Úvod  > 

Osobní vozy Tatra byly unikátní, říká Martin Kupec. Připravil o nich novou knihu

Martin Kupec.

Přicházíte během dvou let už se čtvrtou motoristickou publikací. Snažíte se zachovávat nějaký koncept?

Zdokumentovat, popsat a na jedno místo soustředit dostupné tištěné reklamní materiály, doplněné o historii jednotlivých typů vozů nejznámějších československých automobilek, jsem si dal za cíl před dvěma lety, kdy jsem začal připravovat svoji první knihu o automobilce Škoda. Po prodejně velmi úspěšné publikaci o historii a současnosti Mototechny i nedávno vydaném titulu Škoda Motorsport, tak přichází na řadu další naše legendární značka Tatra. Koncept knihy je stejný jako u těch předchozích. Snažím se zachovat určitou jednotnou koncepci a dát tak vzniknout charakteru edice. Novinkou v publikaci o Tatrách je tentokrát 20 kreseb vozů od zdejšího výtvarníka Jana Hlavína, které uvádějí jednotlivé kapitoly a výtvarně knihu obohacují. Do úvodní kapitoly vznikl ještě výkres s panoramatickým pohledem na továrnu Tatra.

Čím byly osobní vozy Tatra specifické?

Vlastně vším, jak vzhledem, tak po technické stránce. Limuzíny značky Tatra, vyráběné mezi léty 1945 až 1999, měly navíc zvláštní osud. Přestože se vždy jednalo o elegantní automobily s unikátní technickou koncepcí, nesly si s sebou jisté stigma. Tím bylo jejich téměř výhradní určení pro úzce vybraný okruh uživatelů.

Není zvláštní, že vzniklo tolik reklamních materiálů na tyto vozy, až to vydá na knihu? Vždyť vlastně reklamu nepotřebovaly...

Je fakt, že i když tyto vozy nebyly primárně prodávány na běžném vnitřním trhu, byla jejich tištěná propagace ve formě prospektů i plakátů poměrně rozsáhlá. Vzniklo tak mnoho unikátních materiálů pro tuzemské odběratele i zahraniční zákazníky. U některých těchto typů osobních vozidel došlo k odvození účelových verzí, jako například sanitní, záchranářské či policejní, které byly také na trhu propagovány. A téměř všechny se poprvé podařilo soustředit právě v této knize. K tuzemským materiálům je třeba přidat i cizojazyčné prospekty připravované státními exportními organizacemi pro potřeby podpory vývozu. Ty se často velmi lišily od těch pro tuzemský trh svojí vyšší grafickou úrovní i tiskařskou kvalitou. V publikaci jsou tak zastoupeny nejzajímavější exportní prospekty, letáky i plakáty vydávané nejdříve akciovou společností Kovo, později nástupnickou organizací Motokov.

Kam všude se osobní limuzíny Tatra po válce vyvážely?

To se lišilo pro různé modely. Tak například Tatraplan se ve své době vyvážel do mnoha zemí světa, například do severských zemí, do Švédska nebo Finska. Exportními destinacemi se staly také Německo, Švýcarsko. Rakousko, Maďarsko, Belgie, Nizozemí nebo i Kanada, Sovětský svaz a Čína. Odběrateli byly i exotické země jako Egypt nebo Maroko. Trochu jiné už to bylo s legendární Tatrou 603. Přestože byla v roce 1960 vystavena na autosalonu v New Yorku, tak přes velký zájem o vůz k exportu na tento trh nedošlo. Podobné to bylo i se západoevropskými zeměmi, kam se vyvezly jen omezené počty vozů, a to do Švýcarska, Německé spolkové republiky, Norska nebo Portugalska. Ve větších počtech se exportovaly do komunistických států, jako byla zejména NDR, dále do Polska, Maďarska, Bulharska, Číny nebo Sovětského svazu. Bíle lakovanou a klimatizovanou Tatru 603 získal také kubánský vůdce Fidel Castro. Úplně samostatnou kapitolou byla Tatra 613, která se na západ od našich hranic téměř nevyvážela. Její export se zaměřoval převážně na socialistické státy, jako byla NDR, Sovětský svaz, Jugoslávie nebo Kuba. Důvodem omezeného exportu do kapitalistických zemí byla zejména neexistence nezbytné servisní sítě.

Jak tehdy export těchto automobilů probíhal?

V centrálně řízené ekonomice nesměla Tatra vyvážet své výrobky samostatně, určena k tomu byla již zmíněná exportní organizace Kovo. V roce 1950 převzala od akciové společnosti Kovo exportní aktivity nově založená akciová společnost Motokov, která se začala specializovat na vývoz nejen osobních a nákladních automobilů, ale i traktorů, autobusů, ale také třeba motocyklů nebo jízdních kol.

Který model Tatry byl podle vás ve světě nejznámější?

Celosvětově nejvíce proslavili značku Tatra cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Se svou stříbrnou Tatrou 87 při své první cestě v letech 1947-1950, trvající 1290 dní, celkově urazili celkem přes 60 tisíc kilometrů a navštívili 42 zemí v Evropě, Africe a Latinské Americe. Takže za nejznámější model kopřivnické automobilky ve světě bych určitě považoval Tatru 87.

Zmínil jste, že limuzíny Tatra měly přesně definovaný okruh uživatelů. Jak to tedy bylo s jejich prodejem v Československu?

