Ministerstvo financí rozhodlo o přesunutí 2 258 112 běloruských rublů (více než 15 milionů korun) na výstavbu skladu na 20 tisíc tun brambor v Talačynské konzervárně.
Většinu peněz, 2 088 567 běloruských rublů, ministerstvo sebralo z prostředků vyhrazených Národní akademií věd „na vytvoření běloruského vesmírného systému pro dálkový průzkum Země“, vyplývá z údajů zveřejněných státním informačním portálem. Také zbývající peníze měly jít na vědu.
Kosmický program přišel zkrátka už na jaře, kdy se vláda na jeho úkor rozhodla přesunout finance na archeologický výzkum starověkého osídlení na řece Menka nedaleko Minsku, připomíná agentura TASS.
Dekret o vytvoření vesmírného programu dálkového průzkumu Země podepsal běloruský prezident Alexander Lukašenko v říjnu 2003. V roce 2007 začal vývoj družice a vypuštěna byla o pět let později. Přestože její životnost měla být pět let, opakovaně byla prodloužena s tím, že by měla sloužit na oběžné dráze do roku 2025, připomínají běloruská média.
Lukašenko vesmírného programu jistě litovat nebude. Kromě toho, že by vláda sotva schválila cokoli proti jeho vůli, někdejší stranický tajemník v sovětském kolchozu se nikdy netajil svým vřelým vztahem k zemědělství. Politik, jemuž se přezdívá traktorista, dokonce právě brambory a jejich sklizeň opakovaně učinil svým politickým tématem.
17. srpna 2015 |
