V Polsku to zavání ústavní krizí

Polský prezident Andrzej Duda shutterstock

Na počátku všeho byl pozemkový korupční skandál z roku 2007. Za vlády koalice – Právo a spravedlnost, Liga polských rodin a Sebeobrana se tehdejší premiér Jarosław Kaczyński rozhodl odvolat místopředsedu vlády a ministra zemědělství Andrzeje Leppera. Toto rozhodnutí vedlo k rozpadu koalice a následně k předčasným volbám. V době pozemkového skandálu byl šéfem CBA (protikorupční služby) Mariusz Kamiński a jeho zástupcem Maciej Wąsik. Ti se rozhodli použít provokaci, kdy se falešní agenti vydávali za švýcarské podnikatele a nabízeli úplatky výměnou za pomoc při změnách bonity zemědělské půdy. Část z těchto úplatků měl dostat i Andrzej Lepper.

Milost – nemilost

Po nástupu vlády Donalda Tuska soud v roce 2009 obvinil z překročení pravomocí Kamińskiego a Wąsika a březnu 2015 byli soudem prvního stupně odsouzeni ke třem letům vězení. V listopadu téhož roku, před projednáním odvolání dal nově zvolený prezident Andrzej Duda milost oběma odsouzeným. V květnu 2017 však Nejvyšší soud přijal usnesení, ve kterém prohlásil milost za neúčinnou. Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud nemá pravomoc vykonávat právní kontrolu nad kompetencemi hlavy státu ohledně práva na milost. Nejvyšší soud ale následně vrátil věc k novému projednání okresnímu soudu, který i přes prezidentskou milost zvolené poslance poslal na dva roky do vězení. V úterý ráno si pro ně přišla policie do jejich domovů. Ani jednoho z nich nezastihla. Poslance ale přijal k jednání ve svém prezidentském paláci polský prezident Duda, jak dlouho tam budou, nelze zatím odhadnout. Pokud bude polská policie zatýkat poslance s milostí v prezidentském paláci, dá se již hovořit o Polonistánu či ještě východnější destinaci.

Politická krize

Mariusz Kamiński je místopředsedou PiS a loni v říjnu byl ještě polským ministrem vnitra. Polský prezident Duda stále trvá na svém a rozhodně a zásadně hovoří o tom, že dal oběma poslancům milost a podle polské ústavy o ní nelze diskutovat, ani ji jinak zpochybňovat. Někteří soudci v Polsku mají ale jiný názor a poslance odsoudili do vězení. Tahanice, kde největším hybatelem je nový maršálek Sejmu Szymon Hołownia, vyvolala politickou krizi v Polsku, která přebila i násilné převzetí polských veřejnoprávních médií.

Z českého pohledu si nikdo z právníků neumí představit, že by byla zpochybněna milost udělená prezidentem republiky. Je to základní právo prezidenta. Můžeme si o obsahu milosti myslet cokoli, můžeme o ní psát a protestovat, ale je to v demokratických zemích uznávaný instrument, jehož užití závisí pouze na úvaze prezidenta. Právní platnost milosti je pak nezpochybnitelná. Tedy u nás. V Polsku nikoli.

Nová vládní koalice v Polsku má v Sejmu většinu, může vládnout. Nezvolilo ji ale tolik voličů, aby mohli vládnout navzdory polskému prezidentovi. Nemají dostatek hlasů na to, aby přehlasovali jeho případné vetování zákonů. Takový je výsledek polských voleb. Vítězům se ale takovýto výsledek nelíbí, protože podle jejich názoru vítěz bere vše.

Krzysztof Paszyk, předseda klubu PSL v Sejmu prohlásil o situaci Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika: „Vše probíhá v souladu se zákonem a jednání policie ukazuje, že stát funguje, jak má. Oba pánové byli zapsáni do Národního rejstříku trestů (…), to je standard demokratického právního státu. Stranická legitimace vám neumožní vyhnout se trestu. Jsem rád, že instituce spravedlnosti a policie fungují správně. V polské společnosti nejsou žádné posvátné krávy, ať už jde o bývalého ministra, koordinátora nebo běžného občana. Pokud je odsouzen a z textu rozsudku vyplývá, že si musí odpykat trest odnětí svobody, musí se to stát, neexistují žádné pochybnosti ani dvojí metr, je to projev normality země.“.

Různé výklady polské Ústavy

Podle polské Ústavy má být v Sejmu 460 poslanců. Uvězněním dvou poslanců jich bude 458 a jejich mandát, podle jednoho výkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu vyhasl a do konce volebního období nebude obsazen. Tento názor zatím hlásá i maršálek Sejmu Szymon Hołownia.

Podle jiného výkladu mandát poslancům nevyhasl, jen jej z vězení nebudou vykonávat. Je to zamotaná právničina, kde na sebe naráží několik ustanovení několika polských zákonů. Podstatné je to, že stav, kdy Sejm nemá a nemůže mít 460 poslanců, je v rozporu s Ústavou. Tento nový stav není proto jednoduché posoudit a prezident může proto poslat zákon o rozpočtu k Ústavnímu soudu. Sejm je v časové tísni, tento týden zasedat nebude, a pokud v daném termínu neschválí rozpočet, vedlo by to k ústavní krizi a k možnosti rozpuštění Sejmu prezidentem a předčasným volbám.

Co z toho právního zmatku nakonec vzejde lze jen těžko předvídat. Rozhodně došlo k vypovězení války mezi vládnoucí Koalicí a prezidentem Dudou, který nakonec také může dát milost oběma poslancům opětovně a už právně nenapadnutelně. Nová polská Koalice se mírně řečeno pohybuje se svými razantními řešeními na hraně zákonnosti a tím vyvolává krizi, která se pomalu přelévá z politické scény do polské společnosti. Přeci jen PiS volilo ve volbách 7,6 miliónů voličů. Ve čtvrtek 11. ledna svolalo PiS demonstraci před polským Sejmem. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč koaliční prezidium Sejmu zasedání odložilo raději na příští týden. Nemusíme se proto obávat, že by v Polsku byla nuda. To tedy rozhodně nikoli.