Dárce orgánů v průměru pomůže 3 až 4 pacientům, zásadní je koordinace odběru

Jeden dárce orgánů v průměru pomůže třem až čtyřem pacientům, může ale zachránit až deset životů. Na dotaz ČTK to řekla transplantační koordinátorka Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Eva Pokorná. Právě práce koordinátorů, jejichž funkci IKEM zřídil před 30 lety, byla zásadní pro rozvoj transplantačního programu, který je v ČR mezi nejlepšími na světě. Od první informace o pacientovi s mozkovou smrtí v některé z českých nemocnic podle Pokorné obvykle do odběru orgánů uplyne 12 až 24 hodin.

»Průměrný počet se pohybuje mezi třemi či čtyřmi orgány od jednoho dárce. Protože dárců je nedostatek, museli jsme významně snížit i indikační kritéria, například není horní věková hranice,« popsala Pokorná s tím, že ne všichni dárci jsou ale vhodní k odběru všech orgánů.

V IKEM transplantují ledviny, srdce, slinivku, játra, tenké střevo, dělohu nebo kombinaci několika orgánů. »Ze standardních orgánů už prakticky nemáme co doplnit,« popsal bývalý přednosta transplantcentra IKEM Štefan Vítko. V ČR navíc transplantují lékaři FN Motol plíce, transplantacím se věnují také fakultní nemocnice v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci či Hradci Králové.

Vedle celých orgánů je podle náměstka ředitelky IKEM pro léčebně preventivní péči Libora Janouška možné transplantovat i tkáně či buňky, v IKEM například vkládají buňky slinivky do jater pacienta nebo využívají cévy. Ve světě se transplantují také například končetiny a český plastický chirurg Bohdan Pomahač v USA úspěšně transplantoval obličej, testují se také orgány od zvířat.

Možnost nové orgány pacientovi »vypěstovat« z jeho vlastních buněk je podle odborníků zatím ještě daleko. »Zatím ještě přesně nevíme, jak ze dvou buněk vznikne celý člověk,« uvedl Janoušek.

Zavedení funkce koordinátora, kterému mohou nonstop nemocnice zavolat s nabídkou orgánů, hrálo pro rozvoj transplantací zásadní roli. »V roce 1989 byl v IKEM velice dobře založený transplantační program. Transplantovali jsme slinivku, ledvinu a srdce. Měli jsme ale velký nedostatek orgánů ve srovnání s evropskými zeměmi,« doplnil Vítko.

Funkci koordinátora IKEM zřídil 1. prosince 1993, za rok se i díky nim a jejich komunikaci s odděleními ARO podařilo počty dárců orgánů zdvojnásobit. V ČR bylo loni transplantováno 867 orgánů, z toho 528 v IKEM. Zemřelých dárců orgánů, které transplantovali v IKEM, bylo loni 162. Nejčastěji se transplantují ledviny, vedle zemřelých dárců je jako párový orgán darují také živí lidé. Na čekací listině na nové orgány je v současné době asi 1100 lidí.

Česká legislativa předpokládá souhlas pacienta, podle Dušana Mormana z Krajské nemocnice Liberec ale lékaři berou ohled na názor rodiny. Lékaři se i školí na komunikaci s rodinou, které je třeba sdělit špatnou zprávu a zároveň ji informovat o možnosti darování orgánů. »Někteří jsou přístupní, někteří méně. Někteří a priori v té emoci hned odmítnou. Pokud příbuzní zásadně odmítají, tak je někdy lepší se vzdát,« dodal. Negativní medializace by podle Mormana mohla mít zásadní dopady, které by ochotu darovat orgány snížily až o desítky dárců.

(čtk)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy