Adolf Čejchan a dávné Ústí nad Labem jeho očima

Nedávno nás na Aktuálně.cz velmi zaujalo několik krásných fotografií významného, na jaře roku 2023 zesnulého severočeského fotografa, a protože jedním z těch, kteří se na vzniku článku podíleli, byl i náš kamarád a výborný fotograf Tomáš Vocelka (samozřejmě nesmím zapomenout na Dana Poláčka, který byl jeho hlavním autorem), pustili jsme se do vlastní práce po severočeských stopách.

Našimi pomocníky při vzniku další vzpomínky na Adolfa Čejchana byla jeho dcera Petra Antonyová a také Jiří Preclík z Muzea města Ústí nad Labem, kterým tímto upřímně děkujeme nejen za velkou pomoc, ale i za slova a informace, které nám poskytli.

Vážená paní Antonyová, děkuji za možnost vás krátce vyzpovídat. Jaký byl váš vztah k Adolfu Čejchanovi a do jaké míry jste měla možnost sledovat jeho tvorbu?
Vzhledem k tomu, že Adolf Čejchan byl můj otec, tak jsem jeho tvorbu samozřejmě sledovala jako jeho dcera. Neuměla jsem a neumím se ale dívat na fotografovaný objekt očima umělce, takže jsem se nepotatila a jeho fotografie mohu jen obdivovat. Otec byl velice skromný a tichý člověk, svými úspěchy se nikdy nechlubil.

Váš tatínek se dožil požehnaného věku 93 let, byl opravdovým profesionálem, navíc perfekcionistou a nafotil tisíce kvalitních snímků. Jak se s tak výjimečným dílem vypořádáváte a které jeho části jsou pro vás osobně nejvíce přitažlivé?
V době totality byl otec a celá naše rodina v nemilosti (byl vyloučen ze strany pro nesouhlas se vstupem vojsk v roce 1968), takže se nesměl veřejně projevovat. To ho dost trápilo, tak fotografoval „do šuplíku“, většinou přírodní motivy, hlavně květiny ve všech ročních obdobích. V té době přesedlal z fotografa na skalničkáře a pěstoval si na chalupě vlastní nádherné objekty fotografování. Tehdy také svými velkoplošnými fotografiemi obdarovával rodinu, známé a přátele. Z této doby máme velmi pěkné nástěnné fotografie, většinou s přírodními motivy a krajinnými celky Českého středohoří.

Přibližně v osmdesáti letech začal opět fotografovat město Ústí nad Labem a život v něm, takže vzniklo mnoho nových ústeckých pohledů na zajímavá, ale i na známá místa v různých ročních obdobích. Kolem roku 2020 věnoval celý svůj archiv, všechny negativy a fotografie ústeckému muzeu, kde bylo zásluhou Jiřího Preclíka instalováno několik tematických výstav jeho tvorby.

Děkuji vám, paní Antonyová, a obracím se tudíž s dalšími mými otázkami na Jiřího Preclíka. Pane Preclíku, začnu obecně. Muzeum se stará mimo jiné i o poměrně rozsáhlou fotografickou dokumentaci Ústí nad Labem a Ústeckého kraje. Co vše u vás návštěvník najde?
Muzeum se hlavně zaměřuje na bývalý okres Ústí nad Labem a podle toho vypadá i podsbírka fotografií a ostatní podsbírky. Dominantní výstavou, kterou u nás návštěvník najde, je...

Celý článek najdete v lednovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!