Komentář
Funkční období Arnolda Schwarzeneggera v letech 2003–11 je pro Kalifornii jedním z nejdůležitějších od roku 1991. V tomto roce odešel z úřadu republikánský guvernér George Deukmejian a nahradil ho umírněný republikánský guvernér Pete Wilson, který okamžitě zvýšil daně a kvůli jejich zvýšení se pustil do války s konzervativci ve své straně, čímž ji těžce poškodil.
Jak jsem v srpnu napsal pro Epoch Times, „média pomáhají Schwarzeneggerovi přepsat jeho guvernérství“, když slavil 20 let od svého zvolení v roce 2003, vyhnul se potřebným reformám, zvýšil daně a stejně jako Wilson se pustil do války se svými republikány.
V novém rozsáhlém rozhovoru pro časopis Cigar Aficionado hovoří Schwarzenegger s uctívaným redaktorem Marvinem R. Shankenem a společně kouří 30 let staré doutníky Punch Churchill z komunistické Kuby, které jsou ve Spojených státech nelegální. Bývalý guvernér si stěžuje, že nemůže kandidovat na prezidenta, protože se narodil v Rakousku. A trochu hovoří o národní a zahraniční politice. Ale já se budu věnovat jen jeho komentářům o Kalifornii.
Co je pro Kaliforňany opravdu zajímavé, jsou jeho komentáře k jeho guvernérskému postu. Začíná tím, že ho prezident George Bush v roce 1990 jmenoval předsedou prezidentské rady pro tělesnou zdatnost. „Tehdy jsem si uvědomil, že potřebujeme více mimoškolních programů, a vytvořil jsem tak organizaci. A vlastně jsem si uvědomil, že je to návykové – pomáhat druhým lidem. Což je něco, co vůbec nebylo v mé vizi. Je to opravdu skvělý pocit, když přijdete večer domů a pomůžete tolika lidem. Takže mi to přišlo skvělé a jedna věc vedla k další.“
Bohužel se Shanken nezeptal, kam to vedlo. Podpora mimoškolních programů za soukromé peníze je jedna věc. Ale v roce 2002 Schwarzenegger podporoval návrh 49, který trvale vynakládal nejméně 400 milionů dolarů ročně ze státního všeobecného fondu na mimoškolní programy. Nebyl zde žádný nový daňový zdroj. Chytrá část však odložila realizaci do doby, než se schodek státního rozpočtu v tomto roce změní v budoucí přebytek. To Schwarzeneggerovi umožnilo tvrdit, že se tím nezvýší deficit ani daně.
Trvale však zvýšil výdaje z obecných fondů. Když tedy deficit v roce 2008, kdy byl guvernérem, opět narostl, program se nevyhnutelně stal součástí rozpočtové krize a přispěl k následným rozpočtovým škrtům a rekordnímu zvýšení daní v roce 2009 o 13 miliard dolarů.
Návrh č. 49 byl cvičnou jízdou na pozici guvernéra, neboť Schwarzenegger projížděl celý stát a propagoval iniciativu, která získala 57 % hlasů.
Byl to jeden z nejhorších případů tzv. „rozpočtování z volebních uren“, kdy mocné zvláštní zájmy, v tomto případě ambiciózní rádoby guvernér, svazují rozpočtové výdaje ve prospěch svých vlastních priorit. To brání zákonodárnému sboru v tom, aby zvážil mnoho potřeb státu a rozhodl o prioritách na základě kompromisu.
Umírněný Schwarzenegger?
Tvrdí, že mu lidé od 70. let říkali, že by měl kandidovat na guvernéra. Jako už mnohokrát, říká, že se po přistěhování stal republikánem, když dal v roce 1968 přednost platformě Richarda Nixona před platformou demokratického kandidáta a poraženého Huberta Humphreyho.
„Lidé se o tom mnohokrát zmiňovali, ale když došlo k odvolání, řekl jsem si, že je to perfektní, protože nejsem pravičák, nejsem levičák, jsem uprostřed. To se v Kalifornii při primárkách moc nehodí, protože jako republikán musíte být opravdu napravo. Řekl jsem, že je to perfektní. To je ideální: budou odvolávací volby, nebudou primárky, nebude problém, můžu jít přímo k lidem a můžu jít a vyhrát. Stačí, když jim řeknu svůj plán a budu přesvědčivý. A přesně to jsem udělal. Řekl jsem, že je to jen mezi mnou a voliči.“
To je překrucování. Za prvé, guvernér Pete Wilson, zvolený v letech 1990 a 1994, byl umírněný republikán. Jednou z chyb Schwarzeneggera bylo, že najal mnoho Wilsonových spolupracovníků, kteří v roce 1991 spolu s demokraty prosazovali jeho katastrofální „umírněné“ zvýšení daní. Umírnění kandidáti získali nominaci GOP také s miliardářkou Meg Whitmanovou v roce 2010 a v roce 2014 s ekonomem a bankéřem Neelem Kashkarim, který je nyní členem Rady federálních rezerv.
V tomto období byl jediným konzervativcem, kterého republikáni nominovali na guvernéra, Bill Simon v roce 2002.
Kromě toho byl Schwarzenegger hlavním hostem banketu nadace Reason Foundation v Los Angeles. Můj kolega a tehdejší redaktor v Orange County Register, K. E. Grubbs Jr., se ho také zúčastnil a v roce 2005 vzpomínal: „O Schwarzeneggerových politických sklonech jsem měl poprvé tušení od společného přítele (v Arnoldově případě kamaráda na tréninku) Dany Rohrabachera, nyní kongresmana z Orange County, který byl jedním z prvních, kdo Arnolda nabádal, aby vstoupil na politickou scénu. Na začátku 90. let pak světoznámý herec vystoupil v čele večeře nadace Reason Foundation. Jeho projev byl čistě ve stylu Miltona Friedmana, jehož seriál Free to Choose (Svobodná volba) na PBS také slavně uvedl.“
Zesnulý Friedman samozřejmě nebyl „umírněný“, ale jeden z nejvýznamnějších amerických ekonomů volného trhu. Přibližně ve stejné době v 90. letech nás Friedman navštívil v Registru. Vzpomínám si, jak říkal, že na něj udělalo dojem, kolik toho Schwarzenegger ví o ekonomice volného trhu.
Zřetelně si také vzpomínám, že mnoho konzervativních republikánů volilo Schwarzeneggera právě proto, že budil dojem, že bude vládnout jako konzervativec. Říkal jsem jim, že jsem skeptický a že lepší je státní senátor Tom McClintock (nyní ve Sněmovně reprezentantů USA), ale oni mi odpovídali: „McClintock se mi líbí, ale nemůže vyhrát.“
Jakmile se Schwarzenegger ujal úřadu, dva roky uplatňoval Friedmanovy zásady volného trhu, pak pět let navyšoval státní správu, zvyšoval daně a zanechal stát v horším stavu než v roce 2003, jak jsem podrobně popsal ve svém výše zmíněném článku v Epoch Times.
Jeho proklamovaná „umírněnost“ mu také umožnila vyhnout se pomoci skutečným republikánům, jako je McClintock, který se v roce 2006 přiblížil k vítězství ve volbách na post viceguvernéra, když získal 45 % hlasů oproti 49 % pro vítěze, demokrata Johna Garamendiho. Kdyby se Schwarzenegger spojil s McClintockem a kandidoval na jednotné stranické kandidátce, mohl McClintock zvítězit a připravit si pozici nástupce v roce 2010. Ale kampaň Schwarzeneggera v roce 2006 tomu zabránila. To pokračovalo tím, jak se v tomto rozhovoru nikdy nezmínil o Republikánské straně jinak než v negativním světle.
Útoky Schwarzeneggera na jeho vlastní stranu z ní udělaly trosky na okraji politické cesty a z Kalifornie se stal stát jedné strany, kterým je dnes.
Guvernér „lidu“
Shanken se zeptal, jaký byl vrcholný okamžik Schwarzeneggera po volbách.
„Šel jsem kolem televize a slyšel jsem, že naším novým guvernérem bude Arnold Schwarzenegger,“ řekl. „Když jsem to slyšel ve zprávách, doslova mi tekly slzy. Byla to ta nejsilnější věc, kterou jsem kdy cítil nebo slyšel. Stanu se guvernérem státu, který má 40 milionů obyvatel, je to stát číslo 1 ve Spojených státech, je to pátá největší ekonomika na světě. Já budu guvernérem.“
Ironií osudu je, že právě díky jeho špatné vládě vzrostl počet obyvatel státu z 35 milionů v roce 2003 na 40 milionů. Nejblíže k tomu bylo 39,5 milionu v roce 2019, než klesl zpět na dnešních 39 milionů.
„A proto lidem říkám, že mi můžete říkat, jak chcete, ale neříkejte mi, že jsem se sám vytvořil,“ řekl. „Za guvernéra mě volilo 5,8 milionu lidí. Každý z těchto lidí ze mě udělal guvernéra.“
To je vedlejší. Vládnutí je převzetí moci politickou koalicí. Jediné koalice, které byly k dispozici, byli republikáni a demokraté. Protože republikány odsunul stranou, znamenalo to nevyhnutelně postavit se na stranu demokratů. Často mluvil o „lidu“, ale vždy šlo o Arnolda.
Na straně demokratů
Shanken mu znovu lichotí, že se může stát prezidentem, a ptá se: „Jaké jsou vaše nápady na nápravu naší země?“ Schwarzenegger pokračuje ve své fantazii, která je téměř scénářem pro sci-fi film: „Všichni jsme součástí týmu. Ano, máte své přesvědčení – zcela opačné než já – ale všichni jste součástí týmu. A vyhrát můžeme jen tehdy, když budeme hrát všichni společně. Tak to pojďme vyřešit.“
„Nijak se to neliší od toho, co jsem dělal v Kalifornii. Sedl jsem si a řekl, že se nebudeme hádat kvůli tomu, v čem se neshodneme, ale půjdeme a najdeme věci, v nichž jsme za jedno. Demokraté by mluvili o otázkách životního prostředí. Řekl jsem: víte co? Jsem s vámi. Ale je důležité, abychom to dělali správným způsobem – abychom to dělali pro podnikání, a ne proti podnikání. Když jsme řekli, že chceme snížit skleníkové plyny a znečištění o 25 procent, nešli jsme a neřekli Caterpillaru, že už ten motor nesmíte vyrábět. Museli jsme je tedy chránit a řekli jsme, že máte 10 let na výrobu nového motoru. A my jsme to udělali. A když jsme pak měli podpis zákona [Assembly Bill 32, zákon o řešení globálního oteplování z roku 2006], seděli vedle výrobců automobilů ekologové.“
Výrobci se samozřejmě objevili, protože musí pracovat v systému, který vytvořili politici. Ve skutečnosti, zatímco Schwarzenegger útočil na průmysl v Kalifornii, společnost Caterpillar přesouvala velkou část své výroby do devíti měst v komunistické Číně. Kde, jak jsem podrobně popsal v Epoch Times, čínská komunistická strana pokračuje ve výstavbě uhelných elektráren, které mají pohánět průmyslový růst.
Podniky nadále utíkají kvůli politice, kterou zavedl Schwarzenegger. Podle nejnovější studie Hooverova institutu ze září 2022 „diskutujeme o několika ekonomických faktorech, které vedly k těmto odchodům tím, že zvýšily náklady na podnikání, snížily produktivitu a ziskovost, včetně daňové politiky, regulační politiky, nákladů na pracovní sílu, nákladů na soudní spory, nákladů na energii a veřejné služby a obav z klesající kvality života ve státě. Pokud politické reformy nezmění tento směr, bude Kalifornie nadále ztrácet podniky, a to jak velké zavedené podniky, tak mladé, rychle rostoucí podniky, z nichž některé se stanou transformačními giganty zítřka.“
Byl srolován jako kubánský doutník
Nakonec Shanken připomíná stan pro kuřáky, který si Schwarzenegger postavil před budovou státního Kapitolu, aby se vyhnul protikuřáckým zákonům, které podepsal. Demokraté pak přijali zákon, který kouření v jeho stanu výslovně zakazuje. „Vetoval jsem ho s pěkným vzkazem, aby věděli, že je to nepřijatelné,“ říká škodolibě. „Není tam nikdo, kdo by nechtěl kouřit. Ve skutečnosti za mnou přišli demokraté a další zákonodárci a ptali se mě, prosili mě, jestli si mohou přijít zakouřit? Tak jsem dosáhl většiny svých dohod.“
„Našli jsme něco společného, a to je kouření, a kouřili jsme doutníky, sundali jsme si saka, kravaty a seděli jsme tam a říkali si, na čem pracujete? Tak jsme začali pracovat společně. Takhle jsme to dělali a díky kuřáckému stanu se nám podařilo spoustu věcí udělat.“
To bylo tak naivní. Samozřejmě, že staří býci v Demokratické straně, jako například dočasný předseda Senátu John Burton, si z něj dělali legraci – ubalovali si ho jako kubánský doutník.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
