Ta scenérie připomíná přírodní salonek. Starý gauč, kancelářský stůl a dvě školní židle na koberci z popadaného listí. Za přijímacím pokojem se však rozprostírá palouk uprostřed trnité džungle šípkových keřů, ostružiní a hlohu. Je tu ohniště, betonový přístřešek se zkrouceným potrubím, červené muchomůrky a vedle obří logistická centra.

Březhradské písčiny mají asi jen 47 tisíc metrů čtverečních, rozprostírají se mezi bytovkami, hlavní hradubickou tratí a bývalým masokombinátem Salma. Asi jen málokdo by tipoval, že stojí uprostřed unikátní lokality.

24 fotografií

Zabydlela se tu například vosa žahalka čtyřskrvrnná, v Česku téměř 50 let nezvěstná. Kromě ní jsou tu netopýři, pestrá paleta brouků, kudlanka nábožná nebo další přísně chráněný druh dravce krahujec obecný.

Zatímco před 15 lety se tu odehrávala bitva o stavbu překladiště oceli, nyní je pravděpodobné, že Březhradské písčiny se už brzo stanou přírodní památkou. Na seznam by měly přibýt společně s jinou ohroženou hradeckou lokalitou – kopcem Svatého Jana.

Také sem zabloudí jen minimum lidí, také tady se zabydlela řada vzácných druhů živočichů a stejně jako v Březhradě území zarůstá. Na 20 let starých satelitních snímcích jsou obě lokality prosluněné s nemnoha stromy. Nyní však definitivně převzaly nadvládu vegetace a tisíce náletových dřevin.

Do konce roku jasno?

Před třemi lety se návrh vyhlásit obě lokality přírodními památkami dostal k hradecké radě, ale vedení města údajně kvůli citelnému zásahu do soukromého vlastnictví půdy plán shodilo ze stolu. Teď je stejný návrh na krajském úřadě, který by měl rozhodnout do konce roku.

„Na kopci Svatého Jana jsou vyřešeny námitky a čeká se jen na geometrický plán. V Březhradě se čekalo na lhůty pro námitky vlastníků pozemků. Město by mělo s majiteli znovu vstoupit do jednání o pozemkové směně. Před třemi lety již byly vytipovány pozemky, které město nepotřebuje, nyní by bylo dobré to zkusit znovu,“ míní ekolog a krajský zastupitel Martin Hanousek (Zelení).

Březhradské písčiny (červená značka), kopec Svatého Jana (modrá značka):

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

„Březhradské písčiny i lokalita Na Plachtě jsou významným prvkem bezlesí. Tyto ekosystémy jsou nejohroženější části přírody ve střední Evropě. Bezlesá stanoviště jsou laicky často hodnocena jako zbytečná, nezajímavá a nevýznamná. Bývají vnímána i jako jakýsi nepořádek, který v krajině nemá co dělat. Přestože jsou tyto ekosystémy posledním útočištěm pro široké spektrum organismů, jsou přeměňovány na lesní monokultury, stavební plochy, plantáže rychlerostoucích dřevin nebo skládky,“ upozorňuje Blanka Mikátová, hradecká zooložka a spoluautorka podrobné analýzy obou cenných oblastí.

Buldozery pomáhají přírodě

Když se v Hradci zachraňovala přírodní památka Na Plachtě, s obnovou cenných biotopů pomáhaly i tanky. Také na Novém Hradci a v Březhradě se záchrana neobejde bez techniky. Na kopci Svatého Jana možná pomohou jen motorové pily, s obnovou písčin v sousedství Opatovického písníku by mohly být užitečné buldozery.

„Pro obě lokality tiká za minutu dvanáct a pro ochranu obou je nutná aktivní péče, protože v jiném případě zaniknou. V Březhradě zbyly písčiny asi jen na třech procentech celé plochy, ale dá se to celkem rychle napravit a obnovit. Stačily by hrábě a pár brigádníků. I drobný zásah a obnova pár desítek metrů čtverečních jsou velmi užitečné,“ upozorňuje Martin Hanousek.

„Na písčiny také občas chodím, je to odlehlá část a bohužel jsou tam potíže s lidmi bez domova. Pokud tam vznikne chráněná oblast a aktivní práce s přírodní rezervací podobně jako Na Plachtě, bylo by to velmi zajímavé a jako bonus by se zamezilo neuváženým developerským záměrům. Vždyť právě kvůli tomu se v minulosti uvažovalo o odtržení Březhradu od Hradce. Smutnou pravdou je, že v okolí Březhradu není možnost rozvoje a bytové výstavby, písčiny by byly asi jedinou možností, ale pochopitelně záchrana zeleně by byla výborná,“ říká náměstek hejtmana pro investice a inovace a současně obyvatel Březhradu Pavel Bulíček (Piráti).

„Předpokládáme, že k vyhlášení přírodní památky dojde v roce 2024,“ doplňuje mluvčí kraje Dan Lechmann.

Stop pro bytový dům

Snadno přehlédnout lze také unikátní cíp na severním svahu Svatého Jana v ulici Zámeček. Kromě hustého listnatého porostu jasanů, javorů, dubů či habrů se tu dnes jen stěží dají rozeznat pozůstatky ovocného sadu s hrušněmi, jabloněmi nebo slivoněmi. Kromě kriticky ohrožených motýlů modrásků tu přírodovědci objevili dalších 468 druhů hmyzu, například čtyři druhy vážek, 328 druhů motýlů a 120 brouků.

„Zjištěné druhové spektrum živočichů vázaných způsobem života na stromy dokládá biologicky kvalitní lesní stanoviště, které lze pro okolí Hradce Králové považovat za unikátní,“ zdůrazňuje Blanka Mikátová.

V sousedství ojedinělého území stále ještě žije projekt, který pokračuje k nelibosti komise místní samosprávy (KMS), některých obyvatel Kopce svatého Jana, ochranářů i památkářů. Stavbu čtyřpatrového bytového domu na místě někdejší barokní vily Zámeček však nejspíš zhatí nový územní plán města, který by měl být platný od roku 2025.

„Pokud skutečně začne platit, žádná stavba tam nebude možná,“ zdůrazňuje Martin Hanousek, jenž by rád na hradeckém magistrátu zavedl odbor městské ekologie:

„Tak by potom město nemuselo čekat a mohlo samo dělat projekty pro ochranu přírody. Jestli je totiž něco zanedbaného, jsou to významné krajinné prvky, například slepé rameno Labe v Třebši, Ornstova jezera u letiště, Bohdanecký rybník u Svobodných Dvorů anebo kopec Dehetník.“