Hlavní obsah
Lidé a společnost

Baskové, dějiny a kultura nejstarších Evropanů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Baskický festival (z roku 2012)

Od indoevropanů po Francisca Franka. Desítky vládců a skupin se je pokusily podmanit a vyhladit. Dodnes však stále žijí a prosperují. Kdo jsou Baskové poslední z prvních Evropanů?

Článek

Pokud nevíte kam jet na dovolenou, tak vás Baskicko rádo uvítá. Krásná země, mohutné hory a překrásné pobřeží. Ale tento region skrývá až překvapivě starý národ. Jeho tradice se mohly změnit a lidé dnes mluví jinak než před tisíci lety, ale jádro zůstává jasně odlišné od všech etnik v Evropě. K Baskům se toho dá říct mnoho, ale pojďme začít s jejich dávnými předky a projděme až k modernímu žijícímu národu a jeho kultuře.

10 000 let proti všem

Osm tisíciletí před Kristem žili v oblasti velké části Evropy takzvaní neolitičtí farmáři. Po tisíciletí žili v poměrně malých farmářských komunitách než byli nahrazeni nebo integrováni novými indoevropskými přistěhovalci. Jejich kultura, náboženství a jazyky se rozplynuli v novém moři obyvatel. Někteří vydrželi o staletí či tisíciletí déle, ale eventuálně podlehli všichni. Až na jednu skupinu, která žila hluboko v horách dnešního severního Španělska a jižní Francie. Baskové, Euskaldunak ve vlastním jazyce, nebudou Indoevropany nikdy plně pohlceni. Přes snahy všech mocností, jenž vládly iberskému poloostrovu si zachovají svou unikátní existenci.

První dochované písemné záznamy o tomto národu pocházejí z prvního století po Kristu, kdy římský autor Strabo hovoří o takzvaných Vaskoncích. To, že se jednalo o předky moderních Basků potvrzují nedávné archeologické nálezy místních předmětů z prvního století před Kristem, na kterých se objevují nápisy jasně příbuzné s moderní baskičtinou. Baskické kmeny tehdy rozhodně nebyly nějaký jednotný stát, ale mnoho rozdělených kmenových skupin, které se objevovali na daleko rozsáhlejším území než se dnes mluví baskicky. Římané se samozřejmě kmeny snažili dobýt a povedlo se jim zajistit si určitou kontrolu nad oblastí. Ale na rozdíl od dalších iberských a keltských kmenů v oblasti nikdy nedokázali polatinštit Basky, kteří se plně drželi svých starých tradic.

Pád Říma nebyl pro Basky příliš velkou změnou. Místo Říma museli nyní čelit tlakům regionálních vládců. Frankové, Vizigóti a později Arabové se všichni snažili Basky podmanit, ale marně. Přinejlepším nad nimi měli tributární autoritu (výběr určité daně), ale místní si žili stejně jako po předchozí milénia. V této době přece jen došlo k významné změně a to k pokřesťanštění. O tu se zasadil především tlak Franků a Karla Velikého. Nebyl to však perfektní proces a ještě v 17. století se místní knězi snažili vymýtit polyteistické tradice. Také se však roku 824 zformovalo Navarrské království, které především sloužilo pro sjednocení místních kmenů proti Frankům a později muslimům. Dalo by se nazvat za první a jediný nezávislý baskický stát.

Navarrské království vydrželo úctyhodných sedm století, ale v 16. století si ho rozdělilo vznikající Španělsko a Francie. Španělští králové garantovali Baskům zachování jejich místních právních zvyků a shromáždění (takzvané Foru, Fuero ve španělštině). Dokud centrální vláda zůstávala ochotná je dodržovat, Baskové zůstávaly Madridu loajální. Ale příchod 19. století znamenal také příchod centralizačních snah. Baskové, kteří nedávno předtím tvrdě bojovali za krále proti Napoleonovi, se cítili novou centralizační politikou zrazeni a houfně se připojili ke konzervativním vzbouřencům prince Carlose a jeho dědiců. Takzvané karlistické války skončily porážkou konzervativců a tvrdým omezením starých provinčních práv.

Baskické myšlení se od začátku 20. století začalo silně dělit. Někteří stále věřili v prosazení starých práv, ale mnozí mladší Baskové začali volat po moderním autonomním uspořádání či dokonce nezávislosti. To vedlo k bratrovražedným bojům během Španělské občanské války (1936-39). Následující režim generála Franka se vůči Baskům choval velmi tvrdě a dokonce se pokusil o likvidaci jejich kultury. To vedlo ke vzniku ETA, organizace jenž vojenskou cestou hodlala dosáhnout nezávislého baskického státu. Její největší úspěch přišel s atentátem na Frankova předsedu vlády, admirála Carrero Blanca roku 1973 (víc zde). Baskicko získalo po obnovení demokracie novou autonomii a obnovu mnoha práv. ETA pokračovala v násilných akcích až do odzbrojení roku 2011.

