Experti tomu říkají „Tichá revoluce“. Řeč je o cloudu, tedy virtuálním vzdáleném úložišti, které nahrazuje nutnost mít ve firmách serverovny. V Česku se v letošním roce dokonce nahlas hovoří o dokončení projektu „národního cloudu“. O jeho dodavatelské služby se už nyní hlásí giganti jako Microsoft nebo Amazon.
Do roku 2025 bude podle předpovědí 95 procent nových digitálních iniciativ vystavěných právě na cloudových platformách. Cloud je tak podle expertů stejně zásadní, byť nenápadnější revoluce, jako současný boom AI.
„České firmy si stále více uvědomují, že jim s převodem systémů do cloudu ubude řada nákladů i starostí spojených zejména s pořizováním a udržováním hardware, protože cloudový provoz za ně mohou následně spravovat dodavatelé,“ říká Jan Pokorný, vedoucí oddělení cloud computingu ze společnosti Gordic.
Cloudová úložiště
|
Některé české organizace již cloudové technologie aktivně využívají včetně inovací, které s sebou cloud přináší. Podle Pokorného to svědčí o schopnosti českých podniků přizpůsobit se novým trendům. Na druhou stranu stále existují i firmy, které se s výzvami spojenými s přechodem na cloud potýkají.
„Mezi hlavní bariéry patří zejména nedostatek znalostí a expertů, ale i obavy o bezpečnost nebo finanční omezení,“ zmiňuje Zdeňka Van der Zwan, country manažerka americké softwarové firmy Red Hat pro Českou republiku a Slovensko.
V době velkého nárůstu kybernetických útoků je podle expertů zálohování na cloudu stále relevantnější. Přechod firem na cloud přináší podle Van der Zwan také klíčové výhody pro jejich provoz, jako je flexibilita, snadná škálovatelnost a možnost přístupu k nejmodernějším technologiím.
„Tato transformace může být srovnatelná s revolucí v oblasti umělé inteligence. Svět IT směřuje k propojení těchto technologií, což mění způsob, jakým firmy podnikají a inovují,“ míní Van der Zwan.
Cloud umělou inteligenci podle ajťáků předchází. „Nebýt cloudu, umělá inteligence by nebyla tam, kde je,“ vysvětluje Michal Polák, vedoucí oddělení vývoje aplikačního softwaru v Gordicu.
Mezi nevýhody cloudu patří nepředvídatelnosti nákladů. Některé firmy například narážejí na zákony jako GDPR, které se zdají být obtížné dodržovat při využívání pouze cloudových řešení. Podle Nutanix Enterprise Cloud Index 85 procent společností bojuje s vysokými náklady na veřejný cloud. 34 procent firem je považuje dokonce za významný problém.
Firmy tak podle Davida Lintimera, obchodního ředitele společnosti vshosting, možná v budoucnu čeká jakýsi hybridní model. Část dat na cloudu, část na lokálním úložišti. „Repatriace cloudu nabízí alternativní řešení pro organizace, jejichž potřeby se vyvinuly nad rámec původních nabídek cloudu. Zároveň představuje významnou příležitost pro optimalizaci nákladů, zejména pro středně velké společnosti“, tvrdí Lintimer.
Inovací na krabice. V digitální továrně bude jednou i strojník dělat z domova |
Přijde doba kvantová?
Umělá inteligence je kouzlo okamžiku, něco, o čem se celý rok mluví. V současnosti se však podle odborníků píše především příběh o tom, co bude dál, něco s větší vizí. Společnost IBM například oznámila pokrok ve zcela novém druhu výpočetní techniky, který dokáže během několika minut vyřešit problémy, které by dnešním superpočítačům trvaly mnoho let.
„To je rozdíl v kvantovém počítání, technologii vyvíjené společnostmi jako IBM, Google a dalšími,“ konstatuje Patrik Plachý, systémový inženýr z Red Hat.
