Světoznámý rybář, jeho cesta do temnoty a sítě plné strachu ze zákeřných imigrantů
Komentář Josefa Boušky: Rybář Jakub Vágner popřál České republice do nového roku budoucnost bez imigrantů. Na první pohled není nejmenší důvod věnovat tomu pozornost – mistr rybolovu je k hodnocení celospolečenských otázek kvalifikovaný stejně málo jako popelář nebo výrobce dřevěných hraček. Leč ignorovat jeho lamentaci by byla chyba.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Jakub Vágner nepatří do obvyklé kategorie frustrovaných nýmandů, jejichž život zkrachoval ještě dřív, než cokoli dokázali. Jako jeden z minima Čechů se propracoval na obrazovky proslulých kanálů Discovery a National Geographic. Řadí se k mezinárodním celebritám ve svém – jakkoli úzce vymezeném – oboru. Procestoval svět, jeho obzor nekončí u prvního německého pole za Aší.
Ještě mnohem podstatnější je v daném případě ohlas, jaký jeho příspěvek uveřejněný na sociálních sítích vyvolal. Na Facebooku má v době psaní tohoto textu dvanáct tisíc sdílení, na české poměry mimořádné číslo. Pro srovnání: nejúspěšnější post prezidenta Petra Pavla za poslední měsíce si na stejné platformě vysloužil
