ČSO: Na Mnišských loukách jsme začali s pastvou exmoorských pony

Další významný milník v rozvoji ptačího parku Mnišské louky u České Lípy. Česká společnost ornitologická (ČSO), která území spravuje, tu v pátek 8. prosince za účasti veřejnosti a hostů vypustila pět dospělých klisen exmoorských pony. Budou spásat území o velikosti 5 hektarů. ČSO tak zavádí pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků.

Pět klisen z pastevní rezervace u středočeských Milovic bude na Mnišských loukách spásat 5 hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku. ,,Aktuálně tu dominují tři druhy rostlin - chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá a zblochan vodní. Úkolem koní bude spásáním potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, dát tak prostor ostatním rostlinám, ale především snížit výšku porostu tak, aby prosvětlili a zpřístupnili pro bahňáky mělké tůně a deprese, které tu v předchozích letech nechala vytvořit ČSO a Liberecký kraj," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Nejen pastva. Koně šetrným rozdupáváním připraví loviště bahňákům

Dlouhodobá pastva svou mozaikovitostí podpoří také bezobratlé živočichy a zvýší tak potravní nabídku hmyzožravých ptáků. ,,Společně s tím budou koně sešlapem napomáhat k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoří skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční či pěvci jako bramborníčci či dokonce rákosníci. Mozaikovitost porostu spolu s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezóně na Mnišských loukách pravidelně zastavují. Jsme velmi zvědaví, co ukáže nadcházející hnízdní sezóna," těší se správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.

Jaro v ptačím parku Mnišské louky. Foto Josef Rutterle

Koně budou mít na pastvině přirozený zdroj vody. ,,Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a potoka Šporky přirozeně plní vodou tůně a deprese v loukách. Tím se liší především od nejstaršího ptačího parku, Josefovských luk, kde tuto funkci plní obnovený historický luční závlahový systém," vysvětluje Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.

Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky. V zahraničí je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní, či dalších druhů velkých kopytníků, zcela běžný postup.

Pastva v kombinaci se stávajícími metodami managementu, jako je hloubení tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy. ,,Od roku 2020 vytváříme v rozsáhlých mokřinách u České Lípy tento ptačí ráj. Nešlo by to bez podpory tisícovek dárců a příznivců, kterým srdečně děkujeme," říká Lucie Hošková, zástupkyně ředitele ČSO a vedoucí fundraisingu.

Srdečně vás na Mnišské louky zveme! Vzhledem k polodivokému režimu chovu prosíme, abyste koně ničím nekrmili, neplašili a nevstupovali do pastviny. Děkujeme.