Kde leží budoucnost umění? Třeba ve fiktivních knihovnách či garážích elektronadšenců
Nové výstavy Read v Kunsthalle či Kinterova Volt-Age v humpolecké 8smičce ukazují, jak umění reaguje na změny ve společnosti. Formální prvky uměleckých projevů, které byly dlouhá století téměř neměnné, se v 21. století vlivem rychlých a totálních změn tříští do mnoha podob.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Ukazuje to třeba výstavní projekt Read skandinávské dvojice Elmgreen & Dragset, zahájený v půlce listopadu v Kunsthalle Praha.
Michael Elmgreen pochází z Dánska, Ingar Dragset z Norka, společně pracují v Berlíně. Autorská dvojice připravuje krátkodobé (nebo chcete-li netrvalé) projekty pro galerie, muzea, letiště či nemocnice a v Praze proměnila výstavní instituci v živou veřejnou knihovnu.
Inspirovali se vzácným obrazem Giorgia de Chirica Les jouets défendus (1916) ze stálé sbírky Kunsthalle Praha. Z ní nakonec vybrali do instalace dalších 29 děl a kolekce tak sehrála poprvé od otevření důležitou roli v koncepci celé výstavy.
Návštěvníci procházejí prostorem s klasickými knihovnickými regály, nechybí čtecí stolky s lampičkami, informační pultík ani nově vytvořené toalety. Díla dvojice a další padesátky autorů jsou umístěna na zdech, stolech i přímo v knihovnách nebo jako samostatné 3D intervence – například rozbité nepoužitelné schodiště vedoucí do neexistujícího sálu s nápisem Filozofie.
Knihovna nabízí také sbírku nikdy nezapůjčených knih, kolekci nejzakazovanějších
