S eurem se dočkáme větší konkurence, můžeme ale hůř čelit krizím, říkají ekonomové v anketě Deníku N
Politici vládní koalice se nyní dohadují o tom, zda přijmout, či nepřijmout euro. S jakými argumenty v případě společné evropské měny přicházejí odborníci? V anketě se ptáme čtyř výrazných tváří české ekonomie.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V anketě se ptáme:
- Je Česko ekonomicky připravené na přijetí eura?
- Jaké by byly základní výhody a nevýhody přijetí eura v Česku?
Na dotazy Deníku N odpovídají:
Pavel Mertlík, rektor Škody Auto Vysoké školy, bývalý ministr financí,
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, poradkyně premiéra,
Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland,
Michal Šoltés, politický ekonom, výzkumný pracovník think tanku IDEA při CERGE-EI.
Je Česko ekonomicky připravené na přijetí eura?
Pavel Mertlík: V současnosti nikoli, splňujeme pouze kritérium míry zadluženosti, protože jsme pod limitními 60 procenty hrubého domácího produktu. Naopak nesplňujeme druhé fiskální kritérium, fiskální deficit, ani obě kritéria měnová – jako inflační rekordmani samozřejmě nemáme míru inflace maximálně o 1,5 procentního bodu vyšší než tři nejméně inflační země eurozóny. V důsledku toho se pochopitelně nevejdeme ani do hranice dvou procentních bodů nad dlouhodobé úrokové sazby oněch tří nejméně inflačních zemí.
V minulosti jsme ale všechna kritéria víceméně bez problémů dlouhodobě plnili. Při vhodné fiskální a monetární politice bychom měli být schopni se do požadovaných koridorů ve střednědobém horizontu bez velkých problémů vrátit. Chce to mnohem ambicióznější
