Středa 6. prosince 2023 se zlatými verzálkami zapíše do historie českého sklářství. V tento den v africké Botswaně výbor UNESCO rozhodl, že se ruční výroba skla ocitne na prestižním seznamu nehmotného kulturního dědictví.
Velká radost to byla také pro jablonecké Muzeum skla a bižuterie, kde desítky lidí sledovaly přímý přenos z jihu Afriky. A krájel se tu třeba dort v barvách vlajky 47. největšího státu na světě.
Celý magazín |
Lídrem iniciativy zapsat unikátní sklářský um na prestižní seznam se stala Francie. Česko má však na nominaci velký podíl. Jablonecké muzeum coby odborná instituce spolupracovalo na přípravě podkladů pro žádost. Kromě České republiky a zmíněné Francie přihlášku společně s nimi podaly ještě Německo, Maďarsko, Finsko a Španělsko.
„Je to úžasný pocit, i přestože jsme věděli dopředu, že to pravděpodobně dopadne, tak mě to stejně dostalo, ta atmosféra, i dlouhé čekání na vyhlášení,“ svěřila se bezprostředně po verdiktu ředitelka muzea Milada Valečková.
Je přesvědčena, že zápis do UNESCO českému sklu, ale potažmo i celé zemi, přinese například větší rej turistů.
„Je to hlavně velká prestiž. Turisté, zejména z východních asijských zemí, vždycky jezdí vyloženě po památkách UNESCO. Tím pádem si myslím, že budou turistické cíle spojené se sklem více vyhledávané. Pak je to závazek vlády uchovávat tento prvek, starat se o něj, aby nezanikl. Především tak, aby nám zůstala síť školství. Na společném jednání všech šesti zemí jsme se shodli, že velkým úkolem je také vzdělávat lidi, vysvětlovat jim, v čem je ručně vyrobený výrobek jiný oproti tomu, který si koupí v obchodním řetězci,“ vysvětlila Valečková.
Zprvu se uvažovalo, že by na seznam UNESCO mělo jít jen hutní zpracování skla. Tlačila na to především německá strana. Ta česká ovšem ostatní přesvědčila, aby se ruční výroba skla nominovala se všemi jejími odstíny.
„My jsme moc usilovali, aby se vše rozšířilo i na další techniky. To se podařilo, ale vyjednávání byla složitá. Takže teď jsou na seznamu například práce u kahanu, výroba foukaných figurek, vánočních ozdob, vinutých perlí, ale i studené techniky jako rytí, broušení, malování, zlacení, mačkání bižuterních kamenů a tak dále,“ vyjmenovala ředitelka.
Všechna odvětví najednou
Ta již dříve uvedla, že Česká republika je výjimečná v tom, že v ní jsou ještě pořád zastoupeny všechny sklářské techniky.
„V těch ostatních zemích mají vždycky jen nějaký segment,“ dodala tehdy. Zástupci jednotlivých zemí přihlášku oficiálně předložili loni 30. března v pařížské centrále UNESCO. Za Českou republiku ji odborně zaštítilo již uvedené jablonecké muzeum, ale samotný její text vznikal v Národním muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Aby Česko mohlo o zápis usilovat, muselo nejprve dle kritérií UNESCO splnit podmínku — zvěčnit ruční výrobu skla do národního seznamu nehmotného kulturního dědictví. To se podařilo v červnu roku 2021. Sbírání podkladů a práce na přihlášce začaly v lednu téhož roku. „Vše se dělalo v době těžkého covidu, takže komunikace probíhala online a byla nesmírně složitá,“ podotkla Milada Valečková.
Na seznam UNESCO se už Česku podařilo loni zapsat tradiční krkonošskou výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí, která se dochovala ve firmě Rautis v Poniklé na Semilsku.
Unikátní postavení
Z pohledu sklářské a bižuterní výroby a výroby šperků má Liberecký kraj ve světě unikátní postavení, napříč tímto regionem existuje 160 sklářských, bižuterních a šperkařských firem, živnostníků, ateliérů, muzeí a škol. Výroba s vysokým podílem ruční práce stále v kraji zaměstnává tisíce lidí. Turistům prezentuje výrobu projekt Křišťálové údolí (Crystal Valley), značku kraj v polovině roku 2019 odkoupil od sklářské firmy Preciosa a dál ji rozvíjí.
Příští rok se Křišťálové údolí bude opět prezentovat na řadě akcí v regionu. Už 11. ledna je tu tradiční módní přehlídka Made in Jablonec, která se uskuteční v areálu místního Eurocentra. V létě pak bude značka k vidění třeba na kamenickošenovském Lustrfestu nebo na pivních a sklářských slavnostech v krkonošském Harrachově.
Oslavy: V Jabloneckém muzeu skla a bižuterie.
