Vládní strany i opozice se připravují na kampaň do červnových evropských voleb. Hnutí ANO plánuje do kampaně investovat celý finanční strop, jiné politické strany plánují výdaje spíše nižší.
Výdaje politických stran za kampaně před volbami do Evropského parlamentu se řídí zákonným limitem ve výši 50 milionů korun. Strop výdajů na kampaň je přitom stejný pro všechny, ať jde o stranu, nebo koalici. Redakci to potvrdila Aneta Pinková z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, která má na starosti právě evropské volby. Doplnila také, že do limitu se započítávají i výdaje třetích stran a samotných kandidátů.
Mezi vládními stranami jsou finanční plány kampaní v různých stádiích. V koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) například neplánují 50milionového stropu dosáhnout.
„V současné době v rámci centrálního volebního štábu probíhají nad tématem financování kampaně další diskuse. Očekáváme, že se výše financování nebude od minulých kampaní do Evropského parlamentu významně lišit, neplánujeme tedy dosáhnout volebního limitu,“ přibližuje mluvčí ODS Jakub Skyva.
Piráti jdou do voleb s deseti miliony
Piráti byli v odhadu výdajů za kampaň o něco konkrétnější. „Záleží na výši darů, nicméně počítáme asi s deseti miliony korun. Finance budou pocházet z transparentního účtu strany, na ten budou přispívat i pirátští kandidáti a jednotlivé kraje ze svých rozpočtů a samozřejmě drobní i větší dárci z řad členů a podporovatelů,“ říká na dotaz redakce volební manažer Pirátů Pavel Štěpánek.
Plány se rýsují i u Starostů a nezávislých (STAN). „Rozpočet pro evropské volby bude přibližně 15 milionů korun. Finance pro evropské volby se budou skládat z prostředků hnutí STAN a darů od fyzických či právnických osob,“ doplňuje mluvčí STAN Sára Beránková.
Na kombinaci stranických prostředků a příspěvků z řad podporovatelů se spoléhají i v koalici Spolu. „Peníze budou pocházet ze stranických zdrojů a spoluúčasti nominačních příspěvků jednotlivých kandidátů. Budeme pochopitelně rádi, když nás finančně podpoří také naši podporovatelé,“ uvádí Markéta Volfová, mluvčí TOP 09.
„Výši možných příspěvků nyní nedovedeme odhadnout, z minulých voleb víme, že se většina darů pohybuje ve výši 1 000 až 100 000 korun,“ doplňuje Skyva z ODS.
Redakce se s dotazem obrátila i na opoziční strany. Za hnutí ANO krátce odpověděl mluvčí Martin Vodička. „Předpokládáme, že využijeme celý zákonný limit. Hnutí ANO vždy kampaně hradí z vlastních zdrojů,“ odpovídá Vodička na dotazy redakce.
Hnutí SPD na dotazy redakce neodpovědělo. Reakci zaslal jenom Václav Musílek, mluvčí Trikolory, která do evropských voleb kandiduje v koalici s SPD. Dotazy ke kampani Musílek označil za „poněkud předčasné“.
„Otázky kolem financování kampaně budeme detailně řešit s naším koaličním partnerem, tedy s SPD. V současnosti existuje pouze velmi rámcová představa, která se bude postupně konkretizovat v závislosti na volební strategii, která se v této době intenzivně propracovává. Mohu pouze ujistit, že pokud jde o financování volební kampaně, budeme postupovat zcela v souladu se zákonem,“ říká mluvčí Trikolory Musílek.
Kampaň začne nejpozději 7. března
Rada EU dne 22. května potvrdila, že volby do Evropského parlamentu se uskuteční mezi 6. až 9. červnem 2024, v závislosti na zvycích dané země. V Česku se volby odehrají tradičně v pátek a v sobotu, tedy ve dnech 7. a 8. června. Termín je sice už stanovený, ale nebyl ještě oficiálně vyhlášený. To musí udělat prezident Petr Pavel.
Vyhlášením termínu oficiálně začíná i předvolební kampaň, ve které platí i zmíněný finanční limit. Zákon o volbách do EP mu povoluje formálně oznámit volby nejpozději 7. března, jak potvrdil na dotaz redakce i Petr Fučík z odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky.
„Podle § 3 odst. 2 daného zákona prezident republiky vyhlašuje volby do Evropského parlamentu na základě rozhodnutí Rady Evropské unie nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Prezident republiky doposud svým rozhodnutím volby nevyhlásil, učiní tak však v zákonem uvedeném termínu, tj. nejpozději 90 dnů před jejich konáním,“ uvádí Fučík.