Česko zestárne. Do půlky století bude třetina společnosti starší než 65 let, předpovídají statistici
Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Podíl se dostane z pětiny na 30 procent. Přibýt by mělo hlavně lidí nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat. Postupné vymírání by měla přibrzdit migrace z ciziny, mírnému úbytku obyvatel ale nezabrání. Do 50. let by počet obyvatel tak mohl klesnout z 10,83 milionu na 10,69 milionu.
Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.
Projekci statistici připravují pravidelně každých pět let. Zahrnuje tři varianty možného vývoje – pesimistickou, střední a optimistickou. Na tiskové konferenci ČSÚ představil střední model, který považuje za nejpravděpodobnější. Projekce začíná letos 1. ledna a využívá dosavadní letošní data, končí pak k 1. lednu 2101. Experti modelují podle Rojíčka hladký vývoj bez výkyvů. Ve střední variantě počítají s příchodem 35 000 cizinců ročně, plodností 1,5 dítěte na ženu, zvyšováním věku matek, snižováním úmrtnosti či prodlužováním života.
Týrání v plzeňské LDN? Bylo otázkou času, než to zase vyplave na povrch, míní socioložka
Číst článek
„Českou populaci čeká výrazné stárnutí, kterému nezabrání ani přírůstky migrací. Počet lidí nad 65 let bude výrazně růst, zejména v nejstarším věku. Poroste podíl seniorů nad 30 procent. Klesající trend bude u osob ve věku od 20 do 64 let i do 19 let. V budoucnu by mohlo dojít až k vyrovnání těchto skupin. Vývoj bude charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých nad počtem živě narozených dětí,“ shrnula Němečková.
Letos mělo Česko 10,83 milionu obyvatel. V roce 2051 by to mohlo být 10,69 milionu, o třicet let později 10,13 milionu a v roce 2101 pak 9,9 milionu. Migrace vymírání přibrzdí. Zatímco lidí nad 65 let je nyní kolem 2,21 milionu, v polovině století by to mohlo být 3,1 milionu. Nynější podíl 20,4 procenta by se tak do poloviny století zvedl na 29 procent a do začátku příštího století postupně na 34,1 procenta.
Počet lidí od 15 do 64 let by naopak mohl klesnout z 6,87 milionu na 6,18 milionu a dětí do 14 let z 1,75 na 1,41 milionu. Podíl dospělých a dospívajících by se tak mohl snížit z 63,4 na 54,4 procenta a dětí z nynějších 16,2 procenta na 11,4 procenta. „Jedinou složkou, která bude posilovat svou váhu v populaci, bude složka seniorská. Relativně nejvíc by měly posilovat v budoucnu právě ty nejstarší věkové skupiny,“ uvedla Němečková.
Lžu tátovi s těžkou demencí, že máma ještě žije. Je to pro něj lepší, trápil se, říká moderátor Zbořil
Číst článek
Zatímco teď na stovku lidí mezi 20 a 64 lety připadá 35 pětašedesátiletých a starších, v roce 2051 by jich mohlo být 54. Na sto lidí v aktivním věku je nyní 72 dětí a seniorů, v polovině století by jich mohlo být 86.
Podle Němečkové tento index ekonomické závislosti bude v příštích letech stagnovat, zvedat se začne ve 30. letech s nástupem početných ročníků 70. let do důchodu. Takzvané Husákovy děti zůstanou nejsilnější generací téměř do konce svého života. Teprve na přelomu 40. a 50. let by je měli početně porazit jejich potomci, kteří se narodili na konci prvního desetiletí tohoto století.
Podle projekce by mohlo přibývat nejvíc lidí nad 85 let. Zatímco teď je jich kolem 199 000, v roce 2051 by jich podle střední varianty mohlo v Česku žít 520 000, kolem roku 2065 přes 800 000 a na konci století by jejich počet mohl překročit milion. V nejvyšším věku by tak mohla být víc než desetina obyvatel Česka.