Rozmanitá kultura

Jakýkoliv rozbor baskické kultury by měl začít s jejich unikátním jazykem. Ten v dnešní Evropě nemá žádné prokázané příbuzné. Všechny pokusy o jeho klasifikaci buď selhaly nebo byly rychle vyvráceny. Současné hlavní teorie ho buď považují za příbuzného záhadné iberské jazykové rodiny, či hledají jeho příbuzné na Kavkazu. Výzkum čečenského jazyka odhalil jisté možné podobnosti, ale dodnes neodhalil definitivní příbuznost. Baskičtina (euskara), není plně tvořena pouze úplně cizími slovy. Více než třetina slovníku je vypůjčena hlavně od latinské jazykové rodiny. Přesto zůstává extrémně odlišným jazykem od všech jiných, který se člověk naučí jen velmi obtížně. Oblíbená baskická legenda mluví o tom jak se ďábel 30 let snažil jejich jazyk naučit, ale ani sám satan to nedokázal a raději ze země utekl.

Jedním z nejoblíbenějších a nejtradičnějších baskických sportů je baskická pelota. Existuje mnoho jejích variant, ale všechny mají stejný základní princip a to je odpalovat míč o hlavní stěnu hřiště. Pelota Mano je pravděpodobně nejzákladnější formou tohoto sportu. Jak už název napovídá, tato varianta sportu nezahrnuje žádné rakety ani speciální rukavice. Jedná se o údery holou rukou do peloty (míče) proti frontónu (stěně). Další oblíbenou variantou tohoto sportu jsou například Cesta Punta nebo Jai Alai. Cesta (koš) Punta (špička nebo hrot), spočívá v tom, že hráči používají špičatý rákosový koš k házení míčku proti stěně. Jai Alai je známý i mimo Baskicko, profesionálové v něm soutěží ve Francii, Latinské Americe a dokonce i v USA.

Baskická kuchyně dokázala hýbat i královskými dvory. Obzvlášť v 16. století, kdy několik francouzských králů buď z regionu přímo pocházelo nebo se oženilo s navarrskými princeznami, se místní kuchyně, která jako jedna z prvních integrovala zaoceánské plody jako třeba kukuřici. Po celém Baskicku je rozmístěno více než 1 500 tajných gurmánských spolků zvaných txokos, kam lidé chodí za jídlem a novými zážitky. Tradičně do nich směli jen muži, ale dnes přijímají i ženy. Není divu, že se v regionu vyskytuje až neobvyklé množství restaurací s michelinskými hvězdami

V Baskicku se také nachází jedna z nejznámějších španělských vinařských oblastí La Rioja a jedním z nejoblíbenějších nápojů z této oblasti je txakoli, což je mírně perlivé bílé víno.

Lid živý a aktivní

Vyvstává samozřejmě otázka jak moc unikátní Baskové opravdu jsou. Jak jsem psal výše tak jejich jazyk rozhodně nezůstal svým sousedům úplně cizí. V náboženství a některých dalších kulturních otázkách se vydali podobnou cestou jako další země Evropy. A i když jsou geneticky unikátní, jak ukazují nedávné studie, tak nezůstali kompletně uzavřenou komunitou. Perfekce je něco čeho nikdy nedosáhneme, ale můžeme se jí přiblížit a to je případ baskické unikátnosti. Už jen to, že si jejich jazyk, kterým mluví čím dál víc lidí a především mladistvých, dokázal zachovat takovou úroveň unikátnosti je úžasné. Připomínám, že nikdy jinde v Evropě k tomu nedošlo, pouze v tomto malém hornatém regionu.

A Baskové se nikam nechystají. Od roku 2023 znovu začal růst počet obyvatel jejich autonomního regionu. Vzdělání v jejich starověkém jazyku napravuje škody frankismu a každým rokem roste počet jeho mluvčích. Uvnitř Španělska hrají často podstatnou politickou roli, i když je mnoho Basků jenž volá po plné nezávislosti. To je alespoň v krátkodobém pohledu nepravděpodobné, ale do budoucna rozhodně ne nemožné. A Baskové nežijí pouze ve svých starodávných regionech. Skoro 60 000 Basků a lidí jenž považují Basky za své předky žije v USA a mají vysoce aktivní kulturní život. Zaoceánské baskické komunity se odhadují až na 100 000 lidí.

Budoucnost Basků neví nikdo, ale to že jejich příběh z daleka nekončí je jisté. Zakončím citátem z Baskické historie světa: „Těch pár století existence evropských národních států jsou pro Basky pouze malá kapitola. Za 1000, nebo i 500 let nemusí existovat Francie ani Španělsko, ale stále budou existovat Baskové.“

Zdroje a další četba:

KURLANSKY, M. (2011a). The Basque history of the world. Vintage Digital ISBN- 9780140298512

COLLINS, Roger. The Basques. 2nd ed. Oxford: Blackwell, 1990. xiii, 293 s. The Peoples of Europe. ISBN 0-631-17565-2.

WOODWORTH, Paddy. The Basque country: a cultural history, Andrews UK, 2012. Landscapes of the imagination ISBN 0195328000

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:
Baskicko

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz