Článek
Novoroční předsevzetí tvoří zvláštní kategorii, u níž se určitě vyplatí zastavit. Obvykle se jimi zabýváme jedenkrát za rok, což není příliš vysoká frekvence. Přesto je užitečné mít k dispozici více poznatků. Například běží o fakt, že by se v naší mysli měla objevit častěji. Kdo trochu přemýšlí, už ho napadne, že půjde o průběžné hodnocení jejich plnění.
Jak novoroční předsevzetí obvykle vypadají? Často jsou takového typu, že člověk pod tlakem situace a s pocitem, že by měl k danému časovému mezníku udělat to či ono, přijímá novoroční předsevzetí bez přípravy a rozmyslu. A tím se vlastně stává, že jsou nezralá a více nebo méně odtržená od reality. Lidé často posléze nejsou schopni je dodržet. Jako by bylo důležitější závazek přijmout, než jaký je jeho obsah a komu a čemu by měl sloužit. Mnozí také nadsazují. Ke konci roku se zdvihá laťka a mnozí nevidí sebe a své schopnosti zcela reálně. Leckdo vnímá nový rok jako vzdálený a kdoví, co bude. Jako silnější vystupuje „teď“. Je rozumné přijímat závazky, které nejsou moc náročné? Nebo které jsou vždycky úměrné? Platí tu všechny obecné pravdy, jako že člověk by měl přijímat úkoly, které jsou přiměřené k jeho schopnostem a možnostem. Přesněji by nemělo jít o triviální záležitosti a ani o úkoly jasně nad osobními kapacitami jedince.
Jistě je správné konstatovat, že lidé podobně jako při jiných příležitostech uplatňují nestejné názory a postoje. Částečně nám předložené tvrzení potvrdily už minulé věty. Nyní si ukážeme na další souvislosti. Možná patříte mezi osoby, kterým stačí jeden pokus a s ním spojená negativní zkušenost, aby se určitou oblastí již nezabývaly. Jinými slovy - příliš brzo házejí pověstnou flintu do žita. Stejně přistupují rovněž k závazkům a předsevzetím. Jestliže se jim nepodaří plánovaný cíl splnit, metodu odkládají se slovy, že nefunguje. Je zajímavé sledovat, jak vypadá jejich osobní život a jeho pracovní složka. Čeho se jim podařilo dosáhnout? Mohou se považovat za úspěšné? Dokázali se v něčem zlepšit? Nebo jsou stále stejní? Umějí si poručit? Mají tendenci se neustále na někoho a na něco vymlouvat? Nezapomeňme, že kdo chce, hledá způsoby, zatímco kdo nechce, hledá důvody.
Někteří ani po několika neúspěších nerezignují a tvrdě si umiňují, že už se situace opravdu musí změnit. U nich si lze povšimnout, že jejich vůle a vytrvalost se nesporně nalézá na vyšším stupni než u dříve uvedených jedinců. Správně přicházejí k poznatku a závěru, že příčina a podoba dějů tkví v jejich vlastním postupu. U lidí lze zaznamenat individuální přístup také ve smyslu, že s postupem let někteří s přijímáním předsevzetí začínají, zatímco jiní s nimi končí. Tak situace navenek vypadá. leccos bývá skryto uvnitř.
Je prospěšné mít informaci, že kráčí o způsob, jakým přistupují k sobě, k lidem, úkolům a situacím. Někdo určité pomůcky, kam přijímání předsevzetí patří, nepotřebuje, zatímco jiný se jich drží, aby ho podpořily. Silnější jednotlivec překonává překážky a řeší problémy, aniž by potřeboval institut předsevzetí. Slabší využívá veřejného projevu, aby si na sebe zajistil určitý tlak ostatních osob. Než aby konal sám, nechá se k aktům a plnění předsevzetí dotlačit a občas dokopat. Uvedenému mechanismu lze pochopitelně leccos vytknout, ale v zásadě ho můžeme považovat za správný. Více si povíme příště.
