Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: V Portugalsku narazíme na nejrůznější běžné i lehce bizarní vánoční tradice, od tradičního vánočního stromku přes velké ohně, masky a kaštany až po banány. „Vánoce“ se v portugalštině řeknou „Natal“ a přání veselých vánoc se překládá jako „Feliz Natal“ (říci však můžeme i „boas festas“, což doslovně znamená „šťastné svátky). Za začátek vánočních oslav v Portugalsku můžeme přitom považovat již 8.prosinec, který je znám jako „Den neposkvrněného početí“ a je zasvěcen Panně Marii, kterou v roce 1686 prohlásil velký panovník João IV. za svatou patronku Portugalska. Od té doby se v tento den na její počest konají mše a například ve Fatimě, kde se prý roku 1917 a poté ještě dvakrát zázračně zjevila, dochází téměř až k masové hysterii. Nejdůležitější den portugalských Vánoc je 24. prosinec, který většina rodin tráví pohromadě. Oslavy toho dne začínají tradiční večeří a v některých rodinách pokračují půlnoční mší, která i zde nese název „kohoutí“ („Missa do Galo“). Během této bohoslužby je tradičně vynášen obraz Ježíška a všichni věřící se musí postavit do fronty a políbit ho. Obraz se poté umístí do betléma, který má každý kostel. 25. prosince chodí od domu k domu zpívající koledníci s obrázkem Ježíška a rodiny se schází na slavnostním obědě. Oslavy vánoc poté končí, podobně jako i jinde v Evropě, 6. ledna s příchodem Tří králů.
KDO NOSÍ DÁRKY: I zde najdeme magickou postavu nesoucí jméno „Otec Vánoc“ neboli „Pai Natal“. Tento bělovlasý dědeček v rudém oděvu nosí portugalským dětem dárky přímo na Štědrý den a to přesně o půlnoci. Nechává jim je pod vánočním stromkem, nebo v botách u krbu. Někteří více nábožensky založení obyvatelé Portugalska však tvrdí, že dárky nosí spíše Ježíšek („Menino Jesus“) než Otec Vánoc, a proto dárky rozbalují ve dvou časech (několik hned po půlnoční mši a většinu poté až ráno 25.prosince).
VÝZDOBA: Portugalci milují především betlémy, které najdete po celé zemi (často dokonce i kolem silnic či uvnitř kruhových objezdů). Říkají jim „Presépio“ a tradičně obsahují postavy Marie, Josefa, vola, oslíka a Tří králů. Jedině jesličky bývají v Portugalsku tradičně prázdné a Ježíška do nich rodiny přidávají až poté, co se vrátí z půlnoční mše. Portugalská láska k betlémům dokonce vstoupila do Guinessovy knihy rekordů a to v roce 2012m kdy se do ní zapsalo město São Paio de Oleiros za umístění největšího pohyblivého betlému na světě. V kostelech, ale i mnoha domácnostech je dalším typickým dekoračním symbolem hořící dubové polínko. A zapomínat nesmíme ani na vánoční stromky. Zvláště když portugalské město Viana do Castelo se pyšní tím, že má největší vánoční strom v Evropě. Nachází se u lanovky Santa Luzia, na rohu 25 de Abril Avenida s ulicí Rua Doutor Tiago de Almeida a stojí zde prý už stovky let, protože jde pochopitelně o strom živý.
VÁNOČNÍ POKRMY: Vánoční hostina se v Portugalsku nazývá „consoada“ (přičemž v minulosti bývalo zvykem nechat při ní u stolu volná místa a talíř s něčím dobrým k snědku také pro duše zesnulých bližních) a skládá se především z vařené tresky s bramborami, vejci a zelím a omáčkou z olivového oleje s česnekem a octem. Každý portugalský region má ale i své vlastní pokrmy, přičemž například na severu se štědrovečerní večeře často skládá z vařených chobotnic. V Algarve zase někteří lidé jedí mořské plody a nezřídka se na štědrovečerním stole objeví i krocan nebo kohout. Tradiční vánoční moučník se nazývá Bolo Rei (královský koláč), je umístěn uprostřed stolu a vypadá jako kulatý kynutý moučník podobný naší vánočce. V minulosti do něj lidé schovávali malé kovové vajíčko nebo fazoli a kdo je našel, byl nazván králem a obdařen štěstím. Vánoce v Portugalsku se neobejdou bez smažených pavézek neboli Rabanadas. Konzumují se buď s mlékem, nebo s portským vínem.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Velmi zajímavou a unikátní vánoční tradici má portugalské město Braga, v němž se každý rok 24. prosince scházejí lidé z celého města, aby jedli banány a pili „muscatel“( muškát) v podniku nesoucím jméno „Casa das Bananas na Rua do Souto“. Celá tradice spočívá v tom, že přibližně před 40 lety se právě v této hospodě (která byla kdysi skladištěm ovoce) 24. prosince sešlo několik přátel a zahájilo popíjení muškátu s banánem, které si od těch dob oblíbilo tolik lidí, že pro mnohé je nemyslitelné vynechat před štědrovečerní večeří tento zvyk. Další populární a vlemi starou portugalskou tradicí oblíbenou hlavně na severu a ve středu země jsou „Madeiros de Natal“ nebo „Fogueiras do Galo“- velké, původně pohanské, ohně, které se tradičně zapalují na Štědrý večer nebo po půlnoční mši a mají hořet celou noc jako oslava slunce a světla. Další ryze pohanskou tradicí oslav zimního slunovratu je „Caretos de Varge“ ve městě Varge. Svobodní vesničtí chlapci zde v pohanských maskách 25. prosince běhají po městě, zpívají satirické písně kritizující vesničany, skáčou a křičí, aby vytvořili chaos a podpořili tím myšlenku, že zima odchází za což dostávají od obyvatel jídlo. Podobnou slavnost mají i v Aldeia Viçosa a to pro změnu 26. prosince na památku bohaté staré ženy, která se rozhodla darovat obyvatelům města kaštany a víno výměnou za modlitbu v jejím jménu během Vánoc.
VÁNOČNÍ RECEPT: Tradiční portugalské Rabanadas
Ingredience: 200 g bílého pečiva, 300 ml mléka, 3 PL cukru, 1 PL medu, 2 vejce, 2 tyčinky skořice, citronová kůra, olej na smažení.
Postup: Pečivo nakrájejte na 1,5 cm silné plátky. Mléko oslaďte dvěma lžícemi cukru. Přidejte tyčinku skořice a citronovou kůru. Promíchejte a zahřejte na ohni. Vypněte oheň a ponořte plátky pečiva jeden po druhém do horkého mléka. Přebytečné mléko slijte pomocí sběračky a lžíce a plátky chleba mezi ně přitlačte. Plátky pečiva namočte jeden po druhém do dobře rozšlehaných celých vajec a osmažte je na rozpáleném oleji. Během smažení plátky často otáčejte a po zezlátnutí je nechte okapat na papírových utěrkách. Poté je stačí jen posypat cukrem a skořicí.
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.mundo.cz/portugalsko/svatky
https://www.jc-correct.com
