Když pachatel vybere oběť náhodně a nemáte motiv, vyšetřuje se to hrozně špatně, říká kriminalista
Kriminalista František Müller dlouhé roky objasňuje vraždy na Plzeňsku, napsal o tom knihu Skutečné zločiny na Plzeňsku a o svých případech přednáší. Za svou kariéru objasňoval i případy, kdy si pachatel vybral svou oběť úplně náhodně. V rozhovoru pro Deník N popisuje, jak se postupuje při vraždách, kde není pojítko mezi pachatelem a obětí. „Pro mě jako kriminalistu nebo operativce je šílená představa to, že pachatel chce jen náhodně vystřelit a zabít,“ říká Müller v rozhovoru.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak policie postupuje při vraždách, jako byla ta v Klánovickém lese.
- Jaké hledá stopy.
- Co dělá, když je pachatel neznámý a své oběti si vybral zcela náhodně.
- Jak moc jsou takové případy nebezpečné.
- Jak postupovali u případu náhodného pachatele v Plzni.
Jak se postupuje a jak je těžké, když narazíte na pachatele, který si své oběti vybral zcela náhodně? A jak je pro kriminalisty frustrující, když se týden snaží dopadnout vraha, aby se už nic nestalo, a pak se stane ještě větší tragédie?
V žádném případě nebudu komentovat vraždu v Klánovicích. Bohužel se v Praze ve čtvrtek udála tragédie, jaká nemá obdoby. Ani k ní se nebudu vyjadřovat.
Ale na první část otázky vám mohu odpovědět citací ze své knihy Skutečné zločiny na Plzeňsku, I. případ: Bez motivu: „Kriminalistům a vyšetřovatelům, kteří se od sobotního odpoledne případem intenzivně zabývali, do slova a do písmene spadl kámen ze srdce. Všichni jsme si byli vědomi, jakou hrozbu tento nevyzpytatelný pachatel pro své okolí představoval. Obávali jsme se, že je pouhou otázkou času, kdy vražedný útok zopakuje. Příští obětí se tak mohl stát další člověk, kterého náhodně potká…“
Pachatel byl v tomto popisovaném případě dopaden prakticky 25 hodin od nálezu zavražděného muže. Na základě vyhodnocení situace jsme pracovali mimo jiné s verzí, že by se mohlo jednat o psychicky nemocného, popřípadě drogami ovlivněného pachatele, který si oběť vybral zcela náhodně. K nálezu zavražděného došlo v sobotu po šestnácté hodině a pachatel byl zadržen následujícího dne krátce po sedmnácté hodině.
Je vůbec možné si vzít při těchto případech nějaké volno? Šéf pražských vyšetřovatelů vražd v pátek na tiskové konferenci říkal, že udělali maximum, všichni byli stále v práci a nezastavili se.
Nebudu se vyjadřovat k událostem v Praze. Ale v našem zmíněném případu po celou dobu policisté, bez ohledu na nějaký odpočinek, intenzivně pátrali po vrahovi. Všichni policisté, kteří na případu pracovali, vynaložili maximální úsilí, aby se pachatele podařilo co nejdříve dopadnout.
Rozhodně bych na tomto místě nehovořil o
