Tento článek je odborně garantovaný prof. MUDr. Monikou Arenbergerovou, Ph.D., předsedkyní Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP

Přehnané vystavování se slunečním paprskům – ať už venku nebo v soláriích – kůži škodí. Kromě melanomu ale můžete na kůži pozorovat také nenápadné růžové útvary. Ty vedou podle expertů ke zhoubnému nádoru dokonce až v jedné pětině případů. 

Nebezpečný melanom je nejčastější nádor kůže. Objevit se může i u dětí, podívejte se na video: 

Jak se nemoc projevuje? 

• Růžové útvary na kůži, nejčastěji na obličeji, na rukou 
• později růžová ložiska s hrubším povrchem
• v dalším stadiu šupinatí
• často se objevují na pleši.

Změny se nejčastěji vyskytují na obličeji, například na uších, rtech nebo nose, případně na hřbetech rukou nebo na předloktí. U mužů pak velmi často na pleši, kde schází přirozená ochrana v podobě vlasů. "Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže," popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP. 

Pacienti by tak neměli změny na kůži podceňovat a měli by včas zamířit ke kožnímu lékaři. Specialisté mají k dispozici celou řadu léčebných možností, jak případnému rozvoji rakoviny zabránit. Nejlepší je však prevence – tedy poctivě dbát na ochranu kůže, mazat se minimálně "třicítkou" a nepřehánět to se sluníčkem ani v zimě, ani v létě. 

Kdo nemocí trpí? 

Častější výskyt choroby je podle ní u mužů – týká se přibližně 15 % populace, ve věku nad 70 let však již 34 %. U žen se nemoc vyskytuje v 5 %, po 70. roku věku se výskyt zvyšuje na 18 % populace. Ve věku nad 70 let tak aktinickou keratózou trpí prakticky každý druhý. 

Kromě věku je hlavním rizikovým faktorem i typ kůže – lidé se světlejší pletí jsou ohroženi více. Riziko si však lidé zvyšují sami, zejména pokud se často jezdí slunit k moři bez dostatečné ochrany nebo pravidelně navštěvují solária. 

"Výskyt onemocnění je tradičně vysoký například v Austrálii nebo v jižních státech Evropy. Ovšem ani ‚české sluníčko‘ nesmíme podceňovat a měli bychom se před ním chránit také," říká prof. Arenbergerová.

Nebrat změny na kůži na lehkou váhu lékaři radí hlavně kvůli tomu, že aktinická keratóza se časem může vyvinout ve zhoubný nádor. "Je to přednádorový stav, který se v až 20 % případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom. Ten se v nejhorších případech může šířit například do uzlin nebo plic. Zároveň však není tak agresivní jako melanom a dává o sobě relativně dlouho vědět dopředu tím, že je vidět, takže pacientům umíme pomoct i v poměrně pokročilých stadiích," říká MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava. 

Jak se nemoc léčí? 

Současná medicína pak nabízí celou řadu možností léčby aktinické keratózy, nejčastěji lékaři používají kryoterapii. Při ní kůži ošetřují kapalným dusíkem, což bývá často bolestivé, pacienti na zákroky musí docházet opakovaně. Dále se uplatňují léčba pomocí laseru nebo fotodynamická terapie. 

Jednou z forem léčby je pak i chirurgické odstranění lézí, zejména v případě, že se již choroba rozvinula v nádor. 

Prevence

Důležitou roli hraje ochrana kůže – vyhýbat se přirozenému i umělému UV záření a na nekryté části kůže používat fotoprotektivní přípravky s dostatečně vysokým ochranným faktorem.