Bude školka? Poslouchejte seriál Radiožurnálu o nedostatku předškolní péče

Čím dřív začne dítě chodit do školky, tím má větší šanci se chytit v dalším stupni vzdělávání, říká sociální pracovnice

Zatímco v bohatších regionech je problém umístit své dítě do školky, v chudších oblastech republiky je problém opačný – ředitelé a ředitelky mnohdy musí rodiče přesvědčovat k zápisu. Děje se to například v Ústeckém kraji, kde kvůli nízkému vzdělání rodičů mají děti mnohem horší startovní pozici.

Obrnice jsou sociálně vyloučenou lokalitou mezi Mostem a Bílinou. „Je tady vysoká zadluženost, vysoká nezaměstnanost, velmi nízká úroveň bydlení a velmi nízká životní úroveň všeobecně,“ popisuje Lucie Matějovicová, ředitelka Obrnického centra sociálních služeb.

Čtěte také

„Děti už od malička nemají základní návyky a to jim potom v podstatě znemožňuje naučit se další dovednosti. Čím dřív začne dítě chodit do jakéhokoliv zařízení, tím má větší šanci se chytit v následujícím stupni vzdělávání.“

Proto se sociální pracovníci snaží, aby děti začaly chodit do obrnické školky co nejdříve. Tam se naučí to, co jinde předávají dětem rodiče. „V mateřské škole se setkáváme s dětmi ze sociálně slabšího prostředí, ale i s dětmi z rodin, které mají vyšší sociální postavení,“ doplňuje Vladimíra Pechanová, ředitelka obrnické školky a zároveň členka rady Platformy pro včasnou péči.

První setkání s knížkami

Děti ze sociálně vyloučených nebo potřebných rodin se tak často ve školce poprvé v životě setkávají s pastelkami, s barevným papírem, s nůžkami, poprvé tam vidí knížky.

Čtěte také

Co je to nejdůležitější, co se děti musejí naučit? „Na začátku docházky základní principy hygieny. Některé děti přicházejí z rodin, kde mýdlo a voda nemají stále místo. A pokud zvládneme tento první krok, tak máme to nejhorší a nejtěžší za sebou. Potom už v podstatě jenom nasávají v tom podnětném prostředí, které mnohdy doma nemají. I předtím nám šlo o jedno – aby si dítě vždycky, když něco udělá, zažilo úspěch.“

Rodiče nemají důvěru v instituci

V sociálně vyloučených lokalitách ale mnozí rodiče nemají o školku zájem. Rodiny ze sociálně slabších vrstev nemají vzdělávání jako prioritu. „Nemají důvěru v instituci,“ vysvětluje ředitelka školky Pechanová.

Za každou korunu investovanou do předškolní péče dostane stát zpátky až čtyřikrát tolik.

Rodiče se taky bojí, že školka bude stát moc peněz. V Obrnicích ale vedení obce souhlasilo s tím, že se školkovné neplatí a děti z rodin v nouzi dostávají obědy zdarma. Proto je podle ředitelky Pechanové potřeba rodiny o přednostech školky postupně přesvědčit. „Rodinu pouštíme do mateřské školy, ukazujeme jim, že jednáme pro dobro dítěte, že jim chceme pomoct a že chceme být v tandemu.“

Čtěte také

O předškolním vzdělávání se říká, že je to nejlepší sociální investice. Proč? „Dítě má větší šanci, že dostuduje základní školu, protože už v mateřské škole je vedeno nějakým způsobem s větší pozorností. A potom dostuduje střední školu a díky tomu je zaměstnané, přináší nám víc daní, dokáže si platit všechny sociální potřeby a díky tomu ten stát vydělává víc peněz, než by vydělal, kdyby se dítě ztratilo v systému,“ vysvětluje analytik Jan Zeman z PAQ Research.

Podle studie PAQ Research dostává stát za každou korunu investovanou do předškolní péče zpátky až čtyřikrát tolik.

autoři: Petr Kočí , mga
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.