Po skončení druhé světové války byl továrna znárodněna a pokračovala v postupné produkci několika typů reprezentačních limuzín se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu. Jejich koncepce je předurčovala ke specifickému využití. Počínaje Tatraplanem, vyráběným od roku 1948, vznikaly navíc jednotlivé typy de facto na základě vládních zadání, podle kterých je měla automobilka za úkol připravit do výroby. Limuzíny tak byly od počátku určeny především pro politickou reprezentaci, představitele státních úřadů, ředitele národních podniků i dalších organizací a také je často využívaly bezpečnostní složky státu. Do běžného prodeje se v tuzemsku dostaly minimálně a v případě Tatry 613 vůbec, ta byla určena jen pro služební účely, na což existovalo dokonce speciální vládní usnesení.

Víte toho o historii těchto vozů hodně. Máte k Tatrám nějaký bližší osobní vztah?

Osobní vozy Tatra jsem vždy obdivoval. Už jen pro tu jejich výjimečnou technickou koncepci a osobitý design, který je vždy odlišoval od ostatních automobilových značek. Nakonec mi dnes jedna T 613-3 z roku 1990 parkuje v garáži. Je ještě v procesu návratu do původního stavu, ale já věřím, že se v ní v nějaké dohledné době projedu.

Kdy jste se tedy prvně v Tatře svezl?

S osobními limuzínami Tatra jsem se setkával od dětství. V Milevsku byly tyto automobily zastoupeny ve vozovém parku podnikového ředitelství ZVVZ, postupně to byly dvě černé T 613. Ty nahradily počátkem osmdesátých let dosluhující T 603, které pak přebíraly menší organizace nebo se odprodávaly jako vyřazené soukromým vlastníkům. Jednu takovou černou T 603 jsem skoro denně vídával, protože sloužila u Spotřebního družstva Jednota, sídlícího v naší ulici. Pak nastal okamžik, kdy jsem se v T 613 v roce 1983 prvně svezl. Bylo to v našem městě symbolicky na 1. máje a jednalo se o služební vůz tehdejšího generálního ředitele koncernu Československých vzduchotechnických závodů. Byl to pro mě zážitek, nikdy předtím jsem v tak velkém osobním autě neseděl. A pak ten neskutečný zvuk osmiválcového motoru umístěného nad zadní nápravou, který při rozjezdu zaplnil svým charakteristickým zvukem celý interiér vozu.

Proč skončila v roce 1999 produkce posledního typu Tatra 700?

Ambice vkládané v roce 1996 do tehdy nově představeného modelu T 700 se z větší části nenaplnily. Sedmistovka byla poměrně drahá a v konkurenci západních sériově vyráběných limuzín to neměla vůbec lehké, zvláště když jí i přes bohatou výbavu chyběly některé bezpečnostní prvky jako například tehdy již běžně montované airbagy. Z výrobních linek pobočného závodu v Příboru a později v Kopřivnici, kam byla výroba převedena, sjelo jen pár desítek těchto unikátních vozů, konkrétně 69 kusů. S ukončením produkce T 700 v roce 1999 se zároveň uzavřela více než stoletá historie výroby osobních automobilů Tatra.

Vraťme se ještě k vaší knize. Jak velký je rozsah knihy a náklad?

Samostatné kapitoly jsou v knize věnovány propagaci i dalších, koncepčně jiných osobních automobilů vyráběných v Tatře v tomto období, jakým byl těsně po skončení války typ T 57b, či o mnoho desetiletí později Tatra Beta anebo sportovní speciály MTX Tatra V8 a Ecorra Sport V8. Publikace má 296 stran, vyšla v rámci vydavatelství Moto Public v nákladu 2000 kusů. Graficky ji připravila studia Milesoft Design a Fumgrafik.cz.

Pro jaký okruh čtenářů je kniha určena a kde se dá pořídit?

Tatra se řadí mezi nejstarší automobilky světa a dobová reklama ji provázela po celou dobu její historie. Jak se to Tatře dařilo na poli tištěné reklamy u osobních vozů po roce 1945, má za cíl přiblížit právě tato nová kniha. Je proto určena jak pro příznivce samotné značky, tak pro zájemce o automobilovou reklamu a marketing. Kniha je v nabídce všech velkých sítí prodejců knih, na různých motoristických portálech nebo v obou muzeích Tatra v Kopřivnici. V Milevsku ji lze pořídit v novém knihkupectví, vznikajícím v rámci Městské knihovny, a také tradičně v Milevském muzeu.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Favorit z Hluboké rozhodl proti Semicím už v první půli

  

  před 2 hodinami
  PÍSEK – Po důležité výhře v Třeběticích čekala fotbalisty Semic nejtěžší zkouška. Poslední dubnovou sobotu v azylu písecké umělky poměřili…

  0 komentářů Více info a fotek (29)

• Derby pro Bernartice! Rozhodl závěr prvního poločasu

  

  před 5 hodinami
  BERNARTICE – Pět gólů na cestu do Kovářova! Derby mezi fotbalisty Bernartic a Kovářova v rámci 20. kola béčkové I. A třídy mělo jasného…

  0 komentářů Více info a fotek (20)

• Starší dorostenci Milevska otočili zápas s Hradištěm, mladší dominovali

  

  před 6 hodinami
  MILEVSKO – Důležité utkání zvládli! Starší dorostenci Milevska, kteří dál bojují o záchranu krajského přeboru, dnes na svém hřišti po změně…

  0 komentářů Více info a fotek (24)
•