Vědec Koblížek k nenávistným projevům: Brát vážně svobodu slova znamená také brát vážně její hranice

Tři rektorky amerických univerzit Harvard, MIT a Pensylvánské univerzity byly pozvány do Kongresu, aby se vyjádřily k antisemitskému chování části studentů svých škol. Jejich vyjádření nyní rezonují Amerikou. „Překvapivě řekly, že by omezovaly projevy v určitém kontextu a za určitých podmínek, což vyvolalo bouři,“ komentuje situaci vědecký pracovník v Oddělení analytické filosofie AV ČR Tomáš Koblížek.

„V Evropě nás možná šokuje, že chtějí omezovat nenávistné projevy nebo antisemitismus jenom v nějakém specifickém kontextu, ale taková je Amerika, protože Amerika z hlediska prvního dodatku ústavy chrání i nenávistné projevy.“ Lze ale tento dodatek aplikovat na všechny nenávistné projevy?

Čtěte také

Nenávistné komentáře ubližují. Stanovují ale také novou normu vyjadřování, varuje filozof

„Nenávistné projevy nemůžete omezovat kvůli jejich obsahu, třeba proto, že jsou antisemitské, ale jenom tehdy, když můžou někoho motivovat k nebezpečnému činu. Tak se vlastně zdálo, že je to v souladu s americkým ústavním pořádkem, ale není to úplně tak.“ Důležitý je obsah i kontext vyjádření, ale Tomáš Koblížek poukazuje i na to, že z hlediska amerického kontextu je současná situace s univerzitami překvapivá.

„Právě na univerzitách v protireakci na tento obecný ústavní přístup, začaly v 70. a 80. letech vznikat tzv. „speech codes“. To jsou, řekněme, opatření pro omezování rasistických projevů, která jdou proti ústavnímu liberalismu,“ vysvětluje Koblížek a dodává, že právě proto může být reakce rektorek překvapivá, jelikož se neřídily pravidly svých univerzit, které regulaci umožňují.

Evropský kompromis

„Co se stalo v Americe je hodně poučné i pro nás,“ přemýšlí vědecký pracovník. „Amerika si opravdu prochází velmi složitým obdobím, pokud jde o svobodu slova.“ Jak to vypadá v České republice? „My běžně omezujeme nenávistné projevy ve veřejném prostoru. Myslím, že taková atmosféra je v pořádku.“ Následně dodává, že na rozdíl od vyhrocené situace v Americe je evropský přístup kompromisem.

„Na základě historické zkušenosti prostě antisemitské projevy nebo rasismus ve veřejném prostoru připouštět nebudeme a běžně to respektujeme. To pak vede k tomu, že na univerzitách nemusíme vytvářet nějaká zvláštní pravidla, která by mohla petrifikovat do puritanismu, což už se děje v Americe. Myslím, že brát vážně svobodu slova, znamená také brát vážně její hranice,“ říká Tomáš Koblížek, host pořadu Jak to vidí….

Čtěte také

Zuzana Válková: Něco si myslím, ale radši to neřeknu. Harvard zřídil radu pro akademické svobody

Hate speech, dezinformace, nebo misinformace?

Co tedy vlastně charakterizuje hate speech neboli nenávistný projev? „Často se to bere jako nějaké vyjádření nenávisti, ale jsou to spíše projevy, které se snaží nenávist vyvolat.“ Koblížek dále vysvětluje, že právě toho účinku chtějí pomocí řeči dosáhnout populisté a někteří politici. „Snaží se získat body tím, že vyvolávají nenávist vůči určitým skupinám. Pomlouvají Ukrajince, Romy, Židy, ale vlastně žádnou nenávist prožívat nemusí, nenávist chtějí vyvolat.“

Během nového roku by akademici a novináři v Česku podle Koblížka měli zavést rozlišování dezinformací a misinformací. „Dezinformace spíše odpovídá lži, misinformace spíše odpovídá omylu. Mám dojem, že to, co se hodně šíří v Čechách, jsou spíše misinformace.“ Následně dodává: „S lhářem komunikujete jinak než s někým, kdo se zmýlil.“