Tomáš Weis: Romana Z.

středa 27. prosince 2023


















Tomáš Weis

Romana Z.


Věznice Opava

Sektor nadosmrti

Žárovky tady večer usínají v devět

S prvními stíny přiletí můry

Na chodbě zašustí zaschlá samota

Unavené oči syknou do tmy

Romana Z. stiskne zuby a připraví se na náraz

Může to být dnes v noci zase cokoliv

Upocený obraz ztopořeného přítele s jinou ženou

Létající nůž, pleskající černými blanitými křídly o tvář

Bolestivé rození dětské kostry

Pětiletá Eliška s mrtvou myší ve sklapnuté pasti

Pamatovat si všechno

Na doživotí


S rukama na omítce

S čelem na zdi

Skrze zavřené oči vejít zase do kuchyně

Ten důvěrně známý pocit beznaděje

Unaví už jen pohled z okna

Sama uprostřed dětí

Věci padají z rukou

Sousedka za plotem, prý andílci

Tak jo, andílci

Odletíme


Noční rozhovor s černou kouřící slečnou

Zabiju se

Račte

Malí beru s sebou

V dopitém kafi se pohne lógr

Černá se kousne do rtu

U toho být nechce

Ale bude


Pátek, 2.září 2011

Romana Z. bude dnes zabíjet

Utíkat před životem

V domě, kam přijela před třemi dny se čtyřmi dětmi, déle nebude

Osmiletý půjde místo do školy na nákup

Když za ním klapnou dveře

Stačí vzít do ruky nůž

V kočárku leží malá dvouměsíční

Tak jdeme, broučku

Černovlasá slečna za oknem zavře oči

Když ostří projede čerstvě porozenou bytostí

Je slyšet, jak se nehty zaryjou do skla


V sektoru nadosmrti

V opavské věznici

Tma a stíny

Tři svoje děti ubodala a podřezala

Nejstaršího po návratu z krámu uškrtila

Pak přišla na řadu sama sobě

Pižlala si zápěstí

Snažila se oběsit mezi šňůrama s dětským prádlem

Když někdo nečekaně vstoupil do domu

Skočila z půdy na podlahu stodoly

Jenže nic

Pro její smrt už nebylo v domě místo

Zachráněná vrtulníkem

Stabilizovaná

Vrácená na doživotí do života


Vstává v pět ráno

Pak hygiena

Snídaně

Zaměstnání

Osobní volno

Vycházka

Zájmová činnost

Večerka

Vedle na cele Dana S., s manželem zabila pro peníze osm starých lidí

A pak ještě Jaroslava F., prostitutka, nejprve zabila dva zákazníky a po odsezení dočasného trestu další tři

Všechny na postelích ve své tmě

Hlídané, aby se nezabily


U soudu Romana Z. tvrdila, že si nepamatuje, že by měla nějaké děti

V černé sukni a červené košili jí to slušelo

Opakovala, že nevěří, že by byla něčeho takového schopná

Chtěla promítnout policejní záběry z domu

Při projekci byla bledá a mlčela

Kousala se do rtu

Znalci opakovaně prohlásili, že ztrátu paměti jen předstírá


Dům v Širokém Dole je na prodej

Místo, kde i zkušení vyšetřovatelé brečeli a doma pak k sobě dlouze tiskli vlastní děti

je tiché a opuštěné

Podlahy vytřené od násilí

Úklid zbyl na dědečka a babičku té nejmladší, která se jmenovala po mámě

Na půdě ještě visí prádlo

V kuchyni zůstala dětská kresba čtyř andělíčků, přilepená ke zdi izolepou

Každý anděl má na sobě namalované velké červené srdce

Dům je i s historií ke koupi za velmi nízkou cenu




(Tomáš Weiss (1966), žije v Berouně. Editor knih Beaty, bigbeaty, breakbeaty (Maťa 1998) a Zpěv do odposlechu víc (Za tratí 2009), spoluautor knižního rozhovoru s Jáchymem Topolem Nemůžu se zastavit (2000), autor sbírek Orchestr kostitřase (2007), Neděle sv. Snipera (2009) a Postkomunismus: záškrt (2011). Báseň Romana Z. pochází z připravované sbírky.)