Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kořenářka z pohádky Byl jednou jeden král: Terezie Brzková prý nesnášela děti i Vlastu Buriana

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Terezie Brzková se divákům vryla do paměti jako představitelka laskavých stařenek. Zejména se lidem vybaví její nejznámější snímek Babička, kde hrála hlavní roli. Ve skutečnosti prý dle pamětníků ale děti neměla ráda a stejně tak i Vlastu Buriana.

Článek

Terezie Brzková (rozená Jelínková) přišla na svět dne 11. ledna 1875 v Kolíně. K herectví měla vždycky blízko, jelikož její otec, Vilém Jelínek, působil jako ředitel kočovné herecké společnosti a matka Anna také vystupovala při představeních putovního divadla. Do tohoto uměleckého oboru to táhlo nejen ji, ale také její sestry Otýlii (provdaná Beníšková), Marii (provdaná Spurná) a Hanu (provdaná Vojtová), ty se rovněž staly herečkami.

Terezie začínala nejprve v otcově kočovné herecké společnosti. Posléze se provdala za herce Josefa Brzka a začala působit v divadelních souborech. Příjmení Brzková se rozhodla ponechat si po celý život, i když se časem vdala podruhé, za ředitele kočovné herecké společnosti Václava Zejferta. Během první světové války její kariérní hvězda stoupala a zazářila i v Národním divadle. Poté začala vystupovat v divadle v Plzni, dnes nese jedna z ulic tohoto města její jméno.

Proslavil ji film Babička

Do světa filmu vstoupila Terezie Brzková až v důchodovém věku. Jejím prvním snímkem bylo drama Kouzelný dům. Skutečným vrcholem kariéry Terezie Brzkové byl pak bezesporu film Babička, díky kterému herečku znají celé generace českých a slovenských diváků. Pro roli laskavé stařenky byla Terezie Brzková vybrána na základě svých divadelních zkušeností. V Městském divadle v Plzni totiž v roce 1938 ztvárnila hlavní roli v divadelní hře Babička, která byla dramatizací novely Boženy Němcové. Terezie Brzková excelovala natolik, že byla v roce 1940 obsazena i do filmu Babička. Snímek režíroval František Čáp.

Role milých stařenek jí opravdu seděly, což dokázala i ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. Zde ztvárnila pro změnu přívětivou kořenářku. Celkem Terezie Brzková natočila za svou kariéru více než 40 snímků. Zahrála si například v pohádkách Pyšná princezna a Princezna se zlatou hvězdou na čele, historickém snímku Jan Žižka z roku 1955 či ve filmu Proti všem. Za svůj přínos obdržela v roce 1955 čestný titul „zasloužilá umělkyně“. V roce 1961 pak vznikl i dokument o jejím životě, Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková. Natočil jej Martin Frič. Zemřela ve věku 91 let a je pohřbená na Vyšehradském hřbitově.

Terezie Brzková prý nesnášela děti i Vlastu Buriana

Lidé, kteří na Terezii Brzkovou vzpomínali, se shodli na tom, že to byla velká profesionálka a skvělá herečka. Avšak někteří tvrdí, že prý zdaleka nebyla tou laskavou stařenkou, kterou mohli diváci vidět v pohádkách či ve filmové adaptaci novely Babička. Pamětníci uvedli, že během natáčení jejího nejslavnějšího snímku Babička mělo docházet k tomu, že Terezie Brzková nazývala děti přítomné na place „parchanty“, a vřele se nechovala dokonce ani k jejím filmovým vnoučatům. Spekuluje se, že Terezii Brzkovou mohlo popudit to, že představitelka Barunky, herečka Nataša Tanská dostala za natáčení stejný obnos peněz jako zkušenější Terezie Brzková. Jednalo se o 10 tisíc korun, což byly v té době opravdu krásné peníze.

Kromě dětí údajně neměla v oblibě ani známého herce Vlastu Buriana. S tím se potkala na natáčení pohádky Byl jednou jeden král. Důvodem prý mělo být to, že Brzková byla přesvědčená, že Burian v minulosti kolaboroval s nacisty. Oba dva se sice dokázali během natáčení snést, ale jinak se údajně snažili nepřijít spolu příliš do kontaktu.

Moc informací o jejím soukromí známo není, jelikož se snažila si jej střežit. Víme, že s prvním manželem Josefem Brzkem měla dvě dcery. Bližší informace jsou známy o její vnučce Ivaně. Ta se totiž vdala za politika a spisovatele Pavla Tigrida, který v roce 1948 emigroval. Ivana se sice nechala formálně rozvést, ale i tak se o ni začala zajímat StB. Tři měsíce strávila v pankrácké věznici a poté se zdárně pokusila o útěk.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz