Händelův Mesiáš v Rudolfinu: Nikolas Kraemer jako záruka autenticity

Námět oratoria čerpajícího z biblických textů je rozvržen do tří částí: Izaiášovo proroctví spásy, Kristovo utrpení a Příslib věčného života. Pro současné potřeby koncertního provozu jej však interpreti rozdělili na části dvě, jsou odděleny přestávkou. V první polovině večera zaznělo Izaiášovo proroctví spásy, po pauze pak následovaly zhudebněné texty druhé a třetí části. Skladatel v tomto svém díle osobitým způsobem a diferencovaně používá formy árie a recitativ, v ensemblových vokálních vstupech suverénně střídá homofonii s polyfonií. Nejznámější z Händelova Mesiáše je nepochybně sbor uzavírající druhou část, slavné Aleluja. To nelze při žádném uvedení přejít jen tak. Zpravidla proto vždy po jeho doznění, stejně jako v tomto případě, u kultivovaného rudolfinského publika zvítězí nutkání bezprostředně ocenit výkon bouřlivým potleskem.

Dílo vzniklo v Anglii v první polovině 18. století, má tam tedy již mnohaletou interpretační tradici. Není proto divu, že si na jeho uvedení dramaturgie našeho předního orchestrálního tělesa přizvala právě anglické umělce. Zařazením tohoto barokního titulu a s těmito hostujícími umělci Česká filharmonie cílevědomě rozšiřuje své umělecké ambice o kategorii tak zvané poučené interpretace staré hudby a sahá v tomto oboru k rozsáhlým partiturám. Svůj standardní instrumentář při tom ale nemění. Až na výjimky totiž hraje na své běžné nástroje, například na ventilové trubky, avšak naopak původní typ tympánů zachovává. K původnímu baroknímu zvukovému ideálu se přiklání rovněž použitím starých typů klávesových nástrojů (cembalo a varhanní pozitiv).

Zárukou autenticity provedení může být osobnost dirigenta Nicholase Kraemera, který se interpretaci právě tohoto Händelova monumentálního díla systematicky a s respektem věnuje již celá desetiletí. I při zachování stylových zásad je jeho pojetí neobyčejně pestré a různotvárné. Diriguje zpoza cembala a mimořádnou pozornost věnuje modelování sborového partu. Cílevědomě a promyšleně vytváří jeho dynamický a výrazový průběh, důraz při tom klade zejména na plasticitu nástupů témat v polyfonních částech. Zejména v tomto směru se mu podařilo bezprostředně tlumočit pečlivou přípravu Lukáše Vasilka a zúročit tak jeho systematickou sbormistrovskou práci.

Obdiv si zaslouží celé kvarteto vokálních sólistů. Všichni jsou dobře vyškoleni v oblasti interpretace staré hudby a mají zde již bohaté zkušenosti. Není proto divu, že jejich zpěv je rovný, tedy bez vibrat. Zpívají neokázale, intonačně naprosto přesně, s vyrovnanou dynamickou škálou. Neobyčejně oduševnělý, hluboce emocionální je zpěv sopranistky Carolyn Sampson. Má jemný hlasový témbr a v Rudolfinu se dobře ozývala i její podmanivá pianissima. Suverénní výkon podala i altistka Helen Charlston, její modelování melismatických pasáží je však mnohdy až příliš zvukově spojité. Naopak příkladně s melismatikou pracuje tenorista Andrew Staples. I při zachování legatového průběhu pečlivě každou notu odděluje. Sebejistým dojmem zapůsobil basista Matthew Brook. Má sonorní hlas příjemného témbru. Velmi působivý byl jeho duet s trumpetou v árii „Až polnice zazní“.

Kompilací biblických citátů se Händel v Mesiáši obrací jak k době vánoční, tak i k Velikonocům. Vlivem tragických událostí na konci minulého roku však toto dílo silně rezonovalo i s aktuálními prožitky snad každého z návštěvníků tohoto koncertu. Když odcházeli z koncertu z Domu umělců, ještě jim v paměti doznívala sopránová árie z úvodu třetí části „I know that my Redeemer liveth, and that he shall stand at the latter day upon the earth: and though worms destroy this body, yet in my flesh shall I see God“ (Job XIV, 25, 26, v kralickém překladu biblické předlohy: „Já vím, že můj vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem. A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha“). Ze schodiště vestibulu se v ten moment naskytnul zdrcující pohled na potemnělé Palachovo náměstí, na smuteční oheň a na tisíce hořících svíček v okolí vstupu do budovy Filosofické fakulty, která se jen těžce vzpamatovává z vražedného řádění šíleného střelce. 

Česká filharmonie – Nikolas Kraemer
5. ledna 2024, 19:30 hodin
Rudolfinum, Praha

Program:
Georg Friedrich Händel: Mesiáš – oratorium pro sóla, sbor a orchestr HWV 56

Účinkující:
Carolyn Sampson – soprán
Helen Charlston – alt
Andrew Staples – tenor
Matthew Brook – bas
Pražský filharmonický sbor
Česká filharmonie
Lukáš Vasilek – sbormistr
Nicholas Kraemer – dirigent