Když hala v Brně řve, málokdy se stane, aby z toho měly stejný pocit i oba týmy. Teď tomu tak bylo. Duel Komety se Spartou ještě nezačal, hráči kroužili na rozbruslení. Ale kdo měl data, sledoval mobil. Případně čekal na zprávu hlasatele. Fakt 5:5? „Je to tam!“ řval cestou z ledu kapitán Sparty Michal Řepík. Zápasem ve Švédsku nešlo nežít. Na ledě proti sobě navíc nastoupili Jakub Kos a Petr Hauser, kteří medaili z dvacítek mají z loňska. Dobře věděli, která bije.
„V autobuse jsme to cestou do Brna s klukama sledovali, ale to bylo ještě 2:0 pro Finy,“ líčil sparťanský útočník Petr Hauser. „Jak lidi začali na rozbruslení řvát a hlasatel říkal, jaký je stav? To byla paráda. Když jsme byli předtím ještě v posilovně, bylo to 3:5, pak 4:5. Potom jsme šli z ledu do kabiny a kluci vedli 8:5,“ hlásil brněnský útočník Jakub Kos.
Vzpomínky ožily. „Najednou jdeme na rozbruslení, samozřejmě se koncentrujete na svůj zápas. Ale když slyšíte, že kluci dorovnali a pak otočili? Nádherný. Klukům gratuluju,“ sypal ze sebe Hauser.
Hlava se na pár sekund vrátila do ledna 2023. „Byl jsem neskutečně šťastný, že kluci získali teď bronz. Vím, co to obnáší. I když jsme před rokem brali stříbro, slavili jsme ho, byl to velký úspěch a je jím i letos třetí místo. Zvlášť když kluci na rozdíl od nás končili vítězným zápasem,“ rozpovídal se Kos.
Když se podíváte, kde jsou po roce? Kos prodělal nepříjemné zranění ve Finsku, ale dal se dohromady. Cítil se na elitní soutěž, tak Ilves vyměnil za Kometu. Hauser zase pravidelně nastupuje mezi dospělými. Oba stoupají. Medaile z MS do 20 let vám kariéru nastartuje, jen vás nevypálí do NHL. To neumí. „Klukům úspěch pomůže, ukáže, že něco dovedou. Ale musíte dál pracovat, neusnout na vavřínech,“ ví Hauser.
A věděl to i před rokem. Teď je spokojený, že se posunul do prvního týmu Sparty. Další úkol? Vybudovat si silnější pozici, zase stoupat tady: „Pracuju na sobě, progres jsem udělal. Nebylo lehké se dostat do Sparty, stálo to taky dost dřiny. Máme výborné trenéry, skvělého kondičáka, pořád pracujeme. Jsem rád, že je kolem mě tolik lidí, kteří mi pomáhají.“
Jen na první gól mezi dospělými čeká. Když se stočí řeč na tohle téma, hned se usměje. „No jo, první gól mě trochu trápí, čekám na něj. Ale svazovat se tím nechci. Chtělo by to nějakou šmudlu, aby propadla. Jednou vyjde, to je hokej,“ zůstává v klidu.
Sparťanský útočník si odnesl ze stříbrného MS i jednu velkou zkušenost: „Když vidíte, že za velkou práci sklidíte ovoce, má to smysl. Zpětně jsme se na to dívali, dřeli jsme s klukama, každý plnil svoji úlohu na sto procent. A když máte odměnu, nakopne vás do další kariéry. Přes tvrdou práci vede cesta.“
Podobně mluví i Kos: „Teď bylo vidět, že v současném týmu byla hrozně dobrá mentalita, jinak by výsledek medailového zápasu takhle neotočili. Pár kluků znám, všichni jsou super. Stálo to celé na nich. Když se tým stmelí a všichni makají nadoraz, tahle to pak funguje.“
Musíte překonat různé bolístky, přemluvit tělo, že ještě může, když se samo ozývá, že má dost.
„Na konci turnaje už hraje člověk v únavě, ale když se bojuje o medaile, zapomene na ni. Máme ještě z loňska skupinu, kam jsme klukům gratulovali a psali. Oba týmy byly neskutečně silné,“ ocenil bronzovou medaili i rok staré stříbro.
Zásadní věty přidal Petr Hauser ještě na závěr: „Když makáte fakt tvrdě, jednou docílíte, čeho chcete. Nemusíte mít třeba takový talent, ale přes píli se dostanete daleko. Když pracuje na sto procent celý tým, vidíte, jak to funguje.“
A přesně tohle dávají mladým českým hráčům oba poslední úspěchy dvacítky. Když dřete do úmoru, výrazně stoupá šance, že uspějete. Nemusí to vyjít. Ale může, což v hlavě zůstane celou kariéru. Najednou víte, jak moc bolí vyhrát a co je potřeba úspěchu obětovat.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
