- Veřejné sledovací systémy ukazují jen zlomek reálného provozu lodí na mořích
- Nová data odkrývá studie publikovaná v časopise Nature, využívá při tom AI
- V mořích přibývá také vrtných plošin i větrných elektráren
Možná znáte služby, jako je FlightRadar nebo MarineTraffic, které nabízejí možnost sledování pohybu letadel či lodí v reálném čase. Při prvním otevření takového webu jste se možná podivili, jak hustý je provoz napříč celou naší planetou. Ve skutečnosti je to ale ještě horší, velká část lodí totiž není viditelná v žádných sledovacích systémech. Mapy, které tento problém detailně zobrazují, byly nedávno publikovány v magazínu Nature.
Výzkum vedla nezisková organizace Global Fishing Watch, jejíž chod je financován společností Google. Došla ke zjištění, že celé tři čtvrtiny lodí zabývajících se průmyslovým rybolovem unikají veřejnému dohledu. Podobně je tomu také u zhruba 30 % dopravních lodí.
Podle Kunmingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který byl přijat loni téměř všemi zeměmi světa, bychom měli do roku 2030 chránit 30 % globálních vod. Jak ale chcete chránit určité části vod, když ani nevíme, kde a jak velký je provoz rybářských lodí nebo obřích tankerů.
Radar namísto fotografických snímků
Služby jako MarineTraffic jsou závislé na technologii AIS, která mapuje pohyb lodí pomocí systému automatického sledování. Ne každá loď ale musí být touto technologií vybavena a zároveň není složité celý systém deaktivovat v momentě, kdy nechcete, aby se o vás vědělo. Zároveň můžete záměrně plout oblastmi, kde je signál slabý a AIS nefunguje. Jak tedy výzkumníci došli k tak detailním mapám? Pomocí AI analyzovali 2000 TB dat získaných z družic Sentinel-1. Namísto fotografických dat se ale jednalo o radarové záznamy, takže výzkumníci mohli vidět např. i skrz mraky.
Ve výsledku byly použity tři datové modely, které pomohly roztřídit všechny lodě dle jejich velikosti a tím pádem určit také jejich účel. Je nutno zmínit, že takto prohledána byla jen část vod. Jednalo se ale o 15 %, ve kterých můžeme najít zhruba 75 % průmyslové aktivity. Kromě lodí byly sledovány také ropné plošiny nebo větrné turbíny mezi lety 2017 a 2021, jejichž počet taktéž neustále roste.
Data obsahují i ropné plošiny nebo větrné elektrárny
Ačkoliv veřejná data v některých oblastech, jako je jih a jihovýchod Asie nebo severní a západní pobřeží Afriky, neukazují téměř žádný pohyb, v mapách z radaru vidíme poměrně hustý provoz. Sever Evropy a Čína se zase vyznačují nebývalým růstem větrných elektráren umístěných v moři. Větrné elektrárny obecně už svým počtem v roce 2020 předčily i ropné plošiny. Pro svůj provoz ale většinou nepotřebují téměř žádný další pohyb lodí, což se o ropných plošinách říct nedá. Pravidelně k nim připlouvají tankery, které odvážejí vytěženou ropu, což je zřejmé i z map.
Tohle je další ukázka širokých možností využití AI a datových modelů. Ještě před pár lety by nebylo možné takové množství dat jednoduše roztřídit a získat z nich relevantní informace. Nyní se ukazuje, že AI může kromě generování obrázků nebo videí pomoci také s ochranou planety a monitoringem tak rozsáhlých činností, jako je pohyb lodí napříč světovými vodami.
