategie, které třeba jdou i přímo proti sobě.

„Dává do jednoho koše problémy, které jsou velmi závažné – bavme se například o kyberbezpečnosti nebo o funkčnosti institucí a dalších věcí –, a věci, které jsou závažné méně, což je třeba propaganda,“ naznačuje spoluautor knihy Politika hybridní války.

Čtěte také

„V knížce ukazujeme, že existují minimálně tři zcela odlišná chápání toho, co hybridní válka znamená. Že máme velmi závažné rozpory mezi tím, jestli k tomu přistoupíme vojensky, jestli budeme hledat způsoby, jak se bránit třeba proti pronikání špionážních aktivit nebo kyberútoků do bezpečnostních složek. Nebo jestli chceme budovat nějakou mediální gramotnost či kritické myšlení uživatelů.“

„A ještě úplně jiná otázka je, jestli třeba chceme komunikovat vůči společnosti nějaké hodnoty, které považujeme za sdílené. Protože útok nechápeme jako útok na instituce nebo na gramotnost, ale právě na hodnoty,“ vysvětluje.

Čtěte také

Nerozumím moc tomu, v čem je rozpor, reaguje Kartous. Strategická komunikace a výchova ke kritickému myšlení nemusí podle něj být v rozporu.

„Můžeme strategicky komunikovat třeba naši účast v Evropské unii  v čem je důležitá, v čem je zcela zásadní, v čem je nesmyslné uvažovat o tom, že bychom z EU chtěli vystupovat. Což vůbec neznamená, že zabráníme tomu, aby si někdo myslel, že je dobré vystoupit z EU,“ naznačuje.

Součást demokratického systému

„Pluralita v demokracii musí zůstat a dezinformace jsou pevnou součástí demokratického systému. Je ale důležité, aby se nestalo to, co se děje v Maďarsku nebo na Slovensku. Kdy se z dezinformací, z proklamací nebo tezí stane oficiální politická rétorika, která je povýšena na nějaký sociální konsensus právě kvůli tomu, že politická reprezentace získala moc,“ konstatuje Kartous ze skupiny Čeští elfové.

Čtěte také

Eberle upozorňuje, že pojem hybridní válka může vést i k přeceňování ruského vlivu v Česku.

„Když se díváme na debatu o hybridní válce, řada lidí posledních několik let tvrdí, že ruské dezinformace povedou k tomu, že se Česko rozviklá ze západního konsensu a lidé nebudou podporovat členství v NATO a EU, že budou volit politiky, jako je třeba Viktor Orbán. Hlavní teze hybridní války je, že ve chvíli, kdy dojde ke skutečné válce, budou lidé tak zmatení, že nebudou schopni zareagovat,“ naznačuje.

„Souhlasím s tím, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. Akorát tou bezpečnostní hrozbou jsou kyberútoky, strategická korupce a především ruské tanky. Prostě ten vliv je silný v nějaké okrajové skupině. Ale to je jiný problém než představa, která je v radikálních hlasech o hybridní válce přítomná,“ míní ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio