UPOZORNĚNÍ VIZ MAIL!!!
Hledají se talenty
Česko hledá Superstar, obdoba britské televizní soutěže Pop Idol, ve které amatérští zpěváci mají možnost předvést svůj talent, se pod různými názvy vysílá v mnoha zemích. A jak víme, z vítězů nebo z těch, kteří se umístili v první desítce, se u nás staly známé tváře populární hudby. Z první řady soutěže, o které je řeč, připomeňme vítězku Anetu Langerovou, v jejím závěsu Šárku Vaňkovou, Sámera Issu, Tomáše Savku...
Finalisté soutěže 2004
Ze stovek zájemců postupně vybírala odborná porota (O. Hejma, G. Osvaldová, O. Soukup, M. Herman) čtyřicet, o jejichž talentu v dalších kolech rozhodovali diváci.
Mezi uchazeči, kteří toužili stát se hvězdou, byli bohužel i tací, kteří měli hudební „hluch“ a zpěv nepatřil mezi jejich silné stránky. Svým zpěvem „nezpěvem“ pobavili nejen porotu, ale i diváky. Ti pak mohli jejich výkon „ocenit“ a dát jim hlas prostřednictvím textovky, aby tak zabodovali v soutěži Hvězdná pěchota.
„Dajdou“
Na seznam těch nejznámějších tváří Hvězdné pěchoty se zapsala „Anička Dajdou“, která již v polovině června dostala tolik hlasů, že získala post generála a už ji nikdo netrumfnul. Během konkurzu (mimochodem měla číslo 3 469) zazpívala dvě písničky od své oblíbené zpěvačky Dido (odtud její přezdívka). Zazpívala? Lépe řečeno s hroznou výslovností angličtiny je spíš odrecitovala, jak uvedla porota. K „popularitě“ jí napomohlo i její sebevědomé hájení svého výstupu, když „sudím“ vpálila, že dle jejího názoru zpívat umí, výslovnost si nacvičila, a tak nějak naznačila, že ani zpěvu vlastně nerozumí.
Anna Gleisnerová v roce 2004
Zkažený život
Před osudným rozhodnutím stát se hvězdou Anna Gleisnerová, bývalá studentka Střední ekonomické podnikatelské školy v Mladé Boleslavi, kde i dnes žije se svými rodiči, si možná tehdy až příliš věřila. Ale zklamání, že neuspěla, nebylo to, co ji zničilo. Koneckonců, nebyla v „pěchotě“ jediná a falešně zpívá kdekdo a hlavu si tím neláme. Ve městě se však, dle slov její matky, stala terčem posměchu, lidé si na ni ukazovali prstem, všude kam přišla, si z ní dělali legraci. Soutěž, jak soudí, její milované dceři ublížila, a už si ani nezpívá pro radost. Údajně musela dokonce vyhledat pomoc psychologa.
Maminka Anny v rozhovoru pro Extra.cz
Kvůli své „nálepce“ přišla o práci pokladní v Kaflaundu, kde po škole pracovala, a jinou dlouho nemohla sehnat.
Anna se i dnes po devatenácti letech od doby, kdy se stala „generálkou“, pozornosti veřejnosti a médiím vyhýbá. Na domě, kde s rodiči bydlí, jsou bezpečnostní kamery. Před pěti lety její maminka v krátkém rozhovoru pro Extra cz. řekla, že její dceru lidé uštvali. Víc z jejího života nechtěla prozradit, ale údajně nemá ani přítele.
Nutno přiznat, že i „sranda“ má své hranice, a ne každý se s ní dokáže vyrovnat, ale je tu ještě jedno „ale“…
Bez komentáře
V roce 2005 Anna Gleisnerová žalovala výše uvedenou školu, jíž byla studentkou, že ji využila a dělala si z ní legraci. Ta si totiž v místním radiu zaplatila reklamu pro přilákání nových studentů, která imitovala „Dajdou výstup“. Gleisnerová soudní spor prohrála. Soudce sice přiznal, že s ní reklama souvisela, ale neomezila její práva, protože si nedělala legraci z ní, ale jejího „talentu“. Navíc do soutěže šla jako plnoletá a musela vědět, že jsou mnohé známé tváře terčem parodií.
Anna u soudu v doprovodu otce Karla, 2005
Gleisnerová měla se školou i další spory. Téhož roku na ni podala trestní oznámení za útok na svou osobu. Na vysvědčení na konci roku totiž měla dvě pětky a neudělala reparát, a tak ji ze školy vyhodili. Hájila se tím, že byla v historii školy jediná. Když ji propustili z Kauflandu její otec, známý podnikatel tvrdil, že jde o mstu za popularitu. V rozporu se svou ženou říkal, že u její kasy byly fronty, protože zákazníci chtěli být obslouženi „televizní hvězdou“ a prý žádali i o autogram. Jak se později ukázalo, ani starší ani mladší nakupující vůbec netušili, kdo je obsluhuje. Z práce měla být propuštěna pro porušení pracovní kázně za (údajnou, protože ji Anna popírá)
V roce 2005 vydala svůj životopis Ukradli mi Superstar!, kde píše nejen o sobě, svých názorech, škole, náboženství, včetně islámu, firmě, kde pracovala. Napsala ji svérázným jazykem, který editor ponechal téměř bez zásahů. Je tak nejen zábavnou knihou pro čtenáře, ale i „studijním materiálem“ pro odborníky několika vědních oborů…
Ukradli mi SUPERSTAR,
Zdroje: www.extra.cz, www.idnes.cz, www.idnes.cz, www.tvguru.cz
