Autorka psychologických próz a veršů Božena Benešová se narodila 30. listopadu 1873 v domě č. 39 na dnešní ulici Dolní brána, ovšem zhruba dva nebo tři roky po jejím narození rodina přesídlila do Napajedel, později se spisovatelka přestěhovala do Prahy. Ke zdejšímu regionu, zejména Frenštátsku, si ale zachovala celoživotní vztah.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Je rodiče pocházeli z Frenštátu pod Radhoštěm, z takových kultivovaných vzdělaných rodin. Dokonce otec Boženiny maminky byl prvním českým starostou v Novém Jičíně, byl to takový vlastenec a buditel. A Božena Benešová, později už jako autorka, se stala členkou Frenštátského literárního salonu, který vedla její sestřenice. Tam se také poprvé setkala už se zkušenými pražskými literáty F. X. Šaldou a spisovatelkou Růženou Svobodovou.”
Do literatury vstoupila Božena Benešová lyrickou sbírkou Verše věrné i proradné. Následně napsala soubor povídek Nedobytá vítězství.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Její povídky jsou typické tím, že mají propracovaný děj, ale není nijak dynamický. Klade důraz na propracování lidských povah a vždy je tam přítomno něco z takového toho autorčina životního smutku, protože její život byl poměrně složitý a plný různých útrap.”
Do povědomí čtenářů se více dostala díky románu Člověk a následně trilogií Úder, Podzemní plameny a Tragická duha, která mapovala období 1. světové války, za první díl získala státní cenu za literaturu.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Pro dnešního čtenáře je asi nejvýznamnější její dílo Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová. Je to poměrně kratší novela, byla i zfilmována E. F. Burianem a je to kniha, která vyšla až po smrti Boženy Benešové.”
Božena Benešová byla také novinářkou, dramatičkou a překladatelkou. Zemřela v 63 letech v Praze. V Novém Jičíně je po ni pojmenována ulice. Na domě na Dolní bráně byla dříve umístěna pamětní deska, nyní je ve sbírkách Muzea Novojičínska.
To na 150. výročí této rodačky vzpomíná v rámci programu Pobaby.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Muzeum Novojičínska pod vedením etnografky Evy Glogarov přirpavilo čtyři setkání, kdy se účastnice, tak jak tomu bylo dříve v tomto čase, setkávají, aby se věnovaly tvůrčím pracem a při tom si vyměňovaly zkušenosti. Osobnost Boženy Benešové si připomínáme tím, že děvčata vyšívají na ubrus báseň Boženy Benešové.”
Cyklus Muzejních Pobab byl zahájen 21. listopadu, poslední setkání proběhne 12. prosince.
