Senát drtivou většinou hlasů zamítl návrh zákona, podle kterého by prezident Joe Biden musel stáhnout zhruba 900 vojáků umístěných v Sýrii, upozornil server Defense News.
Hlasování o návrhu zákona vyvolal senátor Rand Paul poté, co v poslední době došlo několika útokům, po 7. říjnu, kdy začalo izraelské bombardování Palestinců v pásmu Gazy. »Zdá se mi, že ačkoli našich 900 vojáků nemá v Sýrii žádnou reálnou misi, že jen vysedávají, jsou záchytným bodem větší války a bez jasně vymezeného poslání se podle mého názoru nemohou adekvátně bránit, přesto v Sýrii zůstávají,« řekl Paul na půdě Senátu před hlasováním.
Bidenova administrativa v reakci na útoky provedla odvetné letecké údery na údajně Íránem podporované milice v Sýrii. Situaci dále komplikuje skutečnost, že Turecko v září bombardovalo Spojenými státy podporované kurdské síly na severovýchodě Sýrie poté, co skupina napojená na Stranu kurdských pracujících (PKK) zaútočila na ministerstvo vnitra v Ankaře.
»Američtí vojáci se také ocitli pod palbou našeho vlastního spojence v NATO Turecka,« řekl Paul. »Právě letos v září jsme mu oplatili laskavost sestřelením ozbrojeného tureckého dronu, který se přiblížil na 500 metrů k americkým silám.«
Drtivá většina republikánů a demokratů se však postavila na stranu Bidenovy administrativy a rozhodla se hlasovat pro setrvání 900 vojáků v Sýrii.
Spojené státy v roce 2014 rozmístily své jednotky v Sýrii pod záminkou kampaně za svržení chalífátu ISIS a jako právní odůvodnění uvedly vojenské povolení z roku 2001, které Kongres schválil po útocích z 11. září 2001 a které bylo zaměřeno proti al-Káidě v Afghánistánu. Čtyři prezidenti použili vojenské zmocnění z roku 2001 k ospravedlnění více než 40 vojenských operací v nejméně 19 zemích po celém světě, včetně Sýrie a Iráku.
Paulova rezoluce, kterou Senát zamítl, uvádí, že vojenská autorizace z roku 2001 se na Sýrii nevztahuje. Podobně argumentoval i v samostatné rezoluci o stažení zhruba 1100 amerických vojáků umístěných v Nigeru. Senát v říjnu tuto rezoluci rovněž zamítl.
(cik)