Kvantový počítač
Nyní jsme podle něj svědky závodu mezi velkými technologickými hráči, ve kterém se snaží uspět při tvorbě funkčního, provozně efektivního kvantového počítače. Zatím se podařilo prokázat, že kvantové počítače mohou řešit úlohy, které jsou neřešitelné klasickými počítači. Kvantové počítače ale zatím nejsou prakticky využitelné.
„Jsme totiž stále na začátku. Takto výkonné počítače jsou extrémně nestabilní a nelze na nich provádět delší výpočty. Navíc jsou drahé a energeticky velice náročné. Potřebují také specifické prostředí. Fungují pouze při teplotách blízkých absolutní nule,“ říká Štěpán Raichl, konzultant ve společnosti Trask.
Obecně se má za to, že první využití kvantových počítačů v budoucnu bude dešifrování dat, což představuje skutečně velké riziko. Kvantový počítač v budoucnu teoreticky dokáže rozšifrovat data, která dnes přenášíme přes internet a považujeme je za bezpečně přenášené. Pokud si je ale někdo nahrává – dnes to nevadí, protože je neumí rozšifrovat – tak za několik let je může snadno rozluštit právě pomocí kvantového počítače.
„Dozví se tedy všechny informace, které jsme dnes přenášeli,“ varuje Raichl. Pro IT infrastrukturu pak budou podle expertů pravděpodobně klíčovým prvkem dílčí výpočty „on demand“ – do kvantového počítače pošlete úkoly, na které jsou stavěné a pak po své ose pracujete s výsledkem. Podobně jako u prvních počítačů.
„Hodně se teď diskutuje také o nástupu kvantové AI, ale tady jsem zatím rezervovaný. Určitě to je jedna z oblastí, kde se mohou obě technologie spojit, ale kdy, jak a co z toho vzejde, to si myslím nedokážeme zatím ani odhadnout,“ říká Vladimír Kvaš, šéf technologické společnosti Geetoo.
Zlepšují finanční gramotnost nebo učí děti AI. Startupy si nyní přijdou na miliony |
Senzory i na motýlech
Velká věc je v digitálním světě také takzvané „tiny IT“. Miniaturizace. „Už dnes máme senzory, které můžete namontovat na motýla, senzory bez baterky, senzory, co berou energii z Wi-Fi pozadí kolem. Zanedlouho budeme mít kolem sebe obří senzorový network. Bude levný a snadno čitelný – senzory lze tisknout na papíru nebo na látce. Díky nim dostaneme mnohem lepší přehled o svém okolí a prostředí. Shromáždíme obrovské množství dat,“ vysvětluje Jan Antoš, technologický šéf Trask.
Jak s nimi budeme pracovat, to vidí optimisté a pesimisté různě. Spíše než data samotná se ale občas objevuje otázka, jaké informace potřebuje organizace ze senzorů získat. V současnosti platí pro senzory heslo „čím menší, tím lepší.“
„Některé senzory jsou velké jako špička jehly a například smartphony jsou vybaveny desítkami takových senzorů, včetně senzoru přiblížení, snímače otisků prstů, GPS lokátoru, gyroskopu, akcelerometru a barometru nebo snímače srdečního tepu,“ přibližuje Plachý z Red Hat.
Miniaturizace a senzory v IT otevírají inovativní oblasti v mnoha odvětvích. Například ve zdravotnictví umožňují sledování vitálních funkcí a personalizovanou péči, v průmyslu zvyšují efektivitu výroby monitorováním stavu zařízení, v chytrých městech pak senzory poskytují data pro efektivní správu dopravy, energie nebo odpadu.
V oblasti „internetu věcí“ neboli IoT propojují senzory jednotlivá zařízení, čímž umožňují vzájemnou komunikaci od chytrých domácností po průmyslová zařízení. „Celkově miniaturizace senzorů přináší revoluci v monitorování a automatizaci, která formuje efektivnější svět,“ uzavírá Van Der Zwan.
