Hrozí střet Rusů s Finskem či zeměmi v Pobaltí? Český expert popsal rizika Putinova nátlaku

Kdyby Rusko ve válce na Ukrajině uspělo, mohlo by to podnítit jiné země. „Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy," řekl prezident Petr Pavel na škole NATO Defense College v Římě.

„Inspirovat země, které se chtějí silou domoci rozšíření území a vlivu, by ruské vítězství na Ukrajině skutečně mohlo přinést. Mám však zato, že pokud by to byla narážka na nějaký další konkrétní stát, tak zejména na Čínu ve vztahu k Tchajwanu. V poslední době možná i Venezuelu, která by hypoteticky mohla napadnout Guyanu v Jižní Americe,“ řekl Blesk Zprávám k citaci prezidenta Pavla Mgr. Bc. Tomáš Řepa, Ph.D. z Univerzity obrany v Brně.

Napětí v Evropě

V Evropě by se pravděpodobně jiné státy inspirovat Ruskem nenechaly, byť v některých zemích je přítomen určitý tlak. „Napětí pak již nikde (v Evropě, pozn. redakce) není tak silné, lokální konflikt by mohl hrozit na Balkáně v Bosně či v Kosovu, občasné napětí je i ve vztazích Řecka s Tureckem,“ vyjmenoval Řepa.

A jiný druh napětí panuje i v dalších zemích. „A samozřejmě vnitřní napětí je i v zemích, kde se nedaří řešit závažné otázky spojené s migrační otázkou – Francie, Velká Británie, Itálie, Benelux, Skandinávie, či další druh napětí panuje i u zemí, kde se vyskytuje snaha o odtržení nějaké části území a osamostatnění – Katalánsko ve vztahu ke Španělsku,“ vysvětlil Řepa.

„Nejzávažnější hrozbou však stejně zůstává konflikt na Ukrajině a případně i hypotetické zatažení dalších zemí, v tomto případě dokonce členských zemí NATO do války – Pobaltí, Finsko,“ dodal Řepa.

Putinovo vyhrožování Lotyšsku

Putin také nedávno vyhrožoval Lotyšsku, které je členem NATO. Ruský diktátor uvedl, že pokud lotyšské úřady budou pokračovat v politice proti rusky mluvící menšině, budou ve své zemi čelit odpovědi.

„Myslím, že štěstí nepřijde k těm, kteří propagují takovou politiku. Nevím, kolik jich tam je teď, ale v Lotyšsku, myslím, bylo 40 procent rusky mluvící populace, nyní je jich tam pravděpodobně také dost,“ řekl Putin. Podle údajů lotyšské vlády žije v zemi okolo 23,7 procent lidí hovořících rusky.

Podle experta je za tím taktika destabilizovat Lotyšsko. „Nepochybně tím Putin sleduje své další záměry ve zneklidňování zemí, kde jsou početné ruské menšiny. To je druh nátlaku a využívá u toho i hybridní nástroje jako vlivové operace v prostředí internetu a sociálních sítí, kde můžete za poměrné omezené náklady rozkládat hodnotové ukotvení nějakého státu například tím, že se snažíte rozeštvávat a polarizovat společnost,“ vysvětlil Řepa.

„Teď problémy budou“

Nedávno se také objevil rozhovor s Putinem, kde vyjadřuje svou nespokojenost se vstupem Finska do NATO. „Akorát vtáhly Finsko do NATO. Měli jsme nějaké spory? Všechny spory, včetně těch teritoriálních, byly vyřešeny dávno, v polovině 20. století. Měli jsme ty nejmilejší a nejupřímnější vztahy. Nikde nebyly problémy, ale teď problémy budou,“ okomentoval Putin, jak informovalo zpravodajství Ukrajinská pravda. Ruský diktátor se chystá vybudovat Leningradský vojenský okruh a umístit tam vojenské jednotky.

Podle experta by však Rusko nemělo napadnout další zemi. „Zatím se nejeví jako pravděpodobné, že by Rusko hodlalo napadnout nějakou další zemi, dokud se angažuje ve válce na Ukrajině, kde neustále ztrácí velké množství lidí a techniky,“ řekl Řepa.

„S Gruzií, se kterou vedlo v roce 2008 válku, má nyní vztahy i kvůli tamější, ve vztahu k Rusku opatrné, vládě relativně na dobré úrovni. Velkou neznámou do budoucna je však situace ve vztazích s Kazachstánem, který má jako poměrně velká a početná země velmi nezávislý kurz, který navíc sankce proti Rusku ještě posílily a Kazachstán se snaží z této situace vytěžit maximálně i ekonomicky,“ sdělil Blesk Zprávám Řepa.

Cena vajec v Rusku nekontrolovatelně stoupá. Na trzích se na ně stojí fronty

Putin pravděpodobně nemá v plánu zaútočit na NATO. „Co se týká zemí, které jsou v NATO – Finsko, Pobaltí, zde je pravděpodobnost konfliktu také poměrně malá, protože by s nejvyšší pravděpodobností následoval kolektivní zásah ostatních členských zemí. Pokud ne, NATO by postrádalo svůj hlavní smysl jakožto obranného společenství. To si Rusko i při současných potížích jen těžko může dovolit. Přesto je jasné, že je třeba se mít maximálně na pozoru, protože i útok na Ukrajinu nebyl a není racionálním krokem a bude mít další následky, které nelze předvídat,“ uvedl Řepa.

Zajímá ruského diktátora Česko?

Rusko Česká republika pravděpodobně příliš nezajímá. „Myslím si, že tak malý stát, že jej téměř neřeší. O to víc se však na dění v České republice zaměřují ruská státní média. Kdysi jsme byli v ruské sféře vlivu, jsme členem NATO a EU a vlivové operace na našem území už Rusko nepochybně provádělo, z toho vyplývá, že stále něčím i pro Rusko zajímavá Česká republika je. V ruské společnosti je dokonce poměrně rozšířen takový zvláštní pohled na Čechy, že je vůči Rusům česká společnost nevděčná,“ uzavřel Řepa.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:03

1. 5. 2024

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině opět přineseme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.

22:01

1. 5. 2024

Obrazem: Dělníci kopou nové zákopy, instalují dračí zuby při výstavbě nových obranných pozic ukrajinské armády v blízkosti ruských hranic v Charkovské oblasti.

22:00

1. 5. 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU Illju Vitjuka, vyplývá z dekretu, který dnes zveřejnila Zelenského kancelář. Ukrajinská média minulý měsíc uvedla, že Vitjukova manželka loni koupila luxusní byt v centru Kyjeva.

Zobrazit celý online