Článek
Dovolím si přicházet s návrhem stálého kalendáře, který nám může přinést mimo jiné i volný čas. Bez jakýchkoli nákladů je možné stvořit stabilní model stále opakujícího se roku. Je jen na nás, zda této možnosti využijeme. Musíme však opustit dnešní počítání roku.
Hvězdný rok má 365 dní 6 hodin 9 minut 9 sekund.
Jasně vidíme, že máme 52 sedmidenních týdnů a jeden den navíc, popřípadě v roce přestupném dva. Z faktu stále měnícího se kalendáře je nutné vytvořit kalendář stálý.
Tuhle otázku si položili mnozí, např. Gustav Armelin již v roce 1887 takový kalendář zpracoval.
Matematici a ekonomové z univerzity Johna Hopkinse z Baltimore, státu Maryland též. Je zajímavé, jak řeší onen den, či dva navíc. Odborníci z univerzity navrhují přidávat v patřičných intervalech jeden týden navíc a tím zachovávat sedmidenní týden.
Byl jsem též nucen položit si otázku, jak řešit tenhle problém. Máme sedmidenní týden, pak den či dva navíc. Kde je psáno, že týden musí mít jenom 7 dní? Ten poslední přeci může mít o den navíc, či v roce přestupném dva dny navíc. Takže 51 týdnů po 7 a 52. týden 8-9 dní.
Tak se stane, že každý rok začíná 1. leden v pondělí. Je nutné zrušit 29. únor (v roce 2024 bude). Tento den přesunout do prosince coby 32. prosinec. Po Silvestru zde bude mít v rámci přestupného roku svátek Silvestra. Tímto faktem jsme docílili, že rok má opravdu jen 52 týdnů (poslední týden bude opakovaně buď osmi, či devítidenní).
Ještě jeden problém na nás vykukuje, a tím jsou velikonoční svátky, které se podle pohybu měsíce mění. Vykupitel se narodil v den, který je nám znám, ale s úmrtím posouvatelným. Z tohoto pohledu zcela nesprávně. V roce 2018 Velikonoční pondělí bylo 2. dubna a tak by mělo i zůstat, vždyť jde o symbol a ten bude zachován.
Nyní k tomu volnu, které nám může nový kalendář nabídnout. Ne všichni pracující mají 5 týdnů dovolené. S novým kalendářem by to bylo možné. Lidé si o své dovolené rozhodují sami, ale i zaměstnavatel má právo část dovolené nařídit. Nu a pátý týden nařídí stát.
Před 1. a 8. květnem je pracovní pondělí. To máme dva dny dovolené. Díky sobotě a neděli budou mít lidé 4 dny volno. V týdnu vánočních svátků též dva dny dovolené, a tak vznikne volno 11 dní, protože se k týdnu z roku přidá i 1. leden. V roce přestupném je volno 12 dní. Silvestr, coby pracovní den, bude dovolenou a Silvestra svátkem, či skrytou nedělí. Dá se však i říct, že na závěr každého roku budou 2, či 3 neděle.
Tenhle kalendář bude stálý, stabilní, neměnný. Jednodušeji se bude plánovat nejenom doprava a věci další. Jen neříkejme, že neplánujeme své konání.
V jiných státech s jinými svátky bude kalendář jiný, ale stále stejný a tudíž předvídatelný.
Ustavme stálý kalendář na 111 %
