Dohoda z COP28 je přelomová, tvrdí ministerstvo. Je to jen deklarace, která je výhodná pro fosilní průmysl, oponuje novinář

Kubala upozorňuje, že přestože se klimatické konference konají od roku 1992, proces o změně klimatu selhává v tom základním a nejdůležitějším bodě – koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stále stoupá.

„Každopádně od roku 1992 jsme vypustili více emisí oxidu uhličitého než za celou historii lidstva. Takže přestože se problém politicky řeší, konference na to vlastně neodpovídají. A nyní zažívám podobné pocity jako po klimatické konferenci v Paříži v roce 2015, kdy se také říkalo, že je to přelomová dohoda, že se budeme odklánět od fosilních paliv. Jenomže za sedm let se vlastně nic nestalo,“ upozorňuje.

Čtěte také

Karel Barták: COP28 – nemastné neslané poselství světu na závěr nejteplejšího roku v dějinách?

Zámyslický s takovým vnímáním klimatických konferencí nesouhlasí. Připouští, že z pohledu veřejnosti se progres týkající se vývoje konferencí může zdát být pomalý. Podle něj je ale potřeba se z hlediska klimatu a emisí podívat na dlouhodobou řadu až k roku 2100, na klimatické modely, se kterými pracuje IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu).

„Od Paříže v roce 2015 došlo k nejvýraznějšímu pokroku. Když se podíváme třeba na Evropu, jaká opatření od roku 2018 zavedla, jakou má legislativu, jak se daří snižovat emise, jaké má cíle do roku 2050, je pokrok skutečně významný,“ naznačuje ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP.

Připomíná, že na klimatické konferenci COP28 v Dubaji téměř 200 států podepsalo cíl globální klimatické neutrality do roku 2050, udržet oteplení pod 1,5 stupněm Celsia a výrazně redukovat emise do roku 2030.

„Je potřeba si uvědomit, že cíle, které se stanovují závazně, jsou cíle globální a cíle, se kterými přichází jednotlivé státy, si tyto země volí samy. A v dohodě je napsáno, že globální cíle se mají propsat do cílů jednotlivých států. Samozřejmě nejsou tam žádné pokuty, nejsou tam žádné sankce, ale to už je princip OSN,“ vysvětluje Zámyslický.

Problém s financováním

Podle Kubaly dohoda sice není právně závazná, zároveň tam je ale problém s financováním. Není podle něj jasné, jak se bude přechod financovat, a taky je problém, že to stojí na dobrovolných příspěvcích státu.

Čtěte také

Rozvoj ekonomiky pomocí fosilních paliv není samospásný. Mnohé africké státy jsou v ekologii dál než my, říká vědkyně Harmáčková

„I v případě, že všechny státy splní to, co slíbily, směřujeme k oteplení o nějaké dva a půl až tři stupně Celsia. Přestože tam jsou cíle nastaveny, v realitě ani v politikách států se to do nich zatím nepromítá. Zejména po vypuknutí války na Ukrajině vidíme velkou ofenzivu fosilního průmyslu, který začal tlačit na výstavbu fosilní infrastruktury. Například v Evropě jde o velké množství projektů, třeba LNG terminálů, plynovodů atd.,“ říká.

„Takže závěr COP28 má nějaké deklarace, cíle, ale vidíme, že do reality se to propisuje hrozně málo,“ dodává ekologický aktivista.

„Není to deklarace, je to právně závazné rozhodnutí smluvních stran na globální úrovni,“ reaguje Zámyslický, který byl součástí české delegace na konferenci v Dubaji.

„Kdyby to byla jenom deklarace, která je nezávazná, která není pro země nějakým způsobem určující, tak by určitě nedocházelo k odporu těch nejvýznamnějších rozvíjejících se ekonomik, který jsme tam viděli,“ naznačuje.